Kouč Marian Jelínek: Děti by měly umět pracovat s úzkostí. Co ho naučil Jaromír Jágr?
Zvláště v dnešní době psychologických problémů přibývá a mnozí z nás hledají úlevu tam, kde není. Mentální kouč Marian Jelínek, který mimo jiné dlouhá léta spolupracoval s Jaromírem Jágrem, se snaží pomáhat nejen sportovcům poznat sama sebe. Co podle něj u člověka ovlivňuje práci s emocemi a jak dosáhnout zlepšení komunikace se svým „vnitřním dvojčetem“?
Když se řekne Marian Jelínek, většina lidí si vybaví především spolupráci s Jaromírem Jágrem. A právě fenomenální český hokejista, který se i v téměř padesáti letech svému sportu věnuje na vrcholové úrovni, mu byl výraznou inspirací. „S Jardou jsme spolu strávili dvanáct třináct let a musím říct, že mě toho hrozně moc naučil. Na něm jsem spoustu věcí rozpoznal a pochopil jsem, že fyzická stránka je velká součást výkonu, ale to nejdůležitější je subjektivní nastavení člověka k dané věci,“ prozradil v pořadu CNN Prima NEWS Nový den.
Marian Jelínek 1
Sám Jelínek je bývalým hokejistou i trenérem, celý život se však věnuje především psychologii sportu. Právě ta ho přivedla k individuální spolupráci s vrcholovými sportovci – vedle již zmiňovaného Jágra pečuje například i o psychiku úspěšné české tenistky Karolíny Plíškové. Mentální koučink by ale doporučil úplně všem. „Měl by to být dokonce i předmět ve školství, měli bychom učit děti pracovat se stresy, úzkostmi či atakami na jejich ega. Vemte si, že tahle doba je tímto díky digitalizaci extrémně silná oproti těm předešlým,“ nastínil Jelínek svůj pohled v pořadu Nový den a dodal, že jedním z nejčastějších úkolů nejen pro mladé vrcholové sportovce je umět se popasovat s ošklivými zprávami a útoky na sociálních sítích, když se jim něco nepovede.
Marian Jelínek 3
Důležité je skamarádit se s vnitřním dvojčetem
Právě to úzce souvisí i s jednou z Jelínkových teorií, podle které má v sobě každý člověk vnitřní dvojče, svého osobního kritika, s nímž by se měl naučit dobře komunikovat. Univerzální návod na to, jak si poradit s nechtěnými vnitřními hlasy a myšlenkami, však podle něj neexistuje. „U psychiky je problém, že velmi těžko změříte emoce, stavy či změny. Ty jsou navíc extrémně dynamické. Když chcete něco změnit na fyzickém těle, potřebujete tři až šest týdnů trénovat, když chcete něco změnit na mentálním stavu nebo nastavení člověka, stačí vám blbá SMS nebo zpráva,“ uvedl s tím, že on sám kombinuje tři základní techniky: řízený vnitřní dialog, vizualizaci a imaginaci a dechové cvičení.
Marian Jelínek 2
K tomu, aby si člověk osvojil schopnost úspěšně fungovat sám se sebou, je pak nutná trpělivost a trénink. „Důležité je si uvědomit, že smyslem není nechtěné hlasy a myšlenky potlačit, zahnat ani přeprat, ale využít jejich energii – já říkám skamarádit se s tím svým dvojčetem,“ upřesnil Jelínek.
Cesta ke zvládání emocí začíná už v dětství
O tom, jak dlouho může vybudování takového přátelství trvat, se podle něj rozhoduje už v raném věku: „Čím víc o tom přemýšlím a pracuju na tom, tím víc si uvědomuju, že je důležité, jakým způsobem byl v dětství ovlivněný náš frontální neokortex (nová kůra mozková,vývojově nejmladší část CNS člověka rozložená na povrchu pravé a levé hemisféry, pozn. red.), protože ten rozhoduje o tom, jakou silou jsme schopni kognitivními procesy své emoce zvládat. Pokud je tedy někdo dobře nastavený z dětství, což je do období pěti až sedmi let, má větší predispozice třeba během čtyř pěti měsíců udělat ohromný posun. Pokud toto nemá, může mu to trvat třeba i dva roky.“
A jak bychom se tedy měli k dětem chovat, aby v budoucnu neměly v tomto ohledu problém? „Velmi, velmi zjednodušeně jde o to, že malé dítě si neumí racionálně odpovědět na své strachy a první věc, kterou udělá, je, že hledá maminku, chce ji obejmout – tam vidí bezpečí. Pokud rodina není tak vstřícná, tak nablízku, rodiče věčně pracují a nemají na děti čas, frontální část našeho neokortexu se nevyvíjí takovým způsobem, aby potom byla schopná a odolná,“ vysvětlil Jelínek s tím, že později už se člověk k mamince netulí, přebírá za sebe odpovědnost a právě díky neokortexu by měl umět reagovat a odpovědět si sám. „Pokud ale toto nemá vyvinuto z lásky a péče rodičů, nemá bohužel ty základní predispozice, aby mu to šlo snáze. Neříkám ale, že to nejde vůbec,“ podotkl uznávaný mentální kouč a autor několika knih.
Uzda na koně i limity svobody
Ta nejnovější nese název Život na uzdě, jenž je podle Jelínka inspirován teorií řeckého filozofa Platóna. „Ten hovoří o tom, že člověk je jako vozataj, který má na uzdě dva koně – jednoho bílého a jednoho černého. Bílý kůň jsou pozitivní emoce a černý kůň jsou negativní emoce,“ vysvětlil a doplnil, že uzda v názvu odkazuje také na určité limity: „Svoboda, o které často mluvíme, je úžasná. Pokud ale má mít nějakou náplň, smysl a obsah, má být limitovaná. To jde kontraproduktivně vůči mnoha lidem, kteří ji vnímají jako bezbřehou.“
ZDROJ: CNN Prima NEWS
Autor článku
Kristýna Šťastná
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
