10 největších tajemství Karla Gotta: Proč miloval pohřby a nesnášel Vánoce?

Poprvé se zamiloval ve čtrnácti

Jmenovala se Věra a byla o dva roky starší než on. Byla to ale láska spíše platonická. Zpěvák byl ostýchavý, plachý a nevěděl, jak jí své city dát najevo. Ze vztahu nakonec nic nebylo. O panictví přišel až ve svých devatenácti letech s o dvanáct let starší zpěvačkou z baru. Nejednalo se pouze o jednorázový románek, Karel se do ní zamiloval a několik měsíců spolu chodili. Vztah ukončil, až když dostal dvouměsíční angažmá v tehdejším Sovětském svazu.

Diety neuznával, inspirací mu bylo Japonsko

Ten, kdo se snažil zhubnout za každou cenu, podle Karla Gotta pak vypadal nezdravě. Sám nikdy žádnou dietu nedržel, snažil se jíst střídmě a mít pohyb. Snídaně přitom preferoval sladké. „Doma mám rotoped a činky, to mi k vyladění kondice stačí,“ prohlásil kdysi. Řídil se tím, co mu kdysi poradili během měsíčního turné v Tokiu Japonci: myslet pozitivně, místo síly dbát na koncentraci, pít každý den hodně vody, což zpěvák mimo jiné bral jako nejúčinnější prostředek proti vráskám. Na tuto zemi nedal dopustit. Dokonce tam měl sex s Japonkou, která ho prý naučila dokonalému milování. Zmiňoval, že z něj udělala dokonalého milence.

Jeden čas neměl rád Vánoce

Oba rodiče mu zemřeli pár dní před vánočními svátky. Maminka v roce 1977, otec o pět let později. Především ztrátu ženy, která ho přivedla na svět, těžce nesl a Štědrý den několik let neslavil. Vše se změnilo až s příchodem jeho nejmladších dcer.

Zvláštní záliba

Když byl malý, fascinovaly ho pohřby. Smuteční obřady si dokonce i maloval. „Vždycky jsem strašně toužil utěšovat pozůstalé. A pokud se dlouho žádný pohřeb nekonal, našel jsem si třeba přejetou kočku a vystrojil jí poslední cestu. Rodiče i můj strýc si tehdy mysleli, že nejsem normální,“ zavzpomínal jednou s úsměvem Mistr.

Třikrát utekl hrobníkovi z lopaty

Během svého života měl tři vážné autonehody. Poprvé měl namále, když seděl ve voze svého kolegy Milana Chladila, který mu předváděl svůj nový jeep. „Prolétl jsem předním sklem a střepy mi přeřezaly část nosu. Houpal se mi před obličejem, visel na vlásku a rukou jsem si ho musel přidržovat... Krvácel jsem jako když vytryskne nafta. Na chirurgii mi ho ale přišili tak, že není nic znát,“ prozradil s odstupem let. Podruhé řídil sám, nezvládl zatáčku a se svým vozem se převrátil na pole. „Naštěstí jsem na poslední chvíli stačil z auta vyskočit. Střecha byla sešrotovaná až k volantu. Rozmačkala by mě. Jako zázrakem to odnesl jen meniskus,“ zavzpomínal na svůj další karambol na cestách.

Potřetí havaroval se svým mercedesem kabrioletem. Nezvládl náledí a dostal smyk. Auto se převrátilo na střechu a on se jako v akčních filmech obával, že vybouchne. „Vykopl jsem okno a utíkal rychle pryč. Nic ale nebouchlo,“ vylíčil.

1 600 korun za jeden koncert

Za totality se honoráře umělců určovaly podle tabulkových přehrávek. Začínal na sto šedesáti korunách za akci, ale postupně se propracoval do nejvyšší třídy a za jedno vystoupení měl 1 600 korun čistého. Nutno ale dodat, že měl i třicet koncertů do měsíce. Další finanční prostředky mu proudily z prodaných desek. Hovoří se o tom, že z každého nosiče měl zhruba dvě koruny. Když si spočítáme, že si jeho alba kupovaly miliony lidí, žil si i za socialismu královsky. Peníze u něj ale nikdy nebyly na prvním místě.

Navštěvoval psychotronika

Tajemno, věci mezi nebem a zemí ho odjakživa fascinovaly. Byly časy, kdy měl dokonce učitele psychotroniky. „Naučil mě odpoutat se ze svého těla, opustit jej a jít se podívat, jak si třeba sedím v křesle,“ svěřoval se svým nejbližším přátelům.

Na odhalení charakteru lidí měl psa

Kdysi měl jezevčíka, u kterého objevil unikátní zvláštnost. Domníval se, že umí rozpoznat pravou povahou daného člověka. Když s ním chtěl někdo neznámý navázat spolupráci nebo mu něco nabídnout, pozval ho k sobě domů. Pokud na něj pejsek vrčel, držel si hosta od těla, jakmile se k návštěvě měl, věděl, že dotyčný má dobré srdce.

Umělecké jméno Matějíček

Protože se styděl a nechtěl otci dělat ostudu, svoje první veřejné vystoupení absolvoval pod pseudonymem Matějíček. Jednalo se o pěveckou soutěž, která probíhala ve Slovanském domě při čajích. Obavy ovšem byly naprosto zbytečné, obecenstvo si získal okamžitě, a to nejen díky zpěvu, ale také show a svému svéráznému tanci, který na jevišti předvedl.

Největší životní faux pas

Přestože svůj repertoár pečlivě vybíral pro každou akci, jednou svůj playlist podcenil a následky nedomyslel. Když na slavnostním večeru protialkoholní kliniky zapěl píseň s textem, který oslavoval pití vína, mezi přítomnými hosty způsobil doslova poprask. „Seplo mi to až v půlce skladby, kdy už s tím nešlo nic udělat. Snažil jsem se z toho pak nějak vtipně vykroutit, ale na všechno už bylo pozdě. Už mě tam víckrát nepozvali,“ zavzpomínal s úsměvem.