Čtete složení potravin? Naučte se, jak na to. Vylepšíte svůj jídelníček a ušetříte peníze

Říká se, že jsme to, co jíme, a každý se aspoň občas nad skladbou svého jídelníčku zamyslí. Abyste doopravdy zjistili, co jíte, musíte vědět, z čeho se potraviny a jídla skládají. Pro základní přehled není potřeba studovat vysokou školu, postačí vám pár zásad a tipů a nemusíte se obávat, že byste u regálu v obchodě strávili den.

Přečtěte si také: 10 potravin, které vypadají jako části těla, kterým prospívají

Proč číst etikety?

• Když budete vědět, co jíte, mnohem snáz odhalíte, co vám v jídelníčku chybí a proč máte například některé zdravotní obtíže.
• Umění číst složení potravin se hodí také všem, kteří chtějí zhubnout, nebo naopak přibrat, a také všem sportovcům se specifickými cíli.
• Zjistíte, co potravina obsahuje a nebudete zbytečně dávat větší částku za stejnou nebo podobnou potravinu jen kvůli reklamě.
• Pokud máte specifická zdravotní omezení, intolerance nebo alergie, je pro vás čtení etiket nutností.
• Vyvážený jídelníček je jedním z klíčů ke zdravému a plnohodnotnému životu. Víte ale doopravdy, z čeho se vaše jídla skládají?

Pojďme tedy na to hlavní, a sice co se z obalu potravin dozvíte a jak si vybrat tu „správnou“.

Datum spotřeby

O tomto údaji pravděpodobně všichni vědí. Rozdíl je mezi „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“.„Spotřebujte do“ znamená, že po tomto datu už výrobek nesmí být prodáván – většinou jde o potraviny, které jsou náchylnější ke kažení. Oproti tomu po datu minimální trvanlivosti mohou být výrobky dále prodávány. Po mírném překročení data minimální trvanlivosti jsou potraviny při správném skladování zdravotně nezávadné a není nutné je ihned vyhazovat.

Tip: Už při nakupování zvažte, jestli potraviny stihnete včas sníst. Doma je pak uskladněte metodou FIFO (First In, First Out), tedy ty novější dejte dozadu a starší posuňte dopředu, abyste je dřív spotřebovali a zamezili plýtvání potravin a tím i vašich peněz.

Energetická hodnota

Většinou ji na obalu najdete jak v kaloriích, tak v kilojoulech, a to na 100 g nebo 100 ml potraviny či nápoje, případně ještě i na porci (pokud má například tyčinka jen 60 g, můžete zde najít přepočtené množství energie i na tuto gramáž).

Pokud nevíte, kolik energie denně spálíte a kolik byste tedy zhruba měli přijmout, můžete využít některou z kalkulaček pro výpočet energetického příjmu, kterých je na internetu nespočet. Pro dospělou ženu tato hodnota bývá okolo 8–9 000 kJ/den. Když pak na čokoládové tyčince zjistíte, že má například 1 500 kJ, snadno si při porovnání s dalšími potravinami vytvoříte obrázek o celkovém denním příjmu. Ten by se rozhodně neměl skládat jen z čokoládových tyčinek. Kromě celkové energie také záleží na hlavních živinách (makroživinách), které ji tvoří – jsou to sacharidy, bílkoviny a tuky.

Sacharidy

Pod tímto označením ve složení najdete různé typy sacharidů. Zvlášť bývají uvedeny cukry (tedy jednoduché sacharidy), někdy i vláknina. Zjednodušeně chtějte, aby měla potravina spíše málo jednoduchých cukrů (ve složení budou např. jako cukr, glukóza, fruktóza, glukózo-fruktózový sirup…). Naopak se nemusíte bát komplexních sacharidů a vlákniny, které zasytí.

Tuky

Bývají na výrobku rozdělné na nasycené a nenasycené mastné kyseliny. První jsou pro zdraví ve větším množství méně vhodné, proto bychom jich měli jíst méně, nenasycených se většinou obávat nemusíte, spíše naopak. Zvláštní kategorii pak mívají ještě transmastné kyseliny, kterým bychom se měli co nejvíce vyhýbat.

Tip: Nesnažte se ze svého jídelníčku úplně odstranit tuky. Jsou pro zdraví nutně potřeba, a to i při hubnutí. V první řadě bychom měli přijímat nenasycené mastné kyseliny z rostlinných zdrojů (kvalitní rostlinné oleje, ořechy, semena), dále pak v menším množství nasycené tuky, které jsou v živočišných zdrojích, ale například i v kokosovém tuku, úplně výjimečnou a minimální část by mělo tvořit smažené či jinak vysoce průmyslově upravované jídlo s tuky.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou stavebním materiálem a jistě věčně čtete a slýcháte, že čím víc bílkovin, tím líp. Nemusí to tak být vždy, ovšem pokud chcete koupit potravinu slibující vysoký obsah bílkovin, pak by tomu opravdu měla dostát. Za vysoké se dá považovat množství okolo 15–20 g na porci potraviny, například proteinovou tyčinku, nápoj nebo jinou potravinu.

Tip: Jakmile budete porovnávat více produktů mezi sebou, nevybírejte slepě jen ten s vyšším obsahem bílkovin. Podívejte se také na další složení. Kolik má vybraný výrobek tuku? Nemá moc cukru? Neobsahuje zbytečně moc přídatných látek? Samotné bílkoviny nejsou zárukou kvality.

Složení

Myslíte, že už máme celé složení za sebou? Většina lidí bohužel tabulku s energetickou hodnotou a makroživinami za složení zaměňuje. Teprve v něm, tedy ve výčtu surovin, ale doopravdy zjistíte, z čeho je potravina vyrobená.

Seznam ingrediencí je seřazen sestupně podle množství, jako první jsou zde suroviny, kterých je ve výrobku nejvíc. Řazení neplatí pro složky s nižším než 2% podílem, ty mohou být uvedeny v libovolném pořadí. Patří sem také přídatné látky, které byste někdy v daném výrobku ani nečekali. Přídatná látka může být uvedena pod svým názvem nebo E kódem, u každé musí být zároveň informace, do jaké kategorie patří (například emulgátor, sladidlo nebo zahušťovadlo).

Tip: Pokud má potravina tak dlouhé složení, že ho ani nechcete číst a mezi složkami je mnoho neznámých názvů z řad aditiv, raději vyberte jinou.

U seznamu surovin ve složení většinou platí, že méně je více.

Zapomeňte na to, že budete odteď každou potravinu v obchodě zkoumat a přepočítávat. Není to ani reálné, ani zdravé po psychické stránce. Jídlo je tu stále i proto, abychom z něj měli radost. Jen je dobré mu lépe porozumět a upřímně si říct, že vím, co jím.

Zdroj: autorský článek (autorka je Ing. v oboru Výživa a potraviny)

Podívejte se také na rozhovor s odbornicí na výživu Karolínou Fourovou. Radí, jak správně skladovat potraviny: