Vanda (41): Nový domov nám znepříjemnili sousedé. Komentují každý náš krok

Stěhování do vlastního domu pro nás znamenalo nový začátek. Po letech v bytě jsme se s manželem konečně dočkali velké zahrady, kde si děti mohly hrát a my jsme si představovali klidné večery u ohně. Dům stál na kraji menšího města, odkud manžel pochází. Většina sousedů tam bydlela celý život.

Astročlánky

Znamení, která nechcete mít za sousedy: Peklo vám můžou dělat Blíženci i Štíři

Podle vyprávění místních byl předchozí majitel velmi oblíbený, a tak bylo jasné, že příchod nové rodiny bude velká událost. Vůbec nám to ale nevadilo. Naopak jsme měli radost, že jsme se dostali do čtvrti, kde se lidé zdraví, znají se jménem a ještě si mezi sebou popovídají.

Většina sousedů už byla v důchodu a bylo znát, že mají za ta léta přesně zaběhnutý režim. Ráno zametli chodník před domem, odpoledne poseděli na lavičce u kávy s koláčem a večer zase sledovali, co se v ulici děje. První dny mi jejich zvědavost připadala spíš úsměvná. Chápala jsem, že příchod nové rodiny po člověku, kterého znali desítky let, vzbudí pozornost. Zdravila jsem každého, prohodila pár vět a měla jsem pocit, že si na sebe časem zvykneme.

Celebrity

Kateřina Marie Tichá otevřela své soukromí: Vzpomínky na divoká léta i trpělivé sousedy

Všichni věděli všechno

Na co mi ale nešlo si zvyknout, bylo neustálé hlasité komentování všeho kolem, jako kdyby si sousedi vůbec nepřipouštěli, že je někdo může slyšet. V té ulici se probíralo úplně všechno. Jednou se řešilo, že jsme si nechali přivézt nový zahradní nábytek, podruhé se spekulovalo o tom, proč jsme přijeli domů pozdě večer a kde jsme asi byli.

Martina (48): K padesátinám jsem manželovi dala sex ve třech. Zlomilo mě to

Slyšela jsem poznámky o tom, že se moc prsím nebo že bych si ve svém věku mohla odpustit hlubší výstřihy. Děti byly podle jedněch sousedů příliš hlučné, podle druhých je naopak nebylo vůbec vidět venku, takže určitě celé dny seděly u televize. Připadalo mi až neuvěřitelné, že se dá najít důvod ke kritice úplně ve všem.

Přesvědčovala jsem sama sebe, že starší lidé prostě rádi pozorují dění kolem sebe a potřebují mít o čem mluvit. Časem mi ale došlo, že už nejsme jen nová rodina z vedlejšího domu. Stali jsme se pravidelným tématem jejich rozhovorů a každý náš krok měl okamžitě svého komentátora.

Největší problém jsme měli se sousedy z vedlejšího domu. Starší manželé byli na první pohled milí a působili jako hodná babička a dědeček z pohádky. Za zavřenou brankou se ale proměnili v nerudného dědka a zlou ježibabu.

Životní styl

Kristýna (33): Soused mě tajně sleduje. Všichni mi tvrdí, že si to namlouvám

Prakticky každý den jsme poslouchali jejich hlasité hádky. Křik se nesl přes plot až k nám na zahradu a často jsme kvůli tomu raději odcházeli dovnitř. Chvíle, kdy se nehádali mezi sebou, trávili tím, že rozebírali nás. Nemusela jsem je odposlouchávat ani stát u plotu, protože mluvili tak nahlas, že jejich poznámky nešlo přeslechnout.

Za plotem začalo opravdové peklo

Jeden z prvních větších sporů se týkal vzrostlých stromů na jejich zahradě. Větve zasahovaly hluboko nad náš pozemek, na jaře nám ucpávaly okapy květy a na podzim jsme měli trávník i terasu neustále zasypané listím, větvičkami i plody. S manželem jsme je několikrát slušně požádali, jestli by stromy nenechali alespoň trochu prořezat. Odpověď byla pokaždé stejná. Stromy tam prý stojí už desítky let a nikomu nikdy nevadily. Připadalo jim drzé, že po nich něco takového vůbec chceme.

Michaela (39): Můj kolega neuvěřitelně smrdí. Každý den v práci je noční můrou

Situace se začala vyhrocovat ve chvíli, kdy jsme si přestali nechat všechno líbit. Stačilo sousedům slušně říct, aby si hleděli svého nebo aby si své poznámky nechali pro sebe, a hned byl oheň na střeše. Pan soused začal křičet přes plot, že jsme nevychovaní a že mladí dnes nemají ke starším žádnou úctu. Jeho žena ho ještě povzbuzovala a přidávala další urážky. Nejednou padla i výhrůžka, že na nás klidně zavolají policii, protože je prý obtěžujeme a narušujeme jejich klid.

Měla jsem pocit, že i přes svůj věk mají oči i uši úplně všude. Jednou jim vadilo, že jsme na zahradě grilovali s přáteli a kouř jim údajně táhl do oken. Jejich pálení listí ale bylo podle nich naprosto normální, protože to tak dělají desítky let a nikomu to nikdy nevadilo. Jindy si stěžovali, že náš pes štěká příliš nahlas. Kvokání jejich slepic od šesti hodin ráno jim naopak připadalo jako přirozená součást života na vesnici.

Životní styl

Jak zabezpečit domov před dovolenou? Krádeži předejdete domluvou se sousedem či čidly

Nejvíc mě překvapilo, že úplně jiní byli ve chvíli, kdy za nimi přijela dcera s dospělými vnoučaty. S nimi jsme si vždycky normálně popovídali. Občas jsme se potkali před domem nebo na ulici a bylo vidět, že je jim chování jejich rodičů trochu trapné. Nikdy to ale neřekli nahlas. Rozhlédli se, jestli náhodou nejsou nablízku, prohodili s námi pár vět a zase rychle odešli. Měla jsem pocit, že si dávají velký pozor, aby je jejich rodiče neslyšeli.

Jednou se nám jejich dcera dokonce omluvila za další zbytečnou scénu kvůli našemu psovi. Řekla nám, ať si to nebereme osobně, že jsou její rodiče čím dál tvrdohlavější a nenechají si nic vysvětlit. Bylo mi jí skoro líto. Bylo vidět, že dobře ví, jak se chovají, jenže změnit je už nedokáže.

Tereza (37): Nesnáším své sousedy. Klidné bydlení se změnilo v drsnou válku

S manželem jsme si několikrát říkali, že nemá cenu pouštět se do dalších hádek. Pozdravíme se, když se potkáme, vyřídíme jen to nejnutnější a tím to pro nás končí. Občas si z některých jejich poznámek uděláme doma legraci, protože jinak by se z toho člověk musel zbláznit. Mrzí mě ale, že místo obyčejných sousedských vztahů mezi námi zůstává jen nepříjemné napětí.

Zdroj: Autorský příběh na základě zkušenosti čtenářky

Senior vylezl na stožár, nahoře svačil a vyvěsil vlajku. Řešil tak spory se sousedy: