Vyvracíme mýty o zdraví: Solárium nemá výrazné zdravotní účinky. Rýmu vám ještě zhorší!

Na podzim a v zimě zažívají solária největší nápor. Je totiž mnoho žen a mužů, kteří se nehodlají vzdát bronzové pokožky a tvrdí, že jim solárium zkrátka dělá dobře. Je to ale opravdu tak? Je opalování v soláriích bezpečné? A na co bychom si v nich měli dát pozor?

Mýtus č. 1 – solárium zvyšuje imunitu

I když se to často tvrdí, důkazy chybí a hodně lékařů s tím vyloženě nesouhlasí. Imunita je buď vrozená, což není tak časté, nebo získaná, tu umíme ovlivnit chováním, jídelníčkem, pohybem. Nejvíc zabírá otužování, třeba zimní koupání v řece, sprchování střídavě studenou, horkou a studenou vodou po probuzení, kryoterapie v místnosti, kde je minus 130 stupňů. Do jisté míry pomáhá i sauna, pokud do ní nepřijde člověk nakažený viry. Ty se v „potírně" sice nešíří, ale všude jinde ano.

Mnozí lékaři považují pobyt v soláriu na podporu obranyschopnosti za zcela nesmyslný, doba v něm strávená – 10, nejdéle 15 minut – je krátká, stejně jako doporučovaný interval jednou týdně. Navíc se hodně lidí po jeho absolvování oblékne a vyrazí do ulic, jenže tělo je ještě zahřáté, velmi snadno prochladne. Správně by se mělo tak čtvrt hodiny i déle počkat.

Mýtus č. 2 – solárium zlepší stav pokožky

Pravý opak! Bezesporu poškozuje DNA buněk kůže, urychlí její stárnutí, vede k rychlejší i nadměrné tvorbě vrásek, mnohem dřív se pak objevují stařecké pigmentové skvrny i rozšířené žilky. Majitelé solárií argumentují často tím, že kvůli poškozené ozónové vrstvě jsou sluneční paprsky škodlivější. To není úplně pravda, slunce má výrazné pozitivní účinky, svití celý den, ne pár minut, nebezpečí lze navíc eliminovat krémy s vysokým ochranným faktorem. A abnormálně vysoká dávka slunečního záření se týká subtropických krajin, nikoli Evropy. Naproti tomu UVA záření v soláriích má jednoznačný podíl na zhoršení stavu pokožky, objevuje se tzv. fotoaging s rizikem vyššího výskytu rakoviny kůže. Podle renomovaných psychiatrů vůbec nejsou zdrojem údajného zlepšení psychického zdraví umělé paprsky, ale světlo, kterého máme v zimě hodně málo.

Mýtus č. 3 – solárium je třeba navštěvovat celoročně

Ani náhodou! Kdo ho chce pravidelně navštěvovat, měl by nejprve navštívit dermatologa, aby zhodnotil typ jeho pokožky. Pokud ne, jako vodítko může sloužit reakce na sluneční paprsky. Jestliže kůže na slunci zrudne a zůstane tak, je solárium maximálně rizikové. Ani ti, co jsou od přírody snědí, by v něm nikdy neměli být déle než čtvrt hodiny. A počet bezpečných vstupů je maximálně třicet ročně, podle mnoha dermatologů dokonce polovina! Mezi důležité zásady patří nepoužívat v den opalování žádná líčidla, parfémy, deodoranty. A nikdy nechodit dva dny za sebou. V létě, kdy je slunce všude kolem nás, je solárium zcela zbytečné. Stále platí, že to, co pochází z přírody, je vždy zdravější než to, co uměle vyprodukujeme.

Mýtus č. 4 – účinky solária je dobré podpořit betakarotenem

Ne! Může dokonce uškodit. Betakaroten se sice doporučuje u přirozeného opalování, ale u něho jde o zcela jiný typ záření. Další nebezpečná chyba je, že si mnohé ženy, ale i někteří muži, kteří chtějí dobře vypadat i po poklopem přístroje (!), sundají speciální brýle určené do solária a nasadí si značkové, sluneční! Když jsou sluneční brýle používány denně, dochází na skle i k miniaturním oděrkám, které naruší kvalitu UV filtru a paprsky jimi pronikají i přesto, že máme zavřená víčka. Nepříjemně pak dráždí oči. Zradou může být i stav trubic v soláriu, obvykle méně (100 wattů) a více (160 W) výkonných. Jejich životnost se pohybuje mezi 500 až 800 hodinami, poté ztrácejí účinnost a neopalují a jde pak o vyhozené peníze. Pokud jsou naopak nově nainstalované, mají o 20 procent větší výkon. Tomu je nutné přizpůsobit dobu opalování. Na to všechno by měla obsluha návštěvníky solária upozornit.

Mýtus č. 5 – solárium je vhodné pro každého

Ani náhodou! Velkým obloukem se mu musí vyhnout ti, co pravidelně užívají antidepresiva, antirevmatika, léky proti infekcím močových cest, těhotné ženy, diabetici, alergici, pacienti s kardiostimulátorem, trpící křečovými žilami. Absolutní zákaz vstupu by měl platit pro děti a mladistvé až do 18 let! V Anglii v tomto směru přijali dokonce speciální zákon, za jehož nedodržení hrozí až půlmilionová pokuta! Pokožka v mládí totiž nemá dost vyvinutou obranyschopnost, bývá extrémně náchylná ke vzniku karcinomu. Špičkoví dermatologové dokonce tvrdí, že do solária se má chodit nejdřív po třicítce! Když v něm někdo nebyl ani jednou v životě, nijak to neovlivní jeho celkové zdraví, je cílené hlavně na estetický efekt. Jak již bylo výše zmíněno, na duševní zdraví nemá vliv „slunce z trubic", ale světlo. Kdo si koupí hodně výkonných halogenových žárovek a svítí s nimi, i když nemusí, třeba přes den, zažije takřka totožné pocity…

Mýtus č. 6 – snědá pleť je přitažlivá

Bronzová pokožka byla v západní Evropě přibližně až do poloviny minulého století znakem příslušnosti k chudým vrstvám společnosti, měli ji hlavně ti, co museli dnes a denně pracovat venku, vystaveni slunečním paprskům. Šlechtici se před nimi naopak usilovně chránili, bílá kůže byla známkou modré krve, ušlechtilosti, u žen i nevinnosti. Vše změnil vynález barevné fotografie, tu využili výrobci plavek do reklam. Protože jim přišlo nepřirozené, aby modelka stála u moře neopálená, dali tím vzniknout trendu, který trvá do současnosti. To nemění nic na tom, že přemíra slunce škodí nejen pokožce. Podle studie, uveřejněné v odborném prestižním magazínu Archives of Dermatology, kdo přehnaně navštěvuje solárium, vykazuje příznaky návykového chování. Bývá náchylnější k úzkostem a užívání drog i alkoholu. Někteří lidé se dokonce ze závislosti na soláriu zbavují pomocí psychoterapie.

Mýtus č. 7 – v soláriu se musí používat jen krémy s vysokým faktorem

Absolutně ne! Vždy je nutné používat jen kosmetiku speciálně určenou do solárií. Má totiž zcela jiné složení, urychlí pigmentaci a hydratuje pokožku. Klasické opalovací krémy jsou neúčinné, mnohdy škodlivé. Je také pravidlo, že by se člověk neměl hodinu před opalováním v soláriu, a také tři hodiny po něm sprchovat. Voda smyje z kůže ochranný film a pokožka je pak citlivější. Pochopitelně je nesmysl kombinovat solárium s pobytem na přímém slunci. Hodně lidí také do solária chodí těsně před zimní dovolenou v exotických končinách. Domnívají se, že tím připraví kůži na žhavé slunce třeba v Karibiku, Thajsku apod. Tak to ale vůbec nefunguje a lékaři zabývající se cestovní medicínou unisono tvrdí, že pobyty, pokud netrvají alespoň tří týdny, organismu ublíží, zvlášť když je nutné překročit několik časových pásem. Na hony je třeba se vyhýbat Austrálii, kde je během naší zimy léto, teploty překračují padesát stupňů a je narušena ozónová vrstva.

Mýtus č. 8 – solárium vyléčí chřipky i rýmy

Nebezpečná hloupost! V případě chřipky i rýmy jde o virovou či bakteriální infekci, na kterou neplatí nic, kromě klidu na lůžku a dostatku tekutin. Umělé slunce navíc stav nakaženého pacienta ještě výrazně zhorší. Naopak je ale vhodné po zimě jako prevence před jarním sluníčkem, které je pro „bílou“ pokožku nebezpečné. Příznivý vliv může mít solárium i na cirkulaci krevního oběhu, některé funkce nervového a imunitního systému, podporu buněčného růstu, pevnost kostí, kožní choroby, ekzémy – zejména atopický. Uvádí se, že v některých případech působí pozitivně i na lupénku. Může podpořit vitalitu, energii, vylučování endorfinů, tvorbu serotoninu, pozvedne dobrou náladu. Takže pokud se chodí s rozumem, může být tělu částečně prospěšné. Jako všechno.

Jan Janula