Může dabing pohádek za vady řeči u malých dětí? Logopedky objasnily, co nejvíc škodí

Dabing a vady řeči u malých dětí

Jiří Sádek se kromě klasické režie věnuje také režii dabingu a na začátku dubna na sociální sítě napsal názor, že dabing zahraničních pořadů by mohl dětem při učení se mateřskému jazyku spíše škodit. „Za posledních několik let přibylo podle statistik dětí s vadou řeči. Je jich tolik, že školy budou zavádět školní logopedy,“ začal svůj post režisér s tím, že v rámci své práce došel k jisté úvaze.

„Nejsledovanějšími pořady na všech streamovacích platformách jsou předškolní seriály a filmy. Tedy dabované věci pro děti, které ještě neumí mluvit a na kterých se tyto děti učí odezírat ze rtů, protože se na seriály často dívají víc než na své mluvící rodiče,“ napsal režisér na svůj Facebook.

„Když dítě slyší třeba M, ale ústa postavičky říkají L, dítěti se propisuje do hlavy informace, že když chci říct M, udělám pusou L. Dítě se tak učí špatně odezírat v té pro mozek nejcitlivější době. Sekundárním problémem je, že dítěti nepřesnost dabingu zamotá hlavu tak, že si přestává spojovat slyšené s viděným a nedokáže odezírat ze rtů svým rodičům, čímž se od nich neučí mluvit takovou rychlostí, jakou by bylo potřeba,“ dodal Sádek s tím, že samozřejmě není žádný odborník a jde pouze o čistě teoretickou úvahu vyplývající z jeho praxe.

Jeho post se nicméně stal poměrně virálním a nasbíral přes tisíc sdílení. Řadě rodičů se soudě dle komentářů jeho pohled na riziko dabingu pro dětské diváky zamlouval a připadal jim jako další smysluplný důvod, proč by měli bedlivě sledovat nejen to, jak dlouho jejich děti moderní elektroniku používají, ale i jaký obsah (český či zahraniční s dabingem) konzumují.

Co na tuto hypotézu říkají logopedové?

Redakce Prima Ženy se proto rozhodla kontaktovat několik odborníků na vady řeči u dětí a zeptat se jich, jak se jim tato hypotéza jeví a zda už náhodou neexistují nějaká data potvrzující, že za růst problémů s mluvou u malých dětí v posledních letech skutečně nesou hlavní vinu moderní technologie.

Předsedkyně Asociace klinických logopedů České republiky (AKL) Barbora Richtrová, která již dle svých slov toto téma řešila i přímo s Jiřím Sádkem, vidí v technologiích jako takových problém, ale dabingu příliš velkou vinu nepřisuzuje: „Problematika dabingu je určitě zajímavá, ale vzhledem k logopedickým obtížím v dětské populaci si dovolím tvrdit, že je marginální problém.“

„Vývoj dětské řeči a jazyka je nejvýraznější od 0 do 4 let, pokud je dítě zralé a zdravé, což zhruba v 80 % případů je, ve 4 letech má dobrou slovní zásobu, vypráví a většinu hlásek správně realizuje s výjimkou sykavek či nerealizování písmen R a Ř. Těch 20 % má ve většině případů neurovývojovou poruchu, která vzniká na genetickém podkladě. Část dětí má pak ještě obtíže s vývojem jazyka kvůli těžší reakci na traumatickou zkušenost, chronický stres, zánětlivé onemocnění, úrazy hlavy, genetické syndromy a sluchové či jiné smyslově-senzorické obtíže. Navíc se zde projevuje i téma ekonomicky a sociálně slabších rodin,“ vysvětlila podrobněji svůj názor klinická logopedka Barbora Richtrová.

Technologie vliv mají, dabing jako takový minimálně

S jejím názorem se ztotožňuje také logopedka Vlasta Šimková, která je rovněž členkou AKL a předsedkyní Sekce klinických logopedů Sdružení ambulantních specialistů SAS: „Tvrdá data jsem k tomu neviděla, což ale nevylučuje jejich existenci v jiných částech světa. Dabing samotný bych osobně jako faktor způsobující opožďování v naučení se mateřskému jazyku nepřeceňovala. Většina sekvencí filmu není vůbec zaměřena na obličej postavičky, ale na barevné oblečení, kulisy, akce.“

„Také je při případném detailu na obličej nutné rozlišit herce člověka a třeba animovanou nebo digitální postavičku pejska či mluvící skříně. Tam bude vliv pohybu mluvidel asi hodně spornou záležitostí, co se týká vlivu na dítě. I dítě vnímá, že nejde o realitu, ale že je to jen jako,“ doplnila Vlasta Šimková s tím, že i ona vidí příčiny logopedických vad jinde: „Příčiny takových vad jsou mnohem hlubší a souvisejí se zdravotním stavem, s genetickými faktory a s vývojem nervového systému dítěte a jeho případnými patologiemi.“

Barbora Richtrová však nepopírá názor, že moderní technologie jako celek jistý negativní vliv na vývoj dětí mají. „Existují vědecké studie o vlivu technologií na vývoj obecně, se kterými se pojí i vývoj jazyka a řeči. Je jasné, že dlouhý čas trávený u technologií vede k dráždivosti, poruchám spánku, poruchám chování a vztahů, ovlivňuje také zrání mozku, ale primárně nezpůsobuje neurovývojové poruchy, spíš je jen sekundárně prohlubuje. Takže více než problematika dabingu je problém v trávení času s technologiemi,“ vysvětlila předsedkyně AKL s tím, že téma dabingu nicméně stojí za určitou pozornost a vadí jí například to, když je postavičkám v dětských pořadech schválně přisouzena vada řeči. Jaká jsou největší rizika pro děti v online světě, to se dozvíte z úvodního videa.