Milada Ježková se stala hvězdou před důchodem. Objevili ji v tramvaji. Dcera o ní nemluví
Celý život pracovala Milada Ježková jako tovární dělnice ve fabrice a toužila po jediném, dožít se penze a užívat si v klidu a ve zdraví důchodu. Nakonec ale bylo všechno jinak. Přestože po slávě nikdy netoužila, ve stáří se stala filmovou hvězdou a udělala velkou kariéru. Její hlášky z televizních obrazovek se staly kultovní.
Za všechno mohla obrovská náhoda a jeden osudový okamžik. Když se připravovalo natáčení komedie Lásky jedné plavovlásky, její tvůrci Miloš Forman, Jaroslav Papoušek a Ivan Passer jeli tramvají a bavili se o hereckém obsazení. V tu chvíli očima narazili na starší ženu, která je zaujala svým vzhledem a bezprostředností.
Dali se s ní do řeči a zeptali se jí, jestli by si nechtěla zahrát ve filmu. Vysmála se jim a domnívala se, že si z ní dělají legraci. Kontakt na sebe jim po delším přemlouvání nakonec ale přece jenom dala. Když jí po týdnu zavolali, zůstávala stále neoblomná. Přesvědčila ji teprve až výše jejího slíbeného honoráře.
Ve filmu Lásky jedné plavovlásky s dalším nehercem Josefem Šebánkem, vytvořila nezapomenutelný manželský pár a v podstatě přes noc se stala ve svých pětapadesáti letech slavnou. Komedie u diváků okamžitě zabodovala a odstartovala tak její hereckou kariéru.
Hned poté ji obsadil Jiří Menzel do oscarového filmu Ostře sledované vlaky, kde ztvárnila matku Jitky Zelenohorské. Ta na ni vzpomínala jako na tichou paní, která se s nikým bavit nechtěla. Vždycky se prý někde v koutku v tichosti převlékla a ostatních se stranila. Důvodem její odtažitosti byl zřejmě ostych ze slavných herců, které předtím znala jen z televizních obrazovek. Věděla, že se s nimi nemůže rovnat a bála se, že jí to budou dávat najevo. Její sláva ale stoupala dál.
Vyfoukla roli Stelle Zázvorkové
Oblíbil si ji rovněž osvědčený tvůrčí tandem Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem, kteří ji nejprve obsadili do role neodbytné Jechové v komedii Kulový blesk, kde na sebe strhla veškerou pozornost. Hlášky, které z jejich úst zazněly, se staly legendárními. Jen namátkou: „Nezlobte se, že vás ruším, ale máte sklep? A mohla bych ho vidět?“ „Máte půdičku? No to jsem ale nečekala, že to bude taková pěkná půdička. Velká, suchá... Tady se mi to bude věšet...“ „Máňa říkala, že to není směroplatný.“
Svůj komediální talent uplatnila také v jejich dalších filmech: Vrchní, prchni! nebo Vesničko má, středisková. V ní roli obětavé Otíkovy tety měla původně ztvárnit věhlasná herečka Stella Zázvorková. Tvůrci tuto postavu ale na poslední chvíli přeobsadili a získala ji právě ona. I to svědčí o tom, jakou byla hvězdou a jak byla v té době populární. Svojí přirozeností, temperamentem, bezprostřední a nezaměnitelným hlasem si podmanila celý národ. Bez vystudovaného herectví dokázala bravurně vytvořit jakoukoliv postavu.
Jediná dcera o ní odmítla hovořit
O popularitu ovšem nikdy nestála. Jakmile měla dotočeno, prchala rychle domů. Rozhovor nikdy v životě neposkytla. Můžeme se jen domnívat proč. Zdali měla strach mluvit o sobě a svém soukromím nebo v tom hrála roli její skromnost. Ví se jen, že měla dceru, která rovněž chtěla zůstat stranou mediálního zájmu. „Když jsem před lety pro pořad Úsměvy moderovaný Jaromírem Hanzlíkem dceru paní Ježkové vypátral a požádal ji o spolupráci, tak odmítla,“ svěřil se kdysi v pořadu Top Star na TV Prima scenárista a dramaturg Václav Šašek.
Před kamerou se Milada Ježková naposledy objevila v roce 1986 ve svých šestasedmdesáti letech. Přestože jí nabídky na filmování chodily stále, odmítala je. Už se na to necítila a chtěla odejít v pravý čas. Zemřela 4. května roku 1994, těsně před svými čtyřiaosmdesátými narozeninami.