Prvorozený, prostřední nebo benjamínek: Jak pořadí narození ovlivňuje povahu?

Pořadí, ve kterém se dítě narodilo do rodiny, určuje jeho povahové vlastnosti. Prvorození mají smysl pro povinnost, nejmladší děti zase víc riskují.

To, že pořadí, ve kterém jste se narodili, ovlivňuje vaši povahu, nejsou jen mýty, kterými se lidé baví. Podle psychologů je to jedna ze sil, která ovlivňuje lidskou povahu. Nicméně mezi lidmi koluje o pořadí mnoho nepravd a vžitých představ, které jsou velmi vzdálené od skutečnosti. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Prvorozený

Obecná představa: přirozený vůdce, ambiciózní, zodpovědný

Nejstarší dítě má v životě mnoho výhod. Protože alespoň prvních několik let života bylo na světě samo, rodiče měli dost času věnovat mu plnou pozornost. S prvorozenými si rodiče víc čtou, stejně jako dovádějí a povídají. „Norská studie z roku 2007 ukázala, že prvorozené děti měly o dva až tři body vyšší IQ než jejich druhorození sourozenci,“ tvrdí autor knihy Narozen k rebélii Frank J. Sulloway.

Když se narodí sourozenci, prvorození mají tendenci stát se náhradními rodiči. Proto z nich příroda většinou udělala ochraňující a zodpovědné lidi, a to už v dětství.

Když však rodiče mají na svého prvorozeného vysoká očekávání, změní to jeho povahu k horšímu. „Když dítě cítí, že by mohlo své rodiče zklamat nebo se nemůže měřit s jejich očekáváními, změní se a upne svou pozornost jiným směrem. To potom změní i jeho povahové vlastnosti,“ vysvětluje psycholog Kevin Leman.

Prostřední dítě

Obecná představa: mírotvorce, posedlý poctivostí, společenský, nekonfliktní

Prostřední děti nemají práva nejstarších ani výsady nejmladších. Díky tomu se stanou odborníky na vyjednávání a kompromisy. Také víc inklinují k přátelům, o něž mají tendence se v těžkých chvílích opírat a jimž se svěřují. Není divu, pozornost rodičů je totiž často zaměřena na nejstarší nebo nejmladší dítě.

„V případě, že nejstarší neplní svou roli, zaujmou jeho místo. To se stalo i v případě Donalda Trumpa. Ten má staršího bratra, který se ale jako prvorozený nechová, a tak si tuto roli Donald přivlastnil,“ tvrdí Catherine Salmonová, spoluautorka knihy Tajná síla prostředních dětí. A co když existuje několik „prostředních“ dětí? Každé dítě se snaží být odlišné od toho, které se narodilo před ním, hledá si vlastní cestu.

Nejmladší

Obecná představa: má svobodného ducha, riskuje, je nejkrásnější

Při výchově nejmladšího dítěte už jsou rodiče méně opatrní. „To nevadí, starší snědlo granule pro psy a taky žije...“ Rodiče mají víc zkušeností než s prvním dítětem, vědí, které věci jsou důležité a které nikoliv. „Rodiče jsou mírnější, a tak nejmladší děti mají tendenci méně dodržovat pravidla, a přesto mají stále spoustu pozornosti,“ popisuje Salmonová.

Některým nejmladším se ale nelíbí, že je často neberou vážně. Díky tomu se mohou stát velmi zodpovědní stejně jako nejstarší, nebo společenští stejně jako prostřední.

Nezáleží jen na pořadí

Nicméně je také důležité říct, že pořadí, ve kterém se dítě narodilo, není jediným faktorem, který ovlivňuje jeho povahu. Naopak, podle vědců jen 23 procent žen a 15 procent mužů jsou takoví, jací by podle pořadí narození měli být. Vlivů na osobnost je mnoho, ale pět z nich má význam pro každého. Jsou to:

1. Temperament

Nic neovlivňuje vývoj psychiky více než genetika. Zhruba polovinu lidské osobnosti tvoří temperament, se kterým už přichází na svět, takže pořadí, ve kterém jste se narodili, nehraje takovou roli. „Temperament může změnit důležitost toho, v jakém pořadí se dítě narodilo, nebo obrousit hrany jednotlivých vlastností. Například – na prvorozené jsou často kladeny velké nároky a rodiče od nich mnoho očekávají (synu, pocházíš z dlouhé řady politiků, takže ...) Jenomže když to potomek tak necítí, když mu to jeho temperament nedovolí, udělá vše pro to, aby se rodičovskému přání vzepřel,“ vysvětluje psycholožka Catherine Salmonová. Podle ní se pak rodičovské ambice přesunou na další dítě.

2. Pohlaví

„V rámci vztahů v rodině hraje pohlaví dítěte významný vliv,“ tvrdí psycholog Alan E. Stewart, který se právě významem pořadí při narození zabývá. Podle něj pohlaví u prvorozených nehraje takovou roli. Protože nemají s kým soupeřit, nemusí bojovat o svou identitu, je tedy jedno, zda jde o chlapce či dívku. Ale u druhého dítěte je situace odlišná, to už si musí své místo vydobýt. A zde na pohlaví velmi záleží. Pokud jde o chlapce a dívku, oba se pravděpodobně budou chovat jako prvorození. Ve skutečnosti se může stát, že druhorozený zastíní staršího sourozence. „Pokud se však stane, že je v rodině jedno pohlaví upřednostňováno před druhým, naruší to přirozenou dynamiku vývoje,“ tvrdí Salmonová.

3. Fyzično

Věk a výška jdou často ruku v ruce, takže starší děti si myslí, že mohou šéfovat těm mladším (a vlastně všem kolem), protože jsou větší. Nedohodnou-li se, starší často uplatní svou sílu, což může vést mladší sourozence k tomu, že si vytvoří způsob, jak vyhrát jiným způsobem. Pokud je však mladší sourozenec silnější, je tato dynamika narušena.

4. Výjimečnost

Jistě, všechny děti jsou výjimečné, ale když jedno dítě má velký talent pro hru na housle nebo vyniká ve sportu, často se stává, že zabere místo (ale i tlak rodičů) prvorozeného bez ohledu na pořadí, ve kterém se skutečně narodilo. Pokud se tak stane, ostatní sourozenci se musí přizpůsobit. To se ale může stát i v rodině, kde je jedno dítě postižené a potřebuje zvláštní péči, což může narušit dynamiku vztahů mezi sourozenci. Prarodič žijící ve společné domácnosti může také vztahy změnit, zvlášť když jedno dítě před druhým upřednostňuje.

5. Věkový rozdíl

„Čím menší je věkový rozdíl mezi sourozenci, tím větší konkurence tam je. Když jsou děti od sebe jen jeden až dva roky, a to zejména v případě, že jsou stejného pohlaví, je tu víc konfliktů. Navíc druhé dítě může první překonat, když bude lepší, rychlejší a silnější, což opět naruší dynamiku vztahů," říká Stewart. To ovšem neznamená, že si sourozenci nebudou blízko, až budou starší. Tři až čtyři roky se zdá jako nejlepší věkový rozdíl – děti jsou podobného věku, ale mají prostor být samy sebou. Mnozí odborníci se shodují, že pěti a víceletý věkový rozdíl mezi dětmi funguje v rodině jako restartovací knoflík – k dalšímu narozenému dítěti se chovají jako k prvorozenému.

Zdroj: Parents. com, Parentingideas.com, Parentstrology.com