Martin Finger si po matčině smrti změnil příjmení. Táta mi nikdy neodpustil, přiznává
POVÍDEJ, Martin Finger - 27.11. v 21:27
Herec Martin Finger (51) v mládí prožil hned několik rodinných tragédií. Jeho matka spáchala sebevraždu, a když se rozhodl vzít si zpět její příjmení, otec s ním přestal komunikovat. Jak představitel mnoha filmových i divadelních rolí prozradil v pořadu Povídej, dodnes ho mrzí, že si spor nestihli vyříkat.
Maminka Martina Fingera si vzala život, když mu bylo 25 let. „Byla psychicky nemocná a čím starší byla, tím více se její stavy zhoršovaly a prodlužoval se čas, kdy zůstávala doma a nechodila do práce,“ svěřil se v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS herec, jehož matka se nakonec utopila v přehradě Krásno na severní Moravě.
Finger se ani nestihl vyrovnat s touto ztrátou, když jeho rodinu postihlo další neštěstí. Zemřela jeho milovaná babička. „Byla pro mě stejně důležitá jako máma. Miloval jsem ji nade všechno a trávil jsem u ní veškerý čas. Byla to pro mě další velká rána, kterou jsem neunesl,“ přiznal.
Oporu mohl hledat u svého otce, ani s ním však neměl jednoduchý vztah. Po matčině smrti se rozhodl vzít si zpět její příjmení, což mu otec nikdy neodpustil. „Od narození jsem měl příjmení po mamince. Tátu si totiž vzala, až když jsem chodil do první třídy. Pak jsme se logicky začali jmenovat po otci. Když ale máma zemřela, cítil jsem, že si její jméno chci vzít zpátky. To jsem udělal a táta mi nikdy neodpustil,“ odtajnil Finger.
S tátou se prý snažil navázat kontakt, psal mu dopisy a volal. Marně. „Neodpovídal mi. Než jsme si to stihli vyříkat, onemocněl. Pak už jsem jenom z dálky od příbuzných slyšel, jak je to s ním špatné. Až mi jednoho dne zavolal strýc a řekl, že je po smrti. Doteď mě to mrzí. Myslím, že časem bychom si vše vyříkali, ale nebylo nám to dáno,“ řekl otevřeně Finger. Jeho tatínek zemřel asi čtyři roky po matčině smrti.
Ačkoliv ho ztráta milovaných členů rodiny mrzí, čerpá z této zkušenosti i v herectví. „Zkušenost, kterou mám, mi dovolila v mladším věku porozumět těžkým dramatickým rolím. Zároveň jsem měl vždy pocit, že divákům, kteří se na představení dívají, podávám ruku a říkám: ‚Pojďte, já vás provedu i nepříjemnými věcmi v životě, protože je všichni prožíváme, nikdo se jim nevyhne a je blbost před nimi utíkat.‘ Snažím se tím diváky provést bezpečně a ještě i s humorem,“ přiznal herec, který kromě filmového plátna zazářil také na prknech Národního divadla či pražského Divadla Na Zábradlí.