Znáte nejšílenější diety našich prababiček? Rozhodně je nezkoušejte!
Znáte ženu, který alespoň jednou za život nevyzkoušela nějakou dietu? My ne! Touha po štíhlejším já není ovšem vlastní jen moderním ženám. Už naše babičky a prababičky zkoušely hubnout, jak to jen šlo a některé jejich nápady byly tak bizarní, že je raději vůbec nezkoušejte.
Diety se držely, drží a držet budou. Každá druhá žena by se ráda viděla o pár kilo lehčí, štíhlejší, a tak to zkoušíme vydržet se středomořskou, bezlepkovou, bílkovinovou nebo bůhvíjakou dietou celebrit. Třeba to tentokrát konečně zabere…
Ale abyste v tom nebyly samy, tak vězte, že současné diety jsou ještě docela parádní proti šílenostem, které v honbě za dokonalým tělem vyváděly naše předchůdkyně!
Tasemnice pomůže?
Leda tak do nemocnice, doplní si moderní žena. Ale byl to opravdu hit na přelomu dvacátého století! Dnes nám to připadá sotva uvěřitelné, ale tehdejší krásky polykaly dobrovolně boubel tasemnice z hovězího masa! Po požití se jim ve střevech postupně vyvinula dospělá tasemnice, která se začala živit jídlem původně určeným pro dámu. Vězte, že taková tasemnice může mít i 10 metrů a je pořádně hladová. Jestli to fungovalo? Zaručeně! Ale za jakou strašlivou cenu? Migrény, zvracení, nevolnosti, průjmy, nebo meningitida… Je třeba pokračovat? Když už dáma shodila požadovaná kila, nastal proces vypuzování parazita, který nebyl vůbec jednoduchý a ne vždy končil úspěchem. Proto ať vás ani nenapadnou podobné hlouposti jaké zkoušela třeba slavná operní zpěvačka Maria Callas v honbě za štíhlejším pasem.
Žvýkací hit!
Na přelomu 19. a 20. století se ve snaze zhubnout usilovně žvýkalo. Jistý Američan jménem Horace Fletcher přišel na veřejnost s tím, že účinným způsobem hubnutí je dostatečné rozžvýkání potravy a její následně vyplivnutí. Pro jeho dietní metodu se vžil název Fletcherismus. Překvapivě se s tímto nápadem ztotožnilo opravdu hodně lidí a celá Evropa i Amerika svorně žvýkala a žvýkala. Je to trochu nechutné, ale fungovalo to na tom, že bylo nutné hodně žvýkat jídlo, tak dlouho až se z něj všechno vyšťaví a potom zbytek vyplivnout. Dokonce existovaly předpisy kolikrát prožvýkat který druh potraviny. Lidé hubli proto, že více než jedli, žvýkali. Sice je pravda, že dobré rozžvýkání potravy pomáhá jejímu následnému trávení, ale plivání jídla tělu moc živin a vitamínů nedodá. Prostě další nesmysl.
Kouřením k útlým bokům?
Zatímco v současné společnosti jsou kuřáci tolerováni čím dál méně, počátkem 20. století bylo kouření považováno za prima elegantní zábavičku. Provozovalo se v kavárnách a měšťanských salonech, škodlivé účinky kouření nikoho netrápily a mít mezi prsty cigárko bylo nesmírně šik. Nová dieta založená na pořádném pokuřování byla na světě. Jak asi tušíte, cigaretky nahrazovaly jídlo a zobání, což vedlo k jistému zhubnutí. Ještě modelky v 90. letech vypalovaly jednu za druhou, aby ošálily chutě na jídlo a byly správně vychrtlé. To, že celá akce vedle k respiračním nemocem a dokonce rakovině plic je nasnadě. Fakt to nedělejte!
Arzenik? To mysleli vážně!
Jestli vám připadala tasemnice jako pořádný dietní úlet, tak si poslechněte tohle! Ve 2. polovině 19. století už se objevují různé zaručené pilulky na hubnutí a jejich móda přetrvává i během 20. století. Slibovala i 20 kg za dva týdny, kdo by to nebral! Hublo se ovšem “díky” jedu, což nebylo nic menšího než arzenik. V té době nebylo nic těžkého dostat se k nebezpečným látkám a žádné velké obstrukce se nedělaly ani s upozorněním na obalu. Uživatel často ani nevěděl, co vlastně zobe a dostává do těla. Lidé také užívali dávky vyšší, než doporučené. I když byla dávka arzeniku v jedné pilulce malá, požitím většího množství nebo dlouhodobým užíváním se samozřejmě násobila. Jestli někdo zhubl nevíme, ale že se mnozí otrávili, je téměř jisté!