22. února 2025 06:00
Ema BártováMálo masa, žádné mléčné výrobky. Jezte jako lidé, kteří nechodí do supermarketu
Nejen obyčejní smrtelníci, ale i vědci s celými výzkumnými týmy za zády se snaží najít co nejlepší dietu. Takovou, která by člověku chutnala, zhubl po ní a ještě by prospívala jeho zdraví. Jeden z nejnovějších objevů publikovali před pár týdny. Zhubnout se díky těmto radám nejspíše dá, zda si to člověk kvůli omezenému jídelníčku užije, je věc jiná.
Tohle je svým způsobem špatná zpráva pro ty, kdo milují kafe s mlékem nebo třeba kousek roastbeefu. Nová irská studie zveřejněná v prestižním odborném magazínu The Cell představila jednu z nejzdravějších diet, která však na menu nemá žádné mléčné výrobky, pšenici či třeba hovězí maso.
Dietu – označovanou zkratkou NiMe (z anglického Non-industrialized Microbiome Restore, což by se dalo přeložit zhruba jako neprůmyslová obnova mikrobiomu) – vyvinuli výzkumníci, kteří dlouhodobě studovali stravovací návyky lidí žijících v Papui Nové Guineji a dalších průmyslově nerozvinutých společnostech.
Mohlo by vás zajímat: Stačí dva plátky šunky denně. Vědci varují před rizikem závažného onemocnění, jak se bránit?
Dieta NiMe je plná zeleniny, luštěnin a ovoce. Krom toho obsahuje jednu malou porci živočišných bílkovin denně (losos, kuřecí nebo vepřové maso). Naopak se vyhýbá se vysoce zpracovaným potravinám, jejichž negativní vliv na zdraví ostatně už potvrdilo více výzkumů, jako například tento, podle jehož autorů zkracují život.
Když výzkumníci svá zjištění otestovali na sledovaných lidech, během pouhých tří týdnů nastalo významné zlepšení hned několika ukazatelů. Špatný cholesterol klesl v průměru o 17 procent, o čtrnáct procent se snížily hodnoty C-reaktivního proteinu, které mohou ukazovat na zánět v těle a zvyšují riziko srdečních chorob, a o šest procent nižší byla hladina krevního cukru. Účastníci zároveň hubli, ačkoli nejedli méně kalorií než dříve.
Čtěte také: S hubnutím může pomoci voda s bublinkami, tvrdí vědci. Snižuje hladinu cukru v krvi
Zaměřit se na cholesterol rozhodně dává smysl. „Pro člověka z běžné populace by denní příjem cholesterolu obecně neměl překročit 300 mg. To je pro představu něco mezi jedním a dvěma vejci. U sportovců a lidí s vyšší fyzickou zátěží, u nichž je běžný zvýšený výdej energie během dne, se toto číslo přiměřeně zvyšuje. O poznání nižší by pak měl být denní příjem u lidí s diagnostikovanou zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi,“ vysvětluje farmaceutka Ivana Lánová. Zdrojem cholesterolu je kromě vajec i maso, ale například také mléčné výrobky, zvláště tučné sýry.
Zdraví ukryté ve střevním mikrobiomu
„Viděli jsme pozoruhodné výsledky včetně hubnutí,“ komentoval zjištění vedoucí studie profesor Jens Walter, profesor na School of Microbiology na University College Cork. Tyto výhody podle něj přímo souvisely se zlepšením stavu střevního mikrobiomu účastníků. Konkrétně šlo o to, že se obnovil do podoby, kterou míval před tím, než jsme začali masově jíst průmyslově vyráběné potraviny, které snadno pořídíme v každé večerce nebo supermarketu.
Vědci z jídelníčků sledovaných lidí, kteří se měli stravovat jako papuánští domorodci, vyškrtli mléko, hovězí maso a pšenici, protože nejsou součástí tradiční stravy obyvatel venkova Papuy-Nové Guineje. Dieta zahrnovala 45 g vlákniny denně, což je více než obvyklá doporučení.
Přečtěte si také: Díky „zázračným“ kapkám zhubla 30 kilogramů. Pak matka dvou dětí náhle zemřela
Hlavní autor odborné práce promluvil pro média také o tom, že jde o další dílek skládačky, která má ukázat, jak se jídlem dá ovlivňovat lidské zdraví a jak s jeho pomocí předcházet chronickým onemocněním. Právě k jejich vzniku přispívá to, co obvykle jedí lidé v západním světě - naše strava obsahuje vysoké množství průmyslově zpracovaných potravin a málo vlákniny, což přímo souvisí s obezitou, cukrovkou a srdečními chorobami.
Nepodceňujte spánek, apelují odborníci. Popsali jeho vliv na kila, sex i zásadní choroby:
Mít úplně stejný jídelníček jako původní obyvatelé ostrova v Tichém oceánu není úplně snadné a vlastně to není ani úplně nutné. Dietu NiMe můžete brát jako inspiraci při úpravě stravování a zamyslet se díky ní nad tím, čeho by bylo dobré ubrat a čeho naopak přidat.
Není například nutné stát se vegetariánem, to ostatně nebývají ani ostrované, ale můžete se zaměřit na to, abyste jedli více zeleniny, luštěnin a dalších rostlinných potravin. Zásadní je kromě zvýšeného příjmu vlákniny velmi nízký podíl zpracovaných potravin s vysokým obsahem cukru a nasycených tuků. Mýlil by se ten, kdo by si pod tímto termínem představoval jen například polotovary a všelijaké konzervy s hotovým jídlem. Patří sem i uzeniny, sušenky, zmrzliny nebo třeba instantní káva. Pokud možno bychom měli dávat přednost potravinám čerstvým.
Dbejte o svůj mikrobiom
Náš soudobý stravovací styl neškodí jen naší váze či srdci, ale také střevnímu mikrobiomu, komplexnímu společenství bakterií, plísní a virů nacházejících se ve střevním traktu, které jsou důležité pro naše zdraví.
Už roky se mluví o tom, jak zásadní je dobrá kondice mikrobiomu pro lidskou imunitu. Ví se už také, že pokud není v pořádku, může se to projevit potížemi se zažíváním. A může mít vliv i na rozvoj úzkostí či deprese. „Stejně jako stav psychiky ovlivňuje střeva, stav střevního mikrobiomu se odrazí na naší psychické pohodě,“ říká lékařka Jana Matějková.
Mohlo by vás zajímat: Pitím k vysněné váze? Alkorexie trápí čím dál více mladých žen. Cesta do pekel, míní psychiatr
Dá se proto čekat, že se na mikrobiom budou odborníci ve svých výzkumech zaměřovat i nadále a že se jejich doporučení budou promítat do stravovacích doporučení.
Zdroj: Research Ireland, Good Housekeeping, Healthline