Viera Husáková byla první dámou jen krátce. Zahynula při zbytečné letecké havárii
Jaké byly první dámy v české historii?
Byla druhou manželkou posledního komunistického prezidenta Československa. Přesto jej z celkových téměř 15 let, které Gustav Husák na Pražském hradě strávil, Viera Husáková doprovázela jen necelých dva a půl roku. Její smrt při riskantním letu vrtulníkem je dodnes považovaná za zbytečnou, neboť jí šlo snadno předejít.
Viera se roku 1923 narodila původem českým rodičům v Bratislavě s příjmením Čáslavská. Její otec zastával vyšší státní funkci, a tak o dceru bylo dobře postaráno nejen z hlediska zázemí, ale i možností vzdělání. Naučila se francouzsky, zvládala krasopis a nakonec se rozhodla zamířit na bratislavskou právnickou fakultu, kterou úspěšně vystudovala. Na studiích se dokonce setkala i s Gustávem Husákem a oba se spřátelili. K ničemu dalšímu však mezi nimi nedošlo.
Mohlo by vás zajímat: Husáka uvěznili jeho vlastní soudruzi, vyslýchali ho stovky dní
V té době zároveň Viera Husáková vstoupila do Komunistické strany Československa a také se poprvé vdala. Jejím prvním manželem byl Jozef Miller, advokát, kterého jí do života po druhé světové válce přivedlo její zaměření. S manželem po svatbě vychovávali syna Vladimíra a dceru Alexandru a zároveň začalo být stále zjevnější, že místo práva se Viera vydá cestou novinářky. Pracovala v Československém rozhlase a posléze v novinách Národní obroda či Pravda.
Její druhou láskou byl introvertní politický vězeň
Temná 50. léta nebyla pro rodinu snadná, kvůli společenským čistkám po komunistickém převratu přišel Vieřin manžel o možnost být nadále advokátem. Začátkem roku 1960 Viera dodala první texty svému novému zaměstnavateli – časopisu Kultúrny život. A právě zde opět potkala Husáka, bývalého politického vězně, kterého při pobytu ve vězení opustila jeho první manželka Magda Lokvencová, jíž učaroval herec Ctibor Filčík.
Čtěte také: Stanislav Stránský prošel peklem uranového dolu. S komunisty bojoval i těsně před smrtí
Gusta, jak mu posléze říkala, byl spíše introvertní, uzavřený člověk, nicméně s inteligentní, vzdělanou a sečtělou Vierou, která se zajímala o politiku, si měli o čem povídat, což mu imponovalo. Ona se do něj velmi brzy zamilovala do té míry, že se rozhodla ukončit své první manželství rozvodem. Husák pomalu, ale jistě stoupal stranickým žebříčkem, což u něj jen umocňovalo tradiční nutnost mít po boku reprezentativní partnerku. Možná i kvůli dřívějšímu zklamání se však k druhé svatbě příliš neměl.
Vztah na dálku s budoucím prezidentem
Poté, co v roce 1969 Husák nahradil Dubčeka ve funkci prvního tajemníka KSČ, se cesty obou partnerů maličko rozešly. Viera kvůli své práci zůstávala v Bratislavě, zatímco Gustáv se angažoval převážně v Praze. Na společné chvíle jim tak zpravidla zůstávaly pouze víkendy. Ona však stále plně podporovala jeho politiku – dokonce do té míry, že po událostech roku 1968 ukončila několik svých dlouholetých přátelství s lidmi, kteří invazi sovětských vojsk odsuzovali.
Mohlo by vás zajímat: Raisa Gorbačovová změnila svět. Rusky se jí vysmívaly, Západ ji obdivoval
Vyhýbání se sňatku Husákovi vydrželo až do roku 1973, kdy mu jej prakticky nařídil sám Leonid Brežněv. Sovětskému vůdci se nelíbilo, že jeho velmi nadějný politický kolega z ČSSR stále žije s partnerkou na hromádce a špatně tak reprezentuje ideál spořádané socialistické rodiny. Bydlet zvlášť ve slovenské a české metropoli zůstali dokonce i poté, co se v roce 1975 Gustáv Husák stal prezidentem.
Viera, tehdy již první dáma, stále většinu svého času trávila v Bratislavě, kde si tak trochu užívala tolik návykové svobody, na niž si zde v předchozích letech zvykla. Gustav tento stav toleroval, neboť mimo všechny pracovní povinnosti byl rád, když měl chvilku jen pro sebe a mohl dobít své introvertní „baterky“. Zároveň skrz manželku získával dobrý přehled o aktuální politické situaci v Bratislavě a nic z dění na Slovensku mu neuteklo.
Tragická a zcela zbytečná smrt
Za tohoto stavu zřejmě byli oba opravdu šťastní. Nebylo jim však přáno si tento stav užít příliš dlouho. Dne 20. října 1977 si totiž tehdejší první dáma Československa v lázních Bardejov při pádu na schodech po cestě na oběd naštípla ramenní kost. Šlo o vcelku banální zranění, které zdejší lékaři byli schopni hravě ošetřit. O úrazu se však dozvěděl hlavní chirurg bratislavského sanatoria, jenž v předchozích letech Husákové ošetřoval dvě jiné zlomeniny a věděl, že pacientka trpí větší náchylností ke zlomeninám. Rozhodl tak o jejím převozu do Bratislavy navzdory argumentům, že je to zcela zbytečné.
Čtěte také: Manželky komunistů v módě přinesly dobu temna, styl pozvedly až ty novodobé
Ještě téhož dne k večeru tedy Viera Husáková zamířila helikoptérou z Bardejova do Bratislavy. Na půdu milovaného rodného města však už živá nevstoupila. Kapitán letu Milan Fabík několikrát zcela ignoroval fakt, že se v Bratislavě mimořádně zhoršilo počasí a přistání na tamním území je prakticky nemožné. Při komplikovaném pokusu o dosednutí na ranvej vrtulník havaroval, roztříštil se a všichni na palubě včetně 54leté první dámy následkům nehody podlehli. Prezidenta smrt manželky enormně zasáhla a několik týdnů se vůbec neukázal na veřejnosti.