Co o nás barvy říkají
Psychoterapeut Michal Florian tvrdí, že už podle oblečení si udělá o člověku alespoň přibližný obrázek... „Lidská duše je moc složitá na to, aby se dala posuzovat jen podle toho, co máme na sobě, nicméně pro mě jsou barvy jedním z vodítek k určení osobnosti. Ti, co nosí jednobarevné oblečení, bývají víc vyhranění jedním směrem, kdo kombinuje černou a bílou, vidí svět stejně, nemění názory, nezná kompromisy. Člověk celý v šedém bude s vysokou pravděpodobností nevýrazný, netečný, až pokorný.“
Když nadhodím funebráka, Michal Florian trochu zaprotestuje: „Pozor, u něj jde o pracovní oděv! Je ale fakt, že to zaměstnání o povaze něco říká, přinejmenším o tom, jak vnímá život a jeho konec."
Není ale bez zajímavosti, že Asiaté za barvu smrti považují naopak bílou. Pro naši kulturu je ale černá kromě smrti i symbolem nicoty, smutku. „Na druhou stranu jí nelze upřít eleganci, má vysoký kontrast a opticky zeštíhluje postavu. Nesluší moc mladým, i když představuje vzdor a ten k nim generačně patří,“ dodává Florian. Černou si trochu přivlastnila EMO kultura, založená do jisté míry na sebedestrukci, depresi, ovšem na druhou stranu neladí s jejich přecitlivělostí a silným emočním prožíváním.
Smyslná červená
Jednou z nejdráždivějších a nejvíc provokujících barev je červená, může dokonce vzbuzovat – i zvyšovat – sexuální náruživost. Nicméně v erotické přitažlivosti hraje hlavní roli chemie.
Rudá symbolizuje krev a zároveň životní sílu i sklony k násilí. Ti, co ji často nosí, mívají velkou sebedůvěru. Na druhou stranu byla dlouho vnímána negativně, liška a veverka se považovaly za ďábelská zvířata, kdo měl ryšavé či rusé vlasy, byl terčem posměchu a šikany – pokud nebyl zabit rodiči hned po narození!
„Některé nové výzkumy přišly s tím, že u lidí pobývajících v červeně vymalované místnosti se zvyšuje fyzická i psychická aktivita! Naprosto cíleně je využívaná v reklamě, vyvolává totiž v lidech podvědomou touhu věc té barvy vlastnit nebo si na ni alespoň sáhnout,“ vysvětluje Michal Florian.
Ladí – neladí
Vyzvídám, jak je to s kombinacemi barev. Pamatuji, že se kdysi říkalo „červená a modrá, pro blázna dobrá“ a zajímá mě proč: „To vzniklo možná tím, že modrá je opravdu protipólem červené. Je uklidňující, vážná, rozjímavá, ve světlém odstínu symbolizuje čistotu a průzračnost oblohy,“ vysvětluje psychoterapeut. „V lidech podvědomě vzbuzuje důvěru, věrnost a spolehlivost, i proto jsou modroocí lidé leckdy zvýhodňováni."
Lidé často nosí oblečení, které spolu barevně neladí – třeba oranžová s růžovou. Důvod je buď v tom, že na sebe chtějí strhnout pozornost, nebo je jim naopak úplně lhostejné, co mají na sobě a chodí v tom, v čem se cítí pohodlně, bez ohledu na to, co si o nich pomyslí ostatní.
Na druhou stranu ti, co umí barvy kombinovat tak, aby šly k sobě, budou mít pravděpodobně rozvinuté estetické cítění, smysl pro harmonii a umělecké, zejména výtvarné vlohy. I když někteří slavní malíři chodili oblečeni naopak hodně extravagantně.
Šaty dělají člověka?
Na módu má Michal Florian svérázný názor: „Podle mě jsou stylisté, módní návrháři a kritici nejzbytečnější povolání na světě! Kdo má charisma, může přijít do společnosti oblečený v pytli nebo šaškovském kostýmu a nepřijde o něj, kdo ho nemá, drahým outfitem ani milionovými šperky na sebe pozornost nestrhne, a i když ano, tak jen na okamžik."
Že šaty dělají člověka totiž platilo v době, kdy byl patrný na první pohled rozdíl mezi chudinou v onošených hadrech a bohatými v honosných róbách. Dnes nosí džíny a tričko miliardáři stejně jako nezaměstnaní, drahé obleky se dají běžně půjčit, sociální postavení z nich prostě nepoznáte.
„Vnímání určitých barev se také časem mění, třeba žluté se dlouho přisuzovaly špatné vlastnosti, přestože působí na lidi otevřeně, srdečně. Měla smůlu v tom, že stejně vypadá síra, která byla pro katolickou církev symbolem pekla! Dnes je naopak vyhledávaná. Muži také už běžně nosí růžovou, považovanou za výlučně homosexuální.“
Všeho moc škodí
„Zato zlatá je ve všech kulturách uctívaná jako barva štěstí, lásky, šlechetnosti a velkorysosti, představuje zářící slunce, bez kterého není život. Nelze nezmínit, že přemíra barev nám škodí, zbytečně dlouho zapnuté neonové výbojky poškozují životní prostředí, rostliny či stromy nemají kvůli jejich světlu dost času na vegetační klid.
Rychlé střídání a kmitání barev na obrazovce, běžné u videoklipů či reklam, zase může – obzvlášť u citlivých jedinců – způsobit pocity tísně, deprese, působí totiž na hypotalamus a další mozková centra.
Stejně tak je to u počítačových her, kde neustále ze tmy vyskakují postavy apod. Navíc soustředěným pozorováním monitoru dochází k velké zátěži očí, což může v krajních případech vést až k poškození rohovky,“ varuje Michal Florian.
Trocha faktů nezaškodí...
Základními barvami jsou červená, zelená a modrá, ostatní vznikají jejich mícháním. Odstín je dán vlastnostmi a strukturou ve chvíli, kdy se od něj odráží světlo. Vliv má i prostředí, například bílá má všude jeden či dva odstíny, Laponci, žijící za polárním kruhem, jich rozlišují sedm, některé africké kmeny znají přes padesát odstínů hnědé, novozélandští Maorové sto druhů červené!
Některé barvy jsou hodně drahé, třeba purpur se vyrábí ze schránek měkkýšů a je třeba odchytit desítky tisíc zvířat. Sytě modrá (ultramarín), používaná na roucha Panny Marie, se zase vyráběla z azuritu či rozemletého polodrahokamu lazuritu a v ceně převyšovala zlato.
První syntetickou barvu se přes usilovné snahy podařilo vyrobit až roku 1857. Dokázal to teprve devatenáctiletý anglický student William Perkin, a to čirou náhodou, když se snažil vyrobit chinin na léčbu malárie.
Krátká charakteristika některých barev
Bílá – evokuje představu nevinnosti, čistoty, ale může vzbuzovat i nejistotu
Černá – kromě výše zmíněného se jí přisuzuje zlovolná tajemnost
Červená – představuje vášeň, krev i oheň, je vzrušující, energická, náruživá, silná
Modrá – přívětivá, nekonfliktní, komunikativní, tichá, vyvolává touhu po cestách, v tmavém odstínu vážná, někdy až smutná či skličující
Žlutá – harmonická, uvolňující, otevřená, povzbuzující, osvobozující, má vysoké ego. Její přemíra ale může být znakem povrchnosti a přelétavosti
Oranžová – radostná, teplá, slavnostní, podporuje chuť k jídlu, symbolizuje i bohatství, v kombinaci se zelenou vybízí k navázání kontaktu
Zelená – přirozená, přírodní, chladnější, barva rostlin, růstu, ticha, v tmavém odstínu dává pocit bezpečí a ochrany
Fialová – magická, tajemná, znepokojivá
Hnědá – konzervativní, solidní, střízlivá, vážná, realistická
Šedá – netečná, smutná, pokorná, neutrální
Růžová – evokuje lásku, náklonnost, něhu, jemnost, oddanost. Je elegantní, slavnostní, pozor, zvyšuje chuť na sladkosti!
Jan Janula
