Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Vyvracíme mýty o zdraví: Rýmu nemáme z nachlazení a může být i nebezpečná

Na podzim vždy potkáváme spoustu lidí s kapesníkem u nosu. Trápí je rýma, kterou hodně z nich považuje za nepříjemnou banalitu, nikoli nemoc. A to je velká chyba, která může dost zkomplikovat život…
Vydáno: 24.09.2019
Vyvracíme mýty o zdraví: Rýmu nemáme z nachlazení a může být i nebezpečná
Autor: iStock Vyvracíme mýty o zdraví: Rýmu nemáme z nachlazení a může být i nebezpečná
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mýtus č. 1 – rýma je důsledek nachlazení

Není. I když s ním může nepřímo souviset, jeho následkem dochází k oslabení imunity, zásadní pro aktivaci rýmy je infekce – virová i bakteriální. I proto je její výskyt velmi vysoký. Bacily napadnou nosní dutinu pokrytou sliznicí, která má na povrchu řasinky, jejichž funkcí je posun vzniklého hlenu či cizorodých částic z dýchacích cest. Pokud je neprůchodná, zduří, což vede k ucpanému nosu i dýchacím potížím. Navíc se prudce zvyšuje produkce hlenu, dochází k výtoku, zpočátku spíše vodnatelnému. Ten se postupně zahušťuje, bývá dokonce až na hnisavý. Roli hraje řada faktorů, například náhlá změna teploty o třeba deset a víc stupňů, což se v babím létě často stává, stres, podzimní pochmurné nálady. Když je pak sliznice překrvená, cévy jsou roztažené, nemocnému se špatně dýchá, objevuje se kašel v noci, chrápání. U nakažení tzv. adenoviry může mít člověk i zarudlé spojivky a nadměrně slzet.

Mýtus č. 2 – na rýmu pomáhají nosní spreje

Velmi krátce a s nejistým účinkem. Naopak mohou škodit, stejně jako jiné chemické přípravky! Spreje ani kapky se nesmí používat nikdy déle než tři, maximálně pět dní, což většina lidí nerespektuje. Pak na nich hrozí závislost! Podle účinné látky v kapkách Sanorin se definuje jako nafazolinismus. Sliznice zůstává zduřelá a bez neustálé aplikace se vyskytuje pocit, že je nos ucpaný, i když není. Mezi rizikové složky sprejů patří tzv. dekongestiva. U těch je nezbytné přesné dodržení pokynů k užívání. Většina těchto přípravků není vhodná při vysokém krevním tlaku, očnímu zákalu, depresi, onemocnění prostaty. Účinnou prevencí i lékem je výplach nosu solným roztokem (rozpustit obyčejnou sůl v poměru 2,7 g na 3 dcl vody o teplotě těla 37 °C.) Stačí plastová láhev se sacím uzávěrem, prodávají se i speciální konvičky. Použití je prosté – do nosní dírky vlijeme obsah nádoby, který vytéká druhou dírkou ven. Když je nádoba prázdná, znovu ji naplníme a použijeme na druhou dírku. Tím se odplavuje hlen i s nečistotami. Je jen třeba mít pootevřená ústa, abychom vodu nepolykali.

Mýtus č. 3 – alergická rýma je jen sezonní

Ne. Vzniká sice nepřiměřenou odpovědí imunitního systému na alergen – pyl stromů či rostlin –, ale i roztoče, chlupy zvířat, plísně, které se vyskytují v domácím prostředí neustále. Tato rýma už má dlouhodobější charakter, obtíže se vyskytují celoročně. Může vyvolat také průduškové astma, zánět spojivek, kopřivku. Alergická reakce bývá často součástí reakce na potraviny, léky. U chronické rýmy převažují otoky sliznice, až výrazné zúžení dýchacích cest. Někdy se musí nasadit tzv. antihistaminika. Vyžaduje odborné vyšetření a léčbu (ta u normální není potřeba), objevuje se hustý sliz. Chronická forma může vyústit až v hypertrofickou rýmu, kdy je nos tak výrazně ucpaný, že postižený člověk musí dýchat jen ústy. Škodí i spaní na jednom boku, kdy se škodliviny nadměrně ukládají v jedné nosní dírce.

Mýtus č. 4 – rýma není nebezpečná a dá se vyléčit

Oboje špatně. Rýmu nelze vyléčit, jen zmírnit příznaky. Ano, obvykle je vnímána jako spíše obtěžující nepříjemnost než nemoc, která do týdne odezní, nicméně je třeba si uvědomit, že za nepříznivých okolností může způsobit řadu vážných komplikací. Hrozí rozšíření do vedlejších nosních dutin a jejich zánět (lékařsky rhinosinusitida). Často se objeví bolesti hlavy, mírnější horečka. Infekce se může šířit do středoušní dutiny, dokonce i do průdušek. Objevuje se i tzv. zadní rýma, u ní jde už v podstatě o zánět nosohltanu v místě, kde jsou přítomny krční mandle. Odsud vede Eustachova trubice do středního ucha. Jedná se o časté onemocnění způsobené viry, jejich přítomnost bakterie využijí k dalšímu útoku. Přenos probíhá kapénkově, šíří se především kýcháním či kašlem s nezakrytými ústy, hlavně v MHD. Jedno „pšíknutí“ může nakazit desítky lidí okolo. Pokud nemáme kapesník, poslouží nám ruka. A hlavní je odvrátit se při kýchání do míst, kde nikdo není.

Mýtus č. 5 – na smrkání jsou nejlepší papírové kapesníky

Spíš ne. Mají výhodu, že se po použití vyhodí. Jejich výrobci unisono tvrdí, že jsou hygieničtější než látkové. Nicméně nepočítají s možností, že se silným smrkáním protrhnou, což se u nejvíc kupovaných, dvouvrstvých, běžně stává. Většina lékařů striktně zavrhuje parfémované, kterých je spousta, ale dráždí ještě víc oteklou nosní sliznici, mohou způsobit kožní problémy, vyvolat alergii. Podle nich právě obyčejný látkový posmrkaný kapesník podpoří imunitu díky častému kontaktu s bakteriemi nebo viry. Rýma může trvat kvůli opakovanému kontaktu s infekcí sice o něco déle, ovšem zase ji dostanete méně často než u těch papírových. Z hlediska nákladů jednoznačně vedou látkové. Jeden vyjde na 20 Kč a vydrží až 520 vyprání! Deset papírových stojí přibližně stejně, u silné rýmy se ovšem spotřebuje 2–5 balení denně! Na to člověk nemusí být matematik, aby si spočítal, co je výhodnější. Ekologové upozorňují také na nadměrnou produkci odpadu. U látkových kapesníků by se jen měla dodržovat společenská etiketa, nevytahovat je posmrkané před ostatními lidmi, na to není nikdo zvědavý.

Mýtus č. 6 – popotahování je nebezpečné

Není. Pokud ho neprovozujeme na veřejnosti nebo s ním neobtěžujeme kolegy na pracovišti. Má naopak něco do sebe, když se to s ním nepřehání. Zabrání totiž nutkavé potřebě smrkat, u rýmy jde o běžnou věc. Lidé jsou za pár dní na to tak naučení, že vyprazdňují nos, i když ho nemají ani zdaleka plný, což je chyba. Mají mylný pocit, že si tím uvolní dutiny a lépe se jim dýchá. Pocit ucpaného nosu ovšem nezpůsobuje jen hlen, který se v něm tvoří, i když se tak všeobecně soudí, ale především oteklá sliznice. Popotahování praktikuje spousta lidí celý život, zatím nebyl nahlášen jediný případ, že by mělo nějaké škodlivé účinky, i když na druhou stranu není lékaři považováno za extra zdraví prospěšné. Je to ale spíš individuální, nejlepší je sledovat signály, které vysílá naše tělo. Pokud s něčím „nesouhlasí“, dává to hodně rychle najevo.

Mýtus č. 7 – rýma nemá vedlejší následky

Má a jaké! Typické a nejčastější je zalehnutí uší, omezení slyšitelnosti, šelesty. To způsobuje nerovnováha mezi tlakem v ušní dutině a atmosférickým tlakem v okolním prostředí. Za normálních okolnosti to reguluje Eustachova trubice spojující středoušní dutinu s nosohltanem a s okolním prostředím. Pokud není dobře průchodná a její ústí se správně neotevírá, jde o problém, i když ne fatální. Na zalehnutí pomáhá polknutí, spousta lidí se s ním setká v letadle, při odletu a přistání, ale i u potápění do větších hloubek. Někdy může být rýma dokonce až tak silná,  že nemocný není téměř schopen dýchat nosem a musí používat jen ústa.

Mýtus č. 8 – chřipka začíná rýmou

Vůbec. Naopak velmi často se u ní vůbec nevyskytuje. Největší problém je u chřipky celková schvácenost těla, bolesti kloubů, vysoká horečka. Chřipka se dá jen velice obtížně „přechodit“, i když to o sobě lidé tvrdí, mírně řečeno s námi flákne o zem a jsme rádi, když dojdeme na WC, natož do práce. Spíš se to týká virózy, která nemá tak fatální následky, ale i u ní je přecházení riziko. Organismus si totiž pamatuje a nelítostně všechny prohřešky časem vrací. Navíc je každý nakažený člověk rizikem pro všechny, kteří ho potkají. I když se rýma u chřipky objeví, nepatří k tomu zásadnímu, co nás obtěžuje. Tím je především silný, místy až dávivý suchý a urputný kašel.

 Jan Janula



 

Článek je zařazen v: mýty o zdraví, rýma, nachlazení, jak vyléčit rýmu, nosní sprej, výplach nosu
Reklama