Adéla Elbel o dceři, která skončila po covidu ARO: Žije díky brutálnímu koktejlu léků

PIMS neboli pediatrický multisystémový zánětový syndrom (pediatric inflammatory multisystem syndrome) je poměrně nová věc, která souvisí s pandemií, přestože dříve už podobné syndromy související s prodělanou infekcí popsány byly. PIMS byl poprvé popsán v dubnu 2020 ve Velké Británii. Je poměrně vzácný, postihuje asi jedno dítě z tisíce těch, které se setkaly s infekcí. Zrádný je v tom, že se projevuje zhruba 3 týdny od nákazy covidem. Navíc může postihnout každé dítě bez ohledu na to, jak u něj nemoc proběhla. A často se objevuje právě u dětí, které žádné příznaky covidu neměly a které jsou jinak zcela zdravé. Bohužel ani lékaři zatím nevědí, které děti jsou zánětlivým syndromem více ohrožené.

Onemocnět mohou děti všech věkových kategorií včetně kojenců. Mezi časté příznaky zánětlivého syndromu patří vysoká horečka po dobu více než tří dnů, bolesti břicha, zvracení, kožní vyrážka, bolest hlavy, otoky končetin nebo i očních víček.

Další nárůst nás nejspíš čeká

Nejvíce případů se logicky objevuje vždy po odeznění vrcholu covidové vlny. Ta poslední byla loni na podzim, další nárůst případů se očekává v souvislosti s variantou omikron. Webu iDnes to potvrdil i Pavel Srnský, primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK. Ve VFN v Praze celkem od počátku pandemie hospitalizovali s tímto syndromem sedmnáct dětí, šest z nich v posledních měsících. „Počet dětí přijatých s PIMS-TS logicky obecně odráží vlnu infekcí v populaci,“ uvedl Srnský. Ve Fakultní nemocnici Motol měli celkem devadesát dětí, od loňského listopadu jich bylo 27, z toho nejmladšímu dítěti byl rok a nejstaršímu pacientovi šestnáct.

Místo zánětu slepého střeva PIMS

Jednou z pacientek motolské nemocnice je i dcera populární stand-up komičky, herečky a překladatelky Adély Elbel, kterou PIMS postihl v půlce ledna. Elbel ji chtěla nechat koncem loňského roku očkovat, bohužel to ale nestihla. „Jsem zodpovědná. Nejen k sobě, ale hlavně ke svým dětem. Proto jsem se snažila nechat Vilmu naočkovat hned, jak to šlo, byť si spousta lidí klepala na čelo. Den před Štědrým dnem jsme jeli do očkovacího centra, kde hlásali, že očkují i děti a bez registrace. Na místě řekli, že to bylo jen první den. Po Novém roce jsem ji chtěla objednat na očkování k obvodní lékařce, kde se zaradovali a řekli nám, že jakmile budou mít 10 dětí, dají vědět. Že by jinak zbytek vakcíny museli vyhodit,“ napsala ve svém příspěvku na Facebooku Elbel.

Jenže mezitím jinak zdravou Vilmu postihly horečky, křeče v břiše a malátnost a skončila v nemocnici. Původně padlo podezření na slepé střevo, pak se ale ukázalo, že dívku postihl právě PIMS. „Jak se PIMS poznal? Přijali ji s podezřením na slepák – což tak vážně občas vypadá – a byla ještě lehce pozitivní. Pak se jí ale začaly loupat nohy a rty (bývají i ruce), plus nález na srdíčku (funkce ok) a další projevy PIMS,“ napsala Elbel na sociálních sítích.

PIMS je nebezpečný v tom, že pokud se nezachytí včas, může poškodit srdce. „Toto zánětlivé onemocnění postihuje srdeční sval - stažlivost srdečního svalu, tím pádem se snižuje efektivita práce srdce. Srdce tak přečerpává do těla méně krve, než je potřeba,“ vysvětlil pro Český rozhlas Plus Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc. z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Nejde ale jen o srdce. Podle profesora Lebla může vést PIMS k rozvoji šokového stavu, kvůli kterému se nedostatečně prokrvují další orgány. „To nakonec může vyústit v selhání dalších orgánů. Zejména k selhání ledvin,“ pokračuje Lebl.

S infuzemi, podporou srdce a na kyslíku

Malá Vilma skončila s těžkým průběhem na ARU na kyslíku a s podporou srdce. Teprve po devíti dnech ji mohli přemístit na JIP. „Jipí 14. den nemoci, 12. den v nemocnici, z čehož 9 na ARU, je konečně opravdu lépe. Kyslík už proudí jen ze vzdálené trubičky a před námi je cesta dát tělo po náročném boji zase dohromady. Je plné kortikoidů a nejvostřejších léků na všechno. (Vilmin průběh byl nadmíru těžký, léčba se prodlužovala a lékaři sáhli skoro až na hranici možných léků) Žije díky tomuhle brutálnímu koktejlu, proti kterému je ředěná vakcína taková limča pro mimina,“ popsala Elbel během uplynulého víkendu náročné okamžiky, kdy prožívala opravdovou bezmoc.

View this post on Instagram

A post shared by Adéla Rožek Elbel (@adelaelbel)

Jak se PIMS léčí?

Pediatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně vydala už v prosinci 2020 doporučení, jak k léčbě syndromu PIMS-TS přistupovat. Cílem léčby u vážnějších případů je hlavně utlumit abnormálně velkou imunitní reakci organismu, proto se pacientům podávají většinou po dobu tří až pěti dní silné infuze s imunoglobulinem, kortikoidy a antibiotiky. Každé dítě je ale jiné a léčbu je třeba stanovit individuálně. Malé procento dětí také potřebuje umělou plicní ventilaci nebo podporu svalových kontrakcí srdce.

Průměrná doba hospitalizace podle lékařů trvá 14 dní, tím to ale nekončí. „Léčba stále není u konce. Lékaři dceři pomalu snižují doteď šílené dávky léků a pak má před sebou ještě dlouhou rekonvalescenci,“ vysvětlila Elbel v nedávném rozhovoru pro Deník N. Otázkou zatím zůstává, zda PIMS zanechává trvalé následky. Většinou všechny potíže postupně odezní, někdy ale třeba až po několika měsících. Jak ale lékaři uvádějí, na definitivní hodnocení je brzy a až delší čas ukáže, zda pacienti mohou vést po PIMS zcela normální život bez trvalých následků.

Běžte ty své pusinky naočkovat!

Lékaři i odborné pediatrické společnosti se shodují, že prevencí před rozvojem PIMS může být očkování. Doporučení k očkování dětí a adolescentů vydala Česká vakcinologická společnost v půlce prosince 2021, od stejné doby je možné k vakcíně registrovat děti ve věku od 5 do 11 let.

K očkování nabádá opakovaně ve svých příspěvcích na Facebooku i Adéla Elbel: „Když vám radím, ať ‚vopícháte‘ svoje děti, tak to myslím ve stand-upové nadsázce a argotu, ale upřímně. Běžte ty svoje pusinky naočkovat. My to teď nestihli, ale půjdeme, jen co to půjde, protože tohle se svým dítětem fakt nechci už nikdy zažít!“