Michal Viewegh odhalil mrazivý příběh z hospice. Umírající žena mu předpověděla lásku
Zřejmě nejúspěšnější porevoluční český spisovatel Michal Viewegh má na kontě už více než 30 knih. Ta poslední s názvem Malý Gatsby a Carmen z Chodoriva vyšla v roce 2023 a je inspirována jeho vlastní cestou za láskou, kterou našel u Ukrajinky prchající z válkou zmítané země. Jak se cítil v době, kdy bezradnou ženu s malým synem ubytoval, a co prožíval po jejich sblížení, prozradil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Co pro vás pomoc uprchlé Ukrajince s dítětem v okamžiku, kdy jste ji ubytoval, znamenala?
Buďme upřímní, zpočátku zapochybujete, jestli jste si nena**ali do bot, protože malý Ukrajinec samozřejmě občas zlobí a máte s ním i s jeho matkou spoustu nových drobných, ale otravných starostí – třeba jsem zapnul televizi a šla tam ukrajinská stanice, protože mi to mladej přes internet nějak přešteloval… Nicméně podobné počáteční problémy jsme nějak vyřešili. To jsou jen drobnosti. K paní Oleně jsem se ale opravdu choval – to by mi určitě dosvědčila – naprosto korektně. Bydlela se synkem v pokoji pro hosty a dva tři měsíce to byl takový čistě formální vztah, že jsme se jenom dvakrát denně pozdravili a já se maximálně zeptal, jestli něco nepotřebuje. A když jsem ji poprvé pozval na oběd, pozval jsem i moji mámu, aby se Olena cítila bezpečně a tak dále.
Podívejte se, s čím se Michal Viewegh svěřil v pořadu Povídej:
Ale pak jsem ji párkrát někam vezl. Pamatuji si, že jsem ji vezl k doktorovi se synem, a to už bylo trochu jaro a měla takové ty záměrně roztrhané džíny, tak jsem… Takhle, nezamiloval jsem se do ní kvůli jejím nohám. Popravdě však přiznávám, že jsem si poprvé všiml, že vlastně ubytovávám hezkou ženskou. Když chodila v zimních bundách, tak to nebylo tolik vidět. A najednou jsem si všiml, že je to hezká ženská, nicméně na mém seriózním postoji se nic nezměnilo. Ale jak jsme se čím dál častěji potkávali u jednoho stolu, chodili na společné procházky, nějak to mezi námi přeskočilo. Bylo to spontánní, ohromně milé, hrozně dlouho trvalo, než se něco stalo. Bylo to takové plaché, ustrašené, ale o to pro mě hezčí. Kdybych se měl dopustit patosu, řekl bych, že jsem udělal dobrý skutek a že mě za to nikoliv snad přímo Bůh, ale minimálně Osud odměnil.
I ve vaší nové knize řešíte téma, že paní Olena, v příběhu Oxana, má na Ukrajině manžela. Jak jste na toto myslel ve skutečnosti?
Ona nadále manžela má, byť se rozvádí, i v knize manžel existuje, nikdy jsme ho jaksi netajili. Její manželství ovšem bylo špatné, až tragické. To není žádný účelový argument. To se dá doložit desítkami historek. Některé jsou i přímo v té knize. Takže nebudu domýšlivý, když řeknu, že nebylo těžké být lepší než on. Každý, kdo se k Oleně chová s minimální empatií, kdo je jen trochu citlivý a aspoň občas jí naslouchá, je lepší než její bývalý manžel.
Nedávno vás v rozhovoru zmínila i spisovatelka Radka Třeštíková a uvedla, že jste podle ní nedoceněný autor. Co na taková slova říkáte?
Toho si vážím, samozřejmě. Už něco v literatuře dokázala, takže její hlas má nějakou váhu. Beru to jako profesní lichotku a děkuji za ni.
Kdo vás sleduje dlouhodobě, ví, že jste byl poté, co vám v roce 2012 laicky řečeno praskla aorta a bojoval jste o život, dlouho v depresích a dobrá nálada se vám hledala jen těžko. V nové knize si ale pochvalujete, že i díky Oleně prožíváte znovunalezenou radost ze života…
Je to tak. Měl jsem diagnostikovanou depresi, chodil jsem k psychiatrovi a bral antidepresiva, která mají nejrůznější nepříjemné vedlejší účinky. Ale pak jsem to jaksi svévolně vysadil, řekl jsem si, že to snad zvládnu. Začátky byly těžké, ale zvládnul jsem to. Už mnoho let antidepresiva neberu. Nepotřebuju prášky, potřebuju klid a nějaký základní životní řád. Nemám rád hektické dny, kdy po mně najednou sedm lidí něco chce… A já něco z toho nestihnu splnit nebo něco zvorám, protože si to špatně pamatuju, pak se na mě valí stížnosti a kritika – ale já jsem do p**ele fakt nemocný a na špatnou paměť, soustředění a pozornost mám i invalidní důchod! Všichni mi sice říkají, jak to chápou, ale nakonec to chápe málokdo a ti ostatní na mě vznášejí úplně stejné nároky jako na zdravého člověka. Ale já zdravý člověk nejsem! A z toho se pak hroutím, protože jsem byl vždycky maximálně zodpovědný – ten, kdo chodí včas na schůzky, drží slovo a na nic nezapomíná…
Čtěte také: Michal Viewegh o trapných začátcích: Máma mi doporučovala, ať jdu raději malovat
A to, že vám nadšení pomohl najít i vztah s paní Olenou, je tedy pravda?
Ano. Budiž ale řečeno, že jsem se vzchopil dříve, než jsem ji potkal. Nemohou nezmínit paní Moniku, která mi jistou dobu opravdu hodně pomohla. Ostatně je profesí pečovatelka. A vděčím za hodně i rodině – dcerám, bratrům, švagrovým, mámě… Ti všichni mi v lecčems pomohli – s léky, doktory, účetnictvím, daněmi, domácností… Vytáhli mě z trablů, které jsem měl. Těm všem jsem vděčný za hodně. Nicméně s Olenou vstoupil do mého života zázrak.
Vrátím se ještě ke knize. Je tam totiž příběh, kdy stařenka v hospicu chytla vaši ruku do dlaní a řekla: „Otevři se světu a přijde láska.“
(Skočí do řeči) A to je pravdivá scéna. Takže kdybych byl ezoterik, jako moje exmanželka, řeknu, že to mám shůry… Skutečně jsem jel na čtení do hospicu, zažil jsem u postele umírající paní tuto scénu a dodneška si to pamatuju. Nevím, jestli máme věřit tomu, že umírající stařenky jsou schopné předpovědět naši budoucnost, ale zpětně je to každopádně až mystické... Zpětně. Protože v té chvíli jsem si samozřejmě cynicky říkal: No jo, bába bláznivá, už to má v hlavě pomatený. Když pak ale ubytujete Ukrajinku a po čase se zamilujete a najednou se vrátí štěstí do vašeho života, napadne vás: No jo, vždyť mi to ta babička říkala. Možná je to náhoda, ale…
Autor článku
Ondřej Němec
Je novinářem od roku 2015. Osm let psal primárně pro deník iSport.cz převážně o bojových sportech. Byl přitom i přispěvatelem časopisů Reflex, ForMen či Esquire, v nichž publikoval zejména interview. Moderuje podcast Fight Cast One.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
