„Pokud jde o zdravou výživu, vejce byla odborníky dlouhou dobu považována za tabu. A to hlavně kvůli vysokému obsahu cholesterolu. Než si obhájila své místo mezi doporučovanými, nutričně hodnotnými potravinami, muselo proběhnout několik vědeckých studií a výzkumů. Ty následně potvrdily, že konzumace vajec nemá žádný vliv na hladiny krevního cholesterolu nebo riziko onemocnění srdečními chorobami. Obavy o zdraví je tak možné vypustit,“ potvrzuje hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Ing. Monika Bartolomějová. Navíc vejce díky cenným živinám mohou být podle některých odborníků zcela oprávněně řazena i k superpotravinám.
Podle výzkumného týmu prof. MVDr. Jiřího Rupricha, CSc. z Centra zdraví, výživy a potravin spadajícího pod Státní zdravotní ústav je vejce velmi bohatým zdrojem vitaminu D, ze sortimentu nejčastěji konzumovaných potravin v ČR dokonce zdrojem nejbohatším. Pouhých 100 gramů vajec (což jsou asi 2 vejce velikosti M) prý stačí k tomu, abychom pokryli až třetinu doporučené denní potřeby vitaminu D. Proto pokud chcete nedostatek tohoto vitaminu doplnit právě vejci, je důležité jíst je celá včetně žloutku, tam je ho totiž nejvíce.
A proč je vitamin D pro naše zdraví tak důležitý?
Podle Moniky Bartolomějové zajišťuje vitamin D krom jiného vstřebávání vápníku, který podporuje stavbu kostí. Navíc je jedním z činitelů, který může ovlivnit snížení rizika vzniku osteoporózy. Ta v ČR trápí více než 40 % populace nad 50 let. Kromě toho má vitamin D komplexní a výrazné účinky na imunitní systém. Aktivuje tvorbu ochranných protilátek proti bakteriím a virům. Proto je velmi užitečný v prevenci nachlazení a chřipek.
Na rozdíl od “super” potravin, které se k nám jako vzácný poklad dovážejí z exotických zemí a pak se kvůli nalezeným pesticidům či jiným zdraví škodlivým látkám zase stahují z prodejních pultů, jsou vejce skutečnou výživově hodnotnou potravinou. Navíc tuzemskou. A když přihlédneme k nedávnému incidentu s toxickým fipronilem, který byl odhalen ve vejcích dovážených z Belgie, Nizozemska, Německa a Polska, je to právě český původ, který vejcím přidává na kvalitě.
Kromě zmíněného vitaminu D vejce obsahují také vitaminy A, B5, B12, B2, B6, E a K. Z minerálních látek je to pak již zmíněný vápník, fosfor, který rovněž podporuje zdraví kostí, draslík, železo nebo zinek, který posiluje imunitu. Ve vejcích najdeme také cholin. Jedná se o bioaktivní látku, která podporuje a zlepšuje vývoj mozku plodu a novorozence. Ke správnému fungování nervové soustavy přispívá také u starších lidí. Dalším benefitem vajec jsou antioxidanty lutein a zeaxantin. Ty napomáhají k obnovování oční sítnice a následně k prevenci zrakových degenerací. Esenciální aminokyseliny, které jsou ve vejcích zastoupeny v plném počtu, jsou pro lidský organismus nezbytné, neboť si je sám nedokáže vyrobit. Lecithin, kterého je v jednom vejci až 1700 mg, podporuje paměť a koncentraci.
„Další plusové body mohou vejce spolehlivě posbírat i co se týče bílkovin, které hrají velmi důležitou roli při tvorbě svalstva. Ve srovnání s mléčnými, masnými a rybími bílkovinami mají ty vaječné nejvyšší biologickou využitelnost. Z jednoho středně velkého vejce tak můžeme získat stejné množství bílkovin jako např. z 30 gramů vařeného masa, ryb nebo drůbeže,“ prozrazuje nutriční specialistka Bartolomějová a dodává: „Kromě toho, že jsou vejce jedním z nejlepších zdrojů bílkovin, je příjemným bonusem také fakt, že jsou zároveň cenově nejdostupnější a mají velký benefit v podobě snadné stravitelnosti“.
A jak ideálně zachovat všechny nutriční hodnoty, které vejce obsahují? Podle nutričních specialistů je nejlepším způsobem si vejce klasicky uvařit. Záleží pak na vás, jestli preferujete variantu natvrdo, naměkko nebo nahniličko. U vajec natvrdo, která se vaří nejdéle (8 - 12 minut), máte navíc největší jistotu, že se vyhnete riziku nákazy salmonelou. Nebezpečí infekce vzniká nejčastěji při konzumaci vajec vařených naměkko, vajec do skla, vajec do bujónů nebo při nedokonalém propečení volského oka.
Foto: iStock
„Když už se rozhodnete pro smažená vejce, volte raději tuk, který je stabilní i při vyšších teplotách. Na přípravu vajec je nejlepší ghí (přepuštěné máslo), které dodá i příjemnou chuť másla,” radí Monika Bartolomějová. Ideální je dát si k vajíčkům zeleninu, ať už syrovou, nebo tepelně upravenou. „Nejenže tím zvýšíte denní přísun zeleniny, ale také doplníte další potřebné vitaminy a vlákninu,” dodává. Nejlepší je dát si vajíčka k snídani, protože tak organismu dodáte energii a potřebné živiny na celý den. A navíc vás zasytí na dlouhou dobu.
Milovníci vajec rozhodně nemusí krotit své gurmánské vášně. Podle nejnovějších poznatků je konzumace 1-2 vajec denně naprosto bez problémů. Těmi, kteří by se měli více hlídat v tom, kolik vajec spořádají, jsou osoby trpící tzv. familiární hypercholesterolémií, jejichž hladina cholesterolu je abnormálně vysoká. Pro ty je optimální sníst max. 3-4 vejce týdně.
-ak-
