Je s vámi váš partner jen ze soucitu? Tady jsou 2 hlavní varovné signály

Neschopnost rozejít se patří k běžným problémům

Termín „quiet quitting“ se původně používal pro zaměstnance, kteří vždy odvedou pouze nutnou práci, ale nikdy takzvaně nepohnou prstem ani o kousek víc. Letos se však pomalu a jistě dostal i do oblasti vztahů, kde označuje právě osoby neschopné rozchodu, i když by vlastně rádi svého aktuálního partnera opustili.

Tito lidé se bojí na rovinu partnerovi říct, že se s ním rozcházejí, a tak ve vztahu nadále fungují na autopilota, dodržují zavedený stereotyp. „Bojí se být tím, kdo bouchne do stolu a řekne, že odchází. Proto se podvědomě snaží svým chováním vyjádřit to, co nedokáží svými slovy,“ vysvětluje ve své studii psychoterapeutka Lia Avellino.

Rozchod může být pro oba náročný. Někdy je ale lepší než soužití s někým, kdo s vámi ve skutečnosti být nechce. Těžké období po rozchodu prožívá i zpěvačka Monika Bagárová:

Vyhnout se konfliktu za každou cenu

Lia ve své praxi dnes a denně potkává lidi, kteří se snaží dostat ze svého současného vztahu, ale nevědí, jak na to. „Většina těchto osob, kteří nezvládají rozchody, jsou nekonfliktní typy snažící se vždy druhým zavděčit,“ vysvětluje expertka.

„Za každou cenu se snaží s partnerem nevytvářet konflikt a sami sobě přitom namlouvají, že mu nechtějí ublížit. Ve skutečnosti se ale nechtějí poprat s nepříjemnou povinností svému partnerovi sdělit, že se s ním rozcházejí,“ popsala Lia typický charakter člověka, který s partnerem zůstává ze soucitu.

Pro někoho neuvěřitelným může být i skutečnost, že tito lidé se konfliktu či konverzaci o rozchodu (potažmo rozvodu) mohou vnitřně bránit třeba i celé roky a mezitím nadále být s partnerem, k němuž nic necítí.

Jelikož ale tyto emoce a svůj nezájem musí nějak ventilovat, dá se z jejich chování potlačovaná touha po rozchodu vypozorovat. Jak? Tady jsou dva hlavní varovné signály.

1. Přestali se vám svěřovat se svými potřebami

Sdělovat vašemu partnerovi, co emočně nebo fyzicky potřebujete, může vyvolat konflikt. Zároveň to ale dle Avellino znamená, že vám na druhém záleží.

Pokud se vám ale vaše drahá polovička o svých pocitech už vůbec nesvěřuje, může jít o snahu držet si od vztahu jistý odstup.

Řekněme, že je váš partner například tradičně žárlivější, ale v poslední době svou potřebu žárlit přestal zcela projevovat. Méně žárlivosti může sice ve vašem vztahu znamenat i méně konfliktů, ale zároveň jde o možný náznak ztráty zájmu o vaši maličkost.

„Když cítíte žárlivost, má to v sobě určitý náboj. Část vás neustále doufá a věří, že má smysl za ten vztah aktivně bojovat,“ vysvětluje rozdíl psychoterapeutka.

2. Neventilovaný vztek si vybíjejí netypickým chováním

Místo aby si s vámi promluvil o rozchodu na rovinu, může se stát, že se váš partner začne chovat pro něj zcela netypicky. Lia Avellino tento typ projevu vysvětluje na dalším příkladu.

„Řekněme, že partner chce ze vztahu odejít, protože jej sexuálně neuspokojujete. A místo společného programu začne najednou večer co večer trávit bez vás. Jeho snahou je dát vám pocit, že už mu na vás nezáleží. Svůj vztek z nefungujícího vztahu si tak místo řešení příčiny vybíjí na vztah samotný.“

Věci, které jste spolu dříve rádi dělali, jako je společné vaření večeře, randění nebo vyrážení na výlety, mohou postupně zcela přestat.

„Jejich chování má za cíl naznačit druhé osobě nezájem. Ve skutečnosti se ale tito lidé cítí špatně, protože jejich vlastní potřeby nejsou uspokojeny,“ dodává Avellino.

Jste vnímavá, nebo paranoidní?

Zjistit, jestli jste si opravdu jednoho z těchto znamení všimli, anebo si jej v hlavě jen vymysleli, může být složité. „Někdy nejsme schopni mezi paranoiou a vnímavostí správně rozlišovat,“ varuje Lia, ale zároveň ihned nabízí, logické řešení.

Máte-li pocit, že se od vás partner v rámci vztahu nějakým způsobem vzdaluje, řekněte mu o svých pocitech a buďte přitom zcela konkrétní. „Chcete mu říct pouze jasná fakta, rozhodně jej nechcete nijak soudit,“ říká psychoterapeutka.

Můžete například říct: „Hele, všiml jsem si, že už vůbec nevaříš,“ nebo „Všiml jsem si, že už o mě sexuálně nemáš vůbec zájem. Chtěla jsem se o tom proto pobavit.“

Taková věta může samozřejmě vyvolat ve vztahu tření nebo i konflikt. Pokud se tak stane, vězte, že jste jej rozhodně nevytvořili, ale pouze na něj upozornili a obrazně řečeno posvítili.

„Někdy máme pocit, že když o něčem nebudeme mluvit, zachováme tím panující mír. Ale pokud danou věc pojmenujeme a nastane hádka, žádný problém jste nevytvořili. Jen jsme odhalili trhlinu, která tam celou dobu byla,“ vysvětluje Avellino a na závěr dodává:

„Tím, že řeknete, čeho jste si všimla, druhého člověka přece z ničeho neobviňujete. Pouze jej zvete k upřímnému rozhovoru o tom, co se ve skutečnosti děje.“