Marika (43): Náctiletý syn propadl internetové manosféře. Neváží si už ani mě
Marika dlouho nechápala, odkud se synovy názory berou. Později zjistila, že velkou roli sehrál obsah, který sledoval na sociálních sítích. Ilustrační foto. Zdroj: Alamy, Profimedia.cz, Maria Arkhipova
Myslela jsem si, že můj syn jen prochází náročným obdobím dospívání. Místo běžné puberty jsem ale sledovala, jak přebírá názory z internetu, které ho mění k nepoznání. Nejvíc mě bolí, že chlapec, kterého jsem vychovala k úctě a respektu, si dnes přestává vážit i mě.
Nikdy jsem nepatřila k matkám, které by své děti přehnaně hlídaly. Když syn vstoupil do puberty, počítala jsem s tím, že se uzavře do svého světa, bude protivný a na většinu otázek mi odpoví jen pokrčením ramen. Kamarádky mě uklidňovaly, že je to normální a že z milého kluka se na pár let stane někdo, koho sotva poznám. Jenže čím dál častěji mám pocit, že v našem případě nejde jen o obyčejnou pubertu.
Matějovi bylo čtrnáct, když začal trávit většinu času na telefonu nebo počítači. Věčně byl zavřený v pokoji se sluchátky na uších a sledoval videa, kterým jsem moc nerozuměla. Když jsem se ho zeptala, co ho na nich vlastně baví, jen pokrčil rameny a řekl, že jde o nějaký motivační obsah pro kluky. Vlastně mě to tehdy uklidnilo. V době, kdy se všude mluví o závislostech na hrách nebo pochybných influencerech, mi videa o disciplíně, cvičení a osobním rozvoji připadala jako to lepší, na co může narazit.
Ze začátku jsem na něm viděla spíš pozitivní změny. Začal pravidelně cvičit, víc se zajímal o to, co jí, a působil samostatněji. Říkala jsem si, že mu ten obsah možná opravdu něco dává. Po několika měsících jsem si ale začala všímat něčeho jiného. Občas utrousil poznámku, která mě zarazila. Jednou jsem ho požádala, aby mi pomohl s nákupem, a on protočil oči. „Ženy chtějí rovnoprávnost, ale těžké tašky stejně nosí chlapi,“ prohlásil. Nejdřív jsem si myslela, že jen opakuje nějaký hloupý vtip z internetu, jenže podobných poznámek začalo přibývat.
Za vším zlým najednou viděl ženy
Jednou jsme se dívali na zprávy, kde mluvili o úspěšné političce. Matěj jen odfrkl, že takové ženy se na podobná místa dostávají hlavně díky známostem. Jindy přišla jeho mladší sestra domů s vysvědčením se samými jedničkami. Místo aby jí pogratuloval, prohlásil, že holky to mají ve škole jednodušší, protože učitelé jsou na ně mírnější a nadržují jim.
Nevěřila jsem vlastním uším. Viděla jsem na Emě, jak ji zasáhlo, že její úspěch bratr takhle shodil, a tak jsem mu připomněla, kolik večerů strávila nad učením a jak poctivě se připravovala na každou písemku. Jen pokrčil rameny a odsekl, že ženské budou stejně vždycky držet při sobě a on v téhle rodině nemá žádné zastání.
Samozřejmě mě zajímalo, kde na podobné názory přišel. Kdykoli jsem se ho na to zeptala, doporučil mi nějaké video nebo mi řekl, ať si o tom něco přečtu. Měl pocit, že objevil něco, co ostatním uniká. Často mluvil o tom, že kluci to dnes nemají jednoduché, že se jejich problémy neberou vážně a že se všechno točí hlavně kolem žen.
V některých věcech jsem mu vlastně rozuměla. Dospívání nikdy nebylo snadné a dnešní děti vyrůstají ve světě sociálních sítí, který my jsme neznali. Jenže čím častěji jsme se o tom bavili, tím víc jsem měla pocit, že už nejde jen o obyčejnou frustraci nebo hledání sebe sama. Když přišla řeč na ženy, byl najednou tvrdý a nekompromisní. Jako by za spoustu věcí mohly právě ony.
Za vzory si našel influencery
S bývalým manžolem jsme rozvedení už několik let a dlouhou dobu jsem si namlouvala, že Matěje náš rozchod nijak zásadně nepoznamenal. S otcem se vídají pravidelně a nikdy si nestěžoval, že by mu něco chybělo. Přesto si v poslední době stále častěji kladu otázku, jestli mu správný mužský vzor nechybí právě teď. V období, kdy se z kluka stává mladý muž a hledá odpovědi na otázky, které je mu trapné probírat se mnou.
Sdílejte svůj příběh
Máte silný, zajímavý nebo neuvěřitelný zážitek? Napište nám.
Jména v textu můžeme na přání změnit.
📩 mujpribeh@iprima.cz
Občas z Matěje vypadlo něco, čemu jsem vůbec nerozuměla. Mluvil o alfa samcích, o tom, že dnešní svět je nastavený proti chlapům, nebo o ženách, které prý zajímají jen peníze a postavení. Když jsem po něm chtěla, aby mi to vysvětlil, odbyl mě s tím, že prý jsem ze staré generace a stejně bych to nepochopila. Zůstala jsem na něj koukat a vůbec nevěděla, co odpovědět. Nikdy předtím se mnou takhle nemluvil.
Jednoho večera jsem si sedla k počítači a začala pátrat sama. Zjistila jsem, že videa, která syn sleduje, patří do světa, o kterém jsem do té doby neměla ani tušení. Na první pohled působila docela nevinně. Mluvilo se tam o disciplíně, zdravém sebevědomí, sportu nebo o tom, jak na sobě pracovat. Čím déle jsem se ale tím obsahem probírala, tím častěji jsem narážela na názory, podle kterých za většinu mužských problémů mohou ženy, feminismus nebo údajně nespravedlivě nastavená společnost. Začalo mi docházet, že Matěj nenasává jen rady, jak být sebevědomější, ale také pohled na svět, ve kterém jsou ženy často vykreslované jako nepřátelé.
Nejhorší na tom všem bylo, že jsem najednou nevěděla, jak správně reagovat. Každá snaha o debatu končila hádkou, při které mě obviňoval, že jeho problémy zlehčuji jen proto, že jsem žena. Mlčet jsem ale také nedokázala, protože jsem před očima sledovala, jak se z citlivého a empatického kluka stává někdo, kdo začíná lidi posuzovat podle toho, jestli jsou muži, nebo ženy.
Pomoc jsem hledala u exmanžela i ve škole
Dlouho jsem si namlouvala, že to přejde samo, ale bylo to vlastně čím dál horší. Zkoušela jsem s ním mluvit po dobrém, ale pořád jsem narážela. Nakonec jsem požádala o pomoc exmanžela.
Doufala jsem, že k němu jako chlap najde cestu lépe než já. Několikrát spolu byli venku a bývalý manžel se s ním snažil mluvit. Po každém takovém setkání jsem měla pár dní pocit, že se něco zlepšilo, jenže za týden jsme byli zase na začátku.
Když ani to nepomohlo, požádala jsem o pomoc svého tátu. Matěj měl dědu vždycky rád a respektoval ho. Seděli spolu jedno odpoledne na zahradě několik hodin, ale když jsem se později ptala, o čem se bavili, odbyl mě jednou větou, že děda je z jiné doby a dnešnímu světu nerozumí.
V jednu chvíli jsem dokonce udělala něco, na co nejsem pyšná. Zkusila jsem mu omezit sociální sítě a zakázat některé kanály, které sledoval. Výsledkem bylo jen to, že si vytvořil nový účet a přestal mi věřit úplně. Místo toho, abych ho od toho světa odstřihla, jsem ho do něj nejspíš zahnala ještě víc.
Schůzka s třídní učitelkou byla jednou z posledních věcí, které mě napadly. Potřebovala jsem vědět, jestli podobné názory slýchá jen doma, nebo se objevují i ve škole. Její odpověď mě překvapila. Podobné řeči prý nejsou mezi dospívajícími kluky nijak výjimečné a v posledních letech se s nimi setkává stále častěji.
Domů jsem odcházela s hodně zvláštním pocitem. Část mě si oddechla, protože jsem si přestala vyčítat každou věc, kterou jsem mohla ve výchově udělat jinak. Druhá část se ale vyděsila ještě víc. Celou dobu jsem měla pocit, že řeším problém svého syna. Po rozhovoru s učitelkou mi došlo, že podobné věci dnes řeší mnohem víc rodičů, jen se o tom možná tolik nemluví.
Zdroj: Autorský příběh na základě zkušeností čtenářky
Od malého miminka až po dospělost. Výchova dítěte může stát rodiče miliony korun:
Autor článku
Tamara Fränzlová
Tamara Fränzlová je redaktorka webu Prima ženy. Její doménou jsou celebrity.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
