Důchody v roce 1989 a dnes: Srovnání, jak si žijí dnešní senioři a jejich předchůdci
Do důchodů míří silné ročníky
Čeští politici v poslední době stále naléhavěji skloňují nutnost provedení důchodové reformy, protože současný systém je neudržitelný. Zatím to vypadá, že Češi budou chodit do důchodu později a dost možná dostanou v budoucnu nižší penzi. Jak se ale životní úroveň důchodců u nás od sametové revoluce změnila?
Téma starobního důchodu, jeho výše či věku, od kdy by na něj lidé měli mít nárok, dostal do popředí zájmu zejména demografický vývoj. Populace stárne a rodí se méně dětí než dříve, takzvané Husákovy děti zřejmě jen tak nějaká generace nenapodobí. A míříme pomalu a jistě do stavu, kdy seniory bude muset živit mnohem menší množství pracujících lidí.
Počet ekonomicky aktivních lidí na jednoho seniora dle statistik ČSÚ totiž výrazně klesá. Zatímco v letech 2006 a 2007 připadlo na jednoho seniora (65+ let) 4,5 osob ve věku 20–64 let, do roku 2019 se tento počet snížil na hranici 3 osob a na konci roku 2021 dosáhl 2,8 osob. A někteří tvrdí, že za pár let bychom se mohli dostat na stav 1 : 1 (jeden pracující člověk na jednoho seniora).
Nabízí se ale i otázka, jak na tom reálně dnešní senioři jsou. Abychom si na ni odpověděli, je na místě porovnat vývoj jejich hlavního příjmu – státem vyplácené penze – napříč jednotlivými roky. Pro srovnání vybereme poslední předrevoluční rok 1988, první porevoluční rok 1989, dále přelom století, tedy rok 2000, a pak dnešní situaci. Jako hlavní ukazatele použijeme nejen numerickou výši důchodu, ale i procentuální srovnání s průměrnou mzdou a reálnou kupní sílu, která z dané částky v dané době vyplývala.
| Rok | Průměrná mzda | Průměrný důchod | % průměrné mzdy |
|---|---|---|---|
| 1988 | 3 431 Kčs | 2 093 Kčs | 61 % |
| 1989 | 3 170 Kčs | 1 639 Kčs | 52 % |
| 2000 | 13 614 Kč | 6 292 Kč | 46 % |
| 2023 (leden) | 40 324 Kč | 19 438 Kč | 48 % |
Jak vidno z výsledků, revoluční rok 1989 způsobil mírné zakolísání mezd i důchodů, ale od té doby důchody poměrně stabilně rostou a daří se jejich výši držet téměř na 50 % průměrné mzdy. Zde je zároveň na místě dodat, že letos v lednu díky valorizaci průměrný starobní důchod vzrostl o výrazných 1 377 Kč. Jelikož růst důchodů z pohledu procenta průměrné mzdy více méně kopíruje růst mezd, můžeme při hodnocení vývoje kupní síly seniorů vycházet z procentuálního růstu kupní síly Čechů jako celku.
Jedním z vhodných ukazatelů je například index společenského vývoje, který tvoří společnost Deloitte a organizace Social Progress Imperative. Z celkem 146 hodnocených zemí byla Česká republika v roce 2020 již na 25. místě. O rok dříve Česko obsadilo 24. příčku a v rámci srovnání s rokem 1989 studie konstatuje, že kupní síla průměrného Čecha za 30 let demokratické společnosti vzrostla o dvě třetiny. Podobný růst lze proto předpokládat i pro průměrného českého důchodce.
Mají se dnešní senioři lépe?
Na první pohled se tak zdá, že čeští senioři se dnes mají skvěle, jelikož jim důchody utěšeně rostou podobným tempem jako platy pracujícím. Zejména v roce 2022 však hraje ve vývoji kupní síly poměrně dramatickou roli všeobecný růst cen způsobený jak turbulencemi na trhu s energiemi, tak vysokou inflací. V médiích už se mihly i titulky, dle kterých v Česku ceny potravin rostou nejrychleji v celé EU. Je to ale pravda?
Jak ukazuje index světových cen potravin (FAO), od roku 2019 zdražily potraviny v České republice v průměru o 36 %, neboli více než třetinu. Když nahlédneme k našim sousedům, najdeme v Německu růst o 29 %, v Polsku o 35 % a na Slovensku o 39 %. Kritika růstu cen v obchodech je tak sice pochopitelná, avšak nelze říct, že by konkrétně Češi čelili nejhoršímu zdražení ze všech. Ano, třeba na jihu Evropy potraviny zdražují pomaleji, ale třeba v takovém Maďarsku slabý forint i ještě vyšší inflace způsobila zdražení potravin za poslední čtyři roky o 74 %.
V důsledku tak můžeme říci, že všeobecný růst cen se nepochybně negativně odráží na životní úrovni i možnostech důchodců. A tento dopad je v praxi horší než u pracujících lidí, jejichž měsíční příjem je nominálně v průměru více než dvojnásobně vyšší. Při zpětném pohledu však zároveň nelze říci, že se u nás dnes důchodci mají výrazně hůř než v minulosti. Čísla totiž ukazují pravý opak.
Co od konsolidačního balíčku očekává Danuše Nerudová:
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
