Co je OMAD dieta? Podobá se přerušovanému půstu a zkusil ji i frontman skupiny Coldplay
V posledních letech se přerušovaný půst těší velké oblibě, proto není divu, že se objevil další směr, který se mu v mnohém podobá. Takzvanou OMAD dietu vyzkoušel například americký hudebník Bruce Springsteen nebo frontman skupiny Coldplay Chris Martin. Jak nový trend funguje a opravdu může pomoci?
Intermittent fasting neboli přerušovaný půst má více podob, vždy ale na stejném principu – rozdělení dne do časových „oken“, kdy buď hladovíte, nebo jíte. Mezi nejoblíbenější patří model 16 : 8, kdy se 16 hodin postíte (například od čtyř hodin odpoledne do osmi ráno) a do zbývajících 8 hodin můžete rozplánovat svá jídla.
OMAD dieta
Zkratka OMAD znamená One Meal A Day, v překladu jedno jídlo denně. Jde tedy o striktnější typ přerušovaného půstu, kdy jíte jen jednou za den, v časovém úseku maximálně 1–2 hodin. Jídlo by mělo každý den připadat na stejnou hodinu. Během dne můžete pít jen nápoje bez kalorií – čistou vodu, neslazené čaje nebo kávu. Stejně jako u ostatních typů přerušovaného půstu příznivci OMAD diety tvrdí, že podporuje rychlé hubnutí, případně i zlepšuje zdraví, a že se díky ní cítí plní energie. Principem je uvedení těla do stavu ketózy, kdy spaluje uložený tuk, místo aby se spoléhalo na glukózu, jako je tomu u běžného stravovacího režimu.
Funguje to?
Důkazy o účinnosti jsou zatím značně omezené. Sice existují určité důkazy, že přerušovaný půst může pomoci při hubnutí, dostupné studie se ale zatím zaměřovaly spíše jen na krátká časová období. Je jisté, že kalorický příjem při OMAD dietě bude nižší, než když jíte několik jídel v průběhu dne – tedy pozitivní vliv na úbytek hmotnosti tu nejspíš bude.
Pokud jste si ale někdy zkoušeli vypočítat svůj denní energetický příjem a poměr jednotlivých živin, je vám asi jasné, že by bylo obtížné vše nacpat do jednoho super jídla. Na talíři, nebo spíš velkém podnosu, byste tak naráz měli velkou porci bílkovin a tuků, spoustu zeleniny, celozrnné sacharidy v množství několika příloh a podobně. S OMAD dietou přinejmenším riskujete, že vám nebude dobře.
Je tu také riziko, že budete mít kvůli nižší hladině cukru v krvi pocity slabosti, třes či potíže se soustředěním. Efekty jsou individuální a každý může na hladovku reagovat trochu jinak. Nepříjemný pocit hladu po dlouhou dobu může ovlivnit i vaše chutě tak, že budete sahat po „nesprávných“ druzích jídla. Nakonec je celá praxe krajně neudržitelná, stejně jako jiné snahy rychle zhubnout. Z dlouhodobého hlediska si tak spíše zaděláte na potíže plynoucí z nedostatku některých živin (například některých vitaminů, minerálních látek, nenasycených mastných kyselin, vlákniny či bílkovin…).
Můžete během redukční diety jíst pečivo?
Celebrity nejsou zárukou kvality
Chris Martin z Coldplay se pro OMAD rozhodl po tom, co obědval se známým hudebníkem Brucem Springsteenem a zjistil, že jeho o sedmadvacet let starší přítel je v lepší kondici než on. Chris Martin je navíc bývalým manželem herečky Gwyneth Paltrow, proslulé svým experimentováním s nesmyslnými a extrémními dietami a produkty.
Také UFC šampion Jiří Procházka v rozhovoru pro Institut moderní medicíny přiznal, že OMAD dietu zkoušel, ale odrazovali ho od ní odborníci z UFC Performance Institutu (prestižní centrum inovací, výzkumu a tréninku pro vrcholové sportovce).
Závěr
Pokud zvažujete zkusit extrémnější protokol přerušovaného půstu, měli byste být zdraví – nedoporučuje se například osobám s diabetem I. typu, osobám s poruchami příjmu potravy nebo predispozicemi k jejich rozvinutí. Některé studie u přerušovaného hladovění varují před potenciálními riziky jako jsou problémy se spánkem, psychikou, ztrátou libida a další. Jestli chcete zhubnout, zlepšit své zdraví a vitalitu, začněte postupnými kroky.
Zařaďte pravidelnou pohybovou aktivitu, kalorický příjem můžete snížit tím, že z jídelníčku uberete jednoduché cukry, zmenšíte sacharidové přílohy, přidáte bílkoviny, zeleninu a další zdroje vlákniny. Případně můžete začít s mírnějším protokolem přerušovaného půstu, například zmiňovaným 16 : 8, kdy rozložíte například snídani na 8:00, oběd na 12:00 a večeři na 16:00.
Zdroje: iflscience.com, institutmodernivyzivy.cz