Jarní únava se týká jen někoho. Komu hrozí víc?
Jarní únava se týká jen někoho. Komu hrozí víc? Zdroj: iStock
Na první pohled je to protismyslné. Příroda se probouzí, kvetou pestrobarevné květiny a rostliny, takže by se člověk měl cítit pohodově. Bohužel ne vždy tomu tak je….
Stav těla a duše
Názory na jarní únavu se mezi lékaři různí. Shodnou se v tom, že je individuální a nejde o nemoc, ale momentální stav těla a duše. Odmítají také „zaručeně účinné" detoxikační pobyty, kterých zneužívají pochybní léčitelé a které stojí i desítky tisíc korun. Je fakt, že zima, kdy se člověk musí vyrovnat se smogem a zhoršeným ovzduším, virovými chorobami, krátkými dny, kdy se brzo stmívá a pozdě svítá (i „díky" letnímu času) nahrává vzniku škodlivých látek v organismu. Ten má naštěstí vysoké samouzdravující schopnosti a zvládne je vyloučit sám, bez očistných kúr.
Alarmující statistiky
Zima ovšem působí mnohem hůře na psychiku a roli hraje i nedostatek slunce. To potvrzují i statistiky. Každoročně v jarních měsících stoupá počet sebevražd a pokusů o ni. Naopak v zimě, kdy by se to očekávalo, k nim dochází mnohem méně často. Vědci se snaží zjistit, proč právě v tomto optimistickém období jsou lidé nešťastní, bez chuti dál žít. Nejde ale o deprese, i když se to říká, ty nesouvisejí s ročním obdobím. „Ve většině případů jde spíš o vyčerpání dané nedostatkem energie. Máme pocit, že ji můžeme vydávat ve stejné dávce celý rok. To je velký omyl. Odvykli jsme si v zimě odpočívat, nabírat sílu, jako to dělali předkové. I ten medvěd, který má víc síly než my, uléhá k dlouhému spánku,“ říká psychiatr Jan Cimický.
Nejkrásnější a nejrizikovější
Podle záchranářů jsou nejrizikovější paradoxně ty nejkrásnější jarní měsíce – duben, květen. I psychiatři potvrzují zvýšený počet pacientů s duševními problémy. Není vyloučeno, že na procesy v mozku působí počasí včetně náhlých změn teplot intenzivněji, než sami myslíme. Může snížit hladinu pozitivních hormonů, serotoninu a dopaminu, což způsobuje negativní změny v duši. U osamělých lidí hrají také roli kontrasty. Oni se cítí nešťastní, přitom všude kolem vidí krásu, v přírodě, u dívek, které vytáhly ze skříně minisukně, milenců, co se líbají a objímají. Tato atmosféra ještě prohloubí pocit sebepodceňování, toho, že o ně nikdo nestojí, nemá je rád. Hodnotí často své emoce mnohem hůř, než se ve skutečnosti cítí.
Navíc hezké počasí i bezděčně láká lidi ven, zatímco v zimě naopak spěcháme nejrychleji domů, uniknout mrazu a sněhu. Tomu, kdo má psychické problémy, slouží nečas jako „alibi". Vnímá, že i ostatní si na něj stěžují, což ho utvrdí v přesvědčení, že se netýká jen jeho.
Tělo oslabují pochopitelně chřipky, virózy, nachlazení, které se neprojevují jenom na fyzickém stavu, zvyšují hladinu stresu. Tyto faktory se mohou přenášet do jarních měsíců.
Vliv data narození?
Podle všeho se zdá, že značnou úlohu může mít roční období, v němž dítě vyrůstá. Americká farmaceutická firma si před uvedením nového léku proti nachlazení na trh nechala udělat rozsáhlý průzkum od marketinkové agentury, ve kterém oslovila 5000 respondentů. Zajímalo ji, jak často trpí chřipkami, virózami. Zjistila, že ti, co se narodili od začátku prosince do konce února, udávají jejich mnohonásobně nižší výskyt než ostatní, někteří i žádný. Protože nešlo o medicínský výzkum, lékaři ho odmítli interpretovat. Nicméně se zdá, že roční období, ve kterém dítě přijde na svět, může mít vliv na jeho imunitu. Zdá se to celkem logické i z laického hlediska. I když je novorozenec proti chladu chráněn teplým oblečením, obličej zůstává nezakrytý. Díky tomu může být odmala otužilejší než ten, co se vozí v létě v kočárku nahý. Ať už se tento předpoklad potvrdí, nebo ne, je fakt, že ti, kterým zima nevadí, jsou proti jarní únavě obvykle imunní, ale jiní ji prožívají dramaticky.
Pomáhají léky, byliny i zvířata
I když nejde o nemoc, dají se nasadit v závažných případech antidepresiva. Ty ale zabírají obvykle až tak za 14 dní. Rychlou pomoc nabízejí léky na úzkost a neklid. Problém je, že jde o vysoce návykové benzodiazepiny a mohou se užívat krátce, nejdéle měsíc. Lze použít i léčivé byliny, například meduňku, kozlík lékařský, chmel otáčivý, třezalku tečkovanou. Jistě nezaškodí změna jídelníčku s lehčími pokrmy, jíst více zeleniny a ovoce, zvýšit pohybovou aktivitu. Ta působí nejen na tělo, ale i na mozek a psychiku. Stačí „obyčejná" chůze tak 45 minut, nejlépe večer. Význam mají také záliby. Lidé, kteří mají nějakého koníčka, jsou ohroženi stresem mnohem méně. Pomůže i domácí mazlíček. Pes člověka vytáhne ven, kočka svým předením uklidňuje.
Jan Janula
Autor článku
redakce Prima Zoom
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
