Soukup a Agáta mohou skončit u mediátora. Soud bude řešit hlavně blaho a vývoj miminka
Agáta Hanychová potvrdila vztah s Jaromírem Soukupem
Po rozchodu s mediálním magnátem Jaromírem Soukupem zůstala Agáta Hanychová na jejich pětiměsíční dceru sama. Co bude teď, když nebyli manželé? Jaké výživné by měl Soukup platit a jak často se s dítětem bude moci vídat? Redakce Prima Ženy se zeptala advokátky JUDr. Evy Ondřejové, jak to v takových případech běžně chodí. Ondřejová odpovídala v obecné rovině, rozhovor se tak netýká pouze známého páru.
Když se nezadaní partneři, kteří spolu mají půlroční miminko, rozejdou, co jeden po druhém může požadovat? Jaké mají práva a nároky jeden na druhého?
Záleží na každém jednotlivém případě, především jak dosud probíhala péče o narozené dítě, jak se jeden či druhý podílel na úhradě nákladů na dítě, ale také na úhradě nákladů pro neprovdanou matku.
Co následuje v případě, když se spolu na ničem nedohodnou? Jak se postupuje, když ve vztahu je i malé miminko?
Pokud se rodiče vzájemně nedokážou sami dohodnout, lze ještě využít služeb mediátora, který plní roli nestranného prostředníka ke smírnému řešení sporných záležitostí. Nebude-li fungovat ani tento postup, nezbývá jiná možnost, než vyřešit spor před příslušným soudem.
Když se rodiče nedohodnou na péči, jak to běžně u takto malých dětí chodí? Jak se postupuje krok za krokem?
Pokud by se rodiče opravdu nemohli dohodnout na péči o dítě, pak nezbývá než jít k soudu. Soud by měl postupovat v nejlepším zájmu dítěte, snažit se zajistit mu stabilní prostředí a vytvořit předpoklady pro řádný citový a fyzický vývoj. Soud tedy bude zkoumat všechna kritéria, která stanoví zákon a aktuální judikatura Ústavního soudu, tedy jak se oba rodiče chtějí podílet na péči o dítě, zda jsou schopni této péče atp. Nicméně by primární mělo být, jaký je nejlepší zájem dítěte, ne jaký je nejlepší zájem rodičů. Pokud oba budou rozumní, nemusí být péče a styk upraven soudem vůbec a vše ponecháno na dohodě rodičů, která se zcela přirozeně bude vyvíjet s věkem dítěte a jeho potřebám vůči každému z rodičů.
Jak se vypočítává výživné? A kdo komu ho platí?
Výživné na dítě se hradí rodiči, který má dítě ve výlučné péči. V případě střídavé péči se hradí výživné navzájem dle majetkových poměrů rodičů a míře péče o dítě. Pokud jde o stanovení výživného, vychází se z celkových majetkových poměrů a životní úrovně rodičů, tedy nejen z měsíčních příjmů, ale také z životního standardu, majetkové situace ve vztahu k nemovitým a movitým věcem.
Má vliv na řešení případného sporu i to, že dítě nemá ani jeden rok? Co když bude otec požadovat striktní střídavou péči? Má na to nárok?
S ohledem na to, jak rozhoduje Ústavní soud a jak tato rozhodnutí interpretují nižší soudy, tak právo má, ale v takto nízkém věku intervaly střídání jsou po dni, nikoliv po delší časový úsek, i když někteří soudci se nezdráhají matkám svými rozhodnutími znemožnit řádnou péči o kojence ve věku 1,5 roku. V Praze stále častěji vidíme případy, kdy jsou malé děti svěřovány do střídavé péče rodičů, po většinou asymetrické, tedy s matkou tráví více času, ale jsou soudkyně a soudci, kteří od matky svěřují děti i na noc, přestože je to kojenec.
Má na dohody a případný rozsudek soudu vliv i to, že matka už má dvě děti a předchozí tatínci na dítě řádně platí? Zohledňují se majetkové poměry matky v návaznosti i na tento fakt?
Výživné vždy náleží každému jednotlivému dítěti. Není to příjem matky, tedy výživné na jiné děti se nemohou promítnout do výživného na dítě v tomto případě. Výživné slouží k pokrytí potřeb každého jednotlivého dítěte a na srovnání životní úrovně, kterou má dítě u jednoho a druhého rodiče. Vliv na výživné toto mít nebude.