Průjem, bolavé ucho, kašel. To všechno můžete chytit ze zdánlivě čistého bazénu

Do rybníka se vám nechce, protože kdo ví, co všechno ve vodě plave, a navíc se bojíte sinic?  A proto raději volíte bazén nebo koupaliště s na pohled modravou čistou vodou? Ani tam není koupání úplně bez rizik a je dobré o nich vědět.

Samozřejmě, chlor nebo ozónová technologie dokáží zahubit mnoho původců infekcí. Přesto se může stát, že jich ve vodě zůstane tolik, aby dokázaly způsobit zdravotní problémy - například proto, že se voda ve venkovním bazénu či koupališti nestíhá při velké návštěvnosti a vysokých teplotách čistit dostatečně.

„Můžete se nakazit z vody kontaminované choroboplodnými zárodky, ale zdravotní potíže mohou spustit také chemikálie ve vodě,“ citoval deník Huffington Post Jasena Kunze, odborníka na nákazy z vody z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Jde o chemii používanou na čištění vody, která může způsobit problémy i tehdy, když se v průběhu času vypařuje a ve vzduchu se mění na plyn.

Nejčastější problém? Průjem

Nemusí se nám to líbit, ale ve vodě na koupání se mohou vznášet různé fekální bakterie i bez toho, aby tam například nějaké malé dítě mělo nehodu. Stačí nedostatečná hygiena některého z návštěvníků. A je nakonec jedno, jestli jde o vykachlíkovaný bazén nebo biotop s kořenovou čističkou.

Mezi nejběžnější bakterie, které mohou vyvolat zažívací problémy, patří cryptosporidium, giardia, shigella a E. coli. Ty všechny mohou způsobit průjem, nevolnost, bolest žaludku, zvracení a s tím související horečku.

Státní zdravotní ústav ve své přehledové zprávě upozorňuje na to, že riziko spíše stoupá. A to i přes stále dokonalejší technické prostředky k zabezpečení vody. K hlavním rizikovým faktorům podle týmu Hany Jeligové ze SZÚ patří výstavba koupacích zařízení s množstvím atrakcí a vířivek produkujících aerosoly a také to, že se v areálech a bazénech používá teplejší voda než v minulosti, což patogenům svědčí.

Chlór a další metody čištění na ně nemusí stačit, případně je nedokážou zlikvidovat dost rychle a člověk se infikuje, stačí lok vody. Konkrétně bakterie cryptosporidium je navíc vůči chlóru poměrně odolná. Každopádně, sprcha před návštěvou má rozhodně smysl.

Přečtěte si také: Odřeným stehnům se dá předejít, když víte, jak si je předem namazat

Bolavé ucho z vody

Bakterie z bazénů a koupališť mohou způsobit také ušní infekci, pokud si člověk uši dost nevytřese a kontaminovaná voda zůstane ve vnějším zvukovodu. Pak totiž může narušit ochrannou mazovou vrstvu, ve vlhku se navíc bakterie snadno množí.

Tento zdravotní problém nejčastěji postihuje děti a není přenosný z člověka na člověka. Mezi příznaky patří bolest, svědění, zarudnutí, otok a výtok z ucha. Jde však o jiný zdravotní trápení, než jakým je zánět středního ucha, ten vzniká ve vnitřním uchu za bubínkem.

Předejít takzvanému plaveckému uchu je možné třeba tím, že se budete snažit z ucha vytřepat veškerou vodu, například pomocí tahání za ušní lalůček různými směry. Někteří lidé jsou k bolavým uším po koupání náchylnější, pak mohou zvážit používání speciálních špuntů do uší nebo koupací čelenky.

Podráždění očí a kašel

Potíže s očima, ale také například kašel mohou způsobit chemikálie v bazénu. Přesněji řečeno jde o to, že například chlór reaguje s potem, močí a špínou - když u bazénu ucítíte chlór, pravděpodobně cítíte právě látky zvané chloraminy vypařující se při této reakci.

Mohou způsobit začervenání, svědění a pálení očí, podráždění nosu, nutkání ke kašli, chraptění a sípání. Další důvod, proč se před vstupem do vody osprchovat a proč nikdy nemočit do bazénu. Mimochodem, chloraminy vznikají třeba i po reakci s make-upem.

Podívejte se, jak je to s koupáním ve znečištěné vodě:

Co hrozí v rybníku

Zažívací potíže a problémy s ušima samozřejmě mohou plavce trápit i po koupání v přírodních nádržích. Mohou se v nich navíc vyskytnout další možné zdroje problémů, s nimiž se v bazénech nesetkáte.

Známé jsou sinice, které mohou vyvolat vyrážky, rýmu, zarudlé oči. Výhodou je, že sinice jsou docela dobře vidět - v zelené vodě byste plavat neměli. Někdy je sinic tolik, že je na první pohled zjevné, že voda není v pořádku, zelený zákal na hladině má až kašovitou konzistenci. Ale někdy jde jen o jakési drobné částečky, u kterých si člověk nemusí být jistý.

Podle doporučení Státního zdravotního ústavu to snadno zjistíte tak, že opatrně vstoupíte do vody, abyste ji nezvířili, a budete se dívat, zda se kolem vašich kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Pokud ano, nejspíše máte tu čest se sinicemi. Pokud už, měli byste se v takové vodě koupat nejvýše deset minut a pak se osprchovat.

Dalším rizikem z koupání v přírodě jsou paraziti motolice a jimi způsobená cerkáriová dermatitida. Hostiteli motolic jsou vodní ptáci a také vodní plži, z nichž se uvolňují larvy infekční pro obratlovce – cerkárie. Pronikají kůži a sice rychle hynou, ale zůstává po nich hodně svědivý pupínek. Zrádné je, že se běžně vyskytují ve zcela čisté vodě.

„Invaze cerkáriemi se projeví pouze svědící vyrážkou nejčastěji na nekrytých částech těla, na trupu, na končetinách, na předloktí a v podkolenních jamkách. Svědivé pupínky po pár dnech, obvykle do týdne, mizí. Mnozí lidé proto ani nevyhledají lékaře a hlášených případů tak je pravděpodobně mnohem méně, než odpovídá skutečnému stavu. U citlivějších osob se může vyskytnout zvýšená teplota, edém kůže a zvýšená únava. Léčba je pouze symptomatická, podávají se antihistaminika, tedy léky tlumící alergické reakce a svědění,“ vysvětluje epidemioložka  Kateřina Fabiánová.

Kvalitu venkovních vod si můžete ověřit na webu Koupací vody, který provozuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Platí každopádně, že je dobré vyhnout se polykání vody, problém může způsobit i malý doušek. Pokud máte nějakou otevřenou ránu, je lepší si koupání odpustit.

Zdroje: Tiskové podklady Státního zdravotního ústavu, hygiena.szu.cz, www.huffpost.com