Připravte svou imunitu na teplotní šok. Pitný režim je při mrazech důležitější než v létě

Důvodů, proč při nízkých teplotách onemocníme snáz než při vyšších, je hned několik. Za prvé je při nízkých teplotách mnoho virů aktivnějších, proto se každoročně objevují například chřipkové sezony. Nízké teploty také způsobují stažení cév, což vede k tomu, že náš dýchací systém získává méně bílých krvinek, které potřebuje k boji proti respiračním infekcím. Dalším důvodem je, že v zimě pravděpodobně trávíme méně času venku, je obecně méně slunečních paprsků, a tím pádem nám může poklesnout hladina vitaminu D, který imunitní systém potřebuje ke správnému fungování. I proto tolik odborníků v zimním období doporučuje právě vitamin D v podobě doplňků stravy nebo potraviny, které ho obsahují (například tučné ryby nebo vaječný žloutek). Existuje také výzkum, který naznačuje, že imunitní buňky jsou při nižších teplotách pomalejší než při vyšších – proto nám pocit chladu nebo trávení času v chladném počasí často způsobuje nepříjemné pocity.

„Krátkodobé výkyvy teplot směrem dolů mohou narušit naši lokální, slizniční imunitu třeba v oblasti nosohltanu. Následkem takového prochladnutí pak může být výskyt virových infekcí, jako třeba rýma nebo bronchitida,“ uvedl pro web Lidovky.cz praktický lékař Ondřej Masner, který se specializuje i na psychosomatické lékařství.

Přečtěte si také: Nejlepší potraviny na podporu psychiky? Odbornice poradila, co zařadit do jídelníčku

Proč je pitný režim tak důležitý

V zimě mnozí méně pijí v domnění, že to tolik nepotřebují, i proto, že zkrátka nemají takovou žízeň. O to nebezpečnější je riziko dehydratace. Vlivem nízkých teplot i povětrnostních podmínek v mrazech dochází také k dřívější dehydrataci kůže. Pití vody, přírodních minerálek nebo čajů po celý den je důležité pro udržení správné činnosti orgánů a metabolismu.

Ideální teplota nápoje je vlažná, udává se okolo 16 stupňů, rozhodně ale nemusíte nápoje měřit teploměrem. Více než na teplotě (pití by nemělo být příliš ledové ani horké nad 60 stupňů), záleží ale na množství zkonzumovaných tekutin. Dospělým se doporučuje vypít 30–45 ml tekutin na kg hmotnosti na den. Pokud máte nadváhu, vypočtěte si příjem s uvedením ideální hmotnosti (bez nadváhy).

Imunolog Jiří Šinkora v našem rozhovoru řekl, jak imunitu můžeme podpořit a čím ji naopak oslabujeme:

Co zařadit do jídelníčku

Než se vrhnete na nárazové doplňování vitaminu C, D nebo zinku, které patří mezi často skloňované látky v souvislosti s imunitou, podívejte se na jídelníček z dlouhodobého hlediska.

Pokud máte opravdu nedostatek těchto vitaminů a zinku, může vám jejich doplnění na normální úroveň pomoci, v opačném případě se jimi ale můžete také „předávkovat“. Pozor dejte především na velké dávky zinku například v nosních sprejích, zinek je těžký kov a může se ukládat na čichovém nervu a poškodit čich. Vitaminu D míváme v našich končinách všeobecně spíš nedostatek, přesto se o jeho užívání raději poraďte s lékařem nebo nutričním terapeutem. A co se týká vitaminu C, jeho přebytek sice náš organismus umí vyloučit, velkými dávkami však zatěžujete metabolismus a ledviny.

Pro správné fungování organismu a imunity je důležité jíst dostatek bílkovin, které jsou nejlépe využitelné z živočišných zdrojů (maso, mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce), nacházejí se ale i v luštěninách, ořeších, semínkách, celozrnných obilovinách atd. Důležité jsou i tuky s obsahem nenasycených mastných kyselin, které najdete v rybách, avokádu, semenech i oříškách, ale i v rostlinných olejích (lněný, konopný, řepkový a další).

Mnoho potravin se dostalo na seznam s přívlastkem „super“, protože v poměrně malém množství obsahují velký objem účinných látek. Patří sem třeba česnek, zázvor, kurkuma, šípek, bobulovité ovoce a spousta dalších. Z novějších a méně běžných jsou to třeba tzv. zelené potraviny (chlorella a další řasy, zelený ječmen, moringa) nebo tzv. medicinální houby (reishi, chaga, cordyceps a další), které obsahují betaglukany, jež stimulují imunitní systém. Cílem ale není se jimi v tomto chladném období okamžitě ve velkém nadopovat. Můžete si některé vybrat a zařadit je do jídelníčku, který by však měl být komplexní – měl by obsahovat všechny hlavní živiny (bílkoviny, tuky, komplexní sacharidy i dostatek zeleniny a ovoce). Žádná „zázračná“ potravina, která by vaši imunitu samostatně a okamžitě pozvedla, bohužel neexistuje.

Pokud vnímáte, že jste často unavení, nemocní, necítíte se ve své kůži a ani změna životního stylu vám nepomáhá, poraďte se s vaším lékařem a nechte si udělat testy hladiny vitaminů a minerálů a imunologické vyšetření.

Alkohol vás nezahřeje

Horký grog nebo panák pálenky je „osvědčeným receptem“, který se u nás předává po generace. Ať už na zahřátí, nebo k vypálení bacilů. Ovšem odborníci nad ním už dlouhá léta kroutí hlavou – alkohol totiž reálně tělo nezahřívá. Pouze způsobí, že se po krátkou dobu cítíte zahřátí, protože krev rychleji proudí k povrchu kůže. Tím ve skutečnosti ztrácíme tělesné teplo ještě mnohem rychleji, proto může například člověk bez domova po vetší dávce alkoholu v zimě a venku tak snadno umrznout.

A jak je to s bacily? Etanol a další alkoholy se sice používají v dezinfekčních přípravcích a opravdu ničí buňky bakterií a virů, na antiseptické účinky ale bohužel nelze myslet při jeho vnitřním užití. Hltanem projde velmi rychle, takže všechny bakterie a viry na sliznici nosohltanu nezničí. Navíc oslabuje vlastní obranyschopnost podrážděné sliznice a brzdí organismus při boji s nemocí. Důležité je také zmínit, že se výrazně nedoporučuje pít alkohol při užívání antibiotik.

Oblékání a péče o pokožku

Kůže je při střídavých přechodech ze zimy do tepla extrémně namáhaná, proto bývá tak často popraskaná a suchá, mohou se objevit i ekzémy. Vhodný tělový i pleťový krém a také balzám na rty by měly být součástí vaší zimní výbavy. Myslete také na SPF, protože i v zimě je pleť vystavována slunečnímu záření.

Co se týká oblékání, volte raději přírodní materiály, například oblíbenou merino vlnu. Vrstvení oblečení má smysl jen ve chvíli, kdy vám umožňuje dostatek volnosti k pohybu. Ani ty nejteplejší boty nemusí nohy zahřát, když je stáhnete těsnými ponožkami. Nejen ponožky, ale celkově těsné oblečení může zabraňovat tomu, aby se tělo mohlo dobře prohřát. „Velmi důležitá je krevní cirkulace, které často zabraňujeme i oblečením. Všechny naše klouby včetně kyčlí by měly mít dostatečný prostor pro volný pohyb,“ poradil redakci webu Prima Ženy fyzioterapeut Lukáš Klimpera a dodal, že velkou roli hraje i těsné spodní prádlo, které kyčle v pohybu omezuje.

Pomůže pohyb venku a otužování?

Otužování se v posledních letech dostalo do módy jako prostředek na podporu imunity, lepší nálady a celkové vitality.

Jestli se chcete začít otužovat, nechoďte hned do extrémů a začněte postupně. Zpočátku můžete zařadit pravidelné zimní procházky, kdy místo péřovky a sněhulí zvolíte jen lehčí oblečení, třeba funkční kalhoty a triko s dlouhým rukávem, lehčí softshellovou bundu a tenisky. Dýchejte nosem, cesta vzduchu do plic bude delší a vzduch se spíše ohřeje. S malými dětmi v mrazech vycházejte na kratší procházky ideálně přes poledne.

Pokračovat můžete postupným otužováním pod studenou vodou doma ve vaně či sprše. Určitě zničehonic nezačínejte koupáním v ledové vodě, do otužování se nepouštějte sami, radši najděte odborníka a také se svým lékařem zvažte, zda to váš zdravotní stav umožní.

Bez spánku to nepůjde

Lidé, kteří spí méně než 7 hodin, mají větší pravděpodobnost, že se nakazí infekcí, když jsou vystaveni viru, ve srovnání s jejich dobře odpočatými protějšky. Lidem s nedostatkem spánku navíc trvá zotavení z infekce déle než těm, kteří spí více. Když spíme, naše tělo produkuje proteiny zvané cytokiny, které imunitní systém potřebuje k boji s infekcemi.

Proto je doporučováno spát 7–9 hodin a zaměřit se i na spánkovou hygienu (vytvořit si v životě návyky pro podporu kvalitního spánku). Bez dostatečné kvality nebo množství spánku se produkce cytokinů v těle snižuje.

Zdroje: autorský článek, další zdroje: gohealthuc.com