Tchyně Leoše Mareše přiznala problémy s alkoholem. Pila i v práci a řídila pod vlivem
Při pohledu na Helenu Harabinovou (63) je lidem hned jasné, po kom její dcera Monika Marešová (43) zdědila tolik krásy. Ve tváři tchyně Leoše Mareše (48) by zřejmě nikdo nepoznal, že si prošla několika velmi krušnými roky. Přiznala, že trpěla závislostí na alkoholu, a to dlouhou dobu. Vše přitom odstartovalo pravidelné opíjení se na vysoké škole.
Závislost na alkoholu je problém, který snadno vzniká, je těžké si ho přiznat a ještě těžší s ním bojovat. Své o tom ví tchyně Leoše Mareše, která pití holdovala dlouhé roky a v různých mírách. Na vysoké škole se sice vdala a přivedla na svět dceru Moniku Marešovou, právě v této době ale také měla potřebu si pravidelně dopřát nejednu sklenku.
„Tehdy jsem byla kvartální alkoholičkou, stačilo mi pořádně se napít a zbořit jednou za týden nebo i za měsíc. Problém jsem si tedy nepřipouštěla,“ řekla Helena Harabinová v otevřené zpovědi pro Hospodářské noviny. Po odchodu z vysoké školy se alkohol stal v podstatě každodenní součástí jejího života.
Stupňování problému
V 80. letech se Harabinová přestěhovala do Anglie, kde její manžel získal místo v podniku zahraničního obchodu. Nová země, noví lidé, blízcí tisíce kilometrů daleko. Pocit samoty zaháněla právě alkoholem. A situace se nezlepšila ani poté, co se už bez manžela vrátila do České republiky. Příležitostí bylo dost.
S novým přítelem začala maminka Moniky Marešové podnikat v módním průmyslu. Po jeho boku se závislost stupňovala. „Byl zvyklý konzumovat hodně alkoholu, často tvrdého, a já se s ním snažila držet krok...“ přiznala Helena Harabinová s tím, že pití jí také pomáhalo vyrovnat se se stresem, který na sebe touhou po výkonnosti a dokonalosti vytvářela.
Čtěte také: Stříbrný syn Leoše Mareše: Tátovu slávu neřeším, ve sportu mě podporuje. Prozradil své ambice
Když jí bylo 37 let, z podnikatelky se stala zaměstnankyní nadnárodní reklamní společnosti. A to ne jen tak ledajakou, byla přímo ředitelkou. Alkohol si tou dobou nosila už i do práce. „Fungovala jsem, když pro mě ale začala být větší prioritou než práce či rodina starost, kde sehnat alkohol a kde se co nejdřív napít, pochopila jsem, že už to dál nejde,“ vysvětlila.
Vzestup, pád a poslední kapka
Helena Harabinová následně uposlechla naléhání své sestry a nastoupila na ambulantní léčbu, kam docházela více než dva roky. Po nějakém čase se znovu vdala, ale její manžel, rovněž abstinující alkoholik, začal příležitostně pít... a ona s ním. Čtyři roky abstinence jako by tak letěly ven oknem, situace navíc byla horší než předtím.
Pomyslnou poslední kapkou byla jízda pod vlivem, při níž mohla být ohrožením nejen pro sebe. „Jednou jsem dojela opilá autem z Prahy až do Písku a řekla jsem si – dost,“ uvedla tchyně Leoše Mareše s tím, že poté nastoupila na čtyřměsíční ústavní léčení. Od té doby uplynulo už 19 let, Harabinová každoročně jezdí na opakovací kúru a alkoholu už se nedotkla.
O závislosti na alkoholu promluvila také významná spisovatelka Michaela Duffková: