21. prosince 2020 15:15
beccy@seznam.czMódní návrhářka Mimi Lan Nguyen alias La femme Mimi: Lidé v koroně nakupují méně, ale o to se vlastně snažím
Návrhářka Mimi Lang Nguyen, zakladatelka značky La femme Mimi, je mladá dáma, která se snaží u módy přemýšlet a dělat ji nejen zajímavou a slušivou, ale i smysluplnou. Šetří látky, protože šije jen z těch kvalitních, udržitelných a ráda by, aby se lidé zamysleli nad tím, co kupují. Jestli je opravdu nutné kupovat si každou sezónu novou zimní bundu či kabát. A nelze s ní než souhlasit.
Módní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Je nutné myslet na průběh celého cyklu: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. Nemluvě o sociálních aspektech, kdy lidé vyrábějící textil často pracují v nepřijatelných podmínkách. U eco módy si asi většina lidí představí batikovaná trika a pumpky. Kousky Mimi dokazují, že i udržitelná móda je krásná a co víc, hlavně kvalitní.
Butik Mimi Lan Nguyen La femme Zdroj: Olga Vrbíková (ARTSPEAK)
Butik Mimi Lan Nguyen La femme Zdroj: Olga Vrbíková (ARTSPEAK)
- Mimi, podělte se s námi o Váš příběh. Jak jste se dostala do Česka, jak těžká je pro Vás čeština? A nesetkala jste se s předsudky Čechů vůči Vaší národnosti?
Do Prahy jsem přijela za maminkou, která je tu od roku 1982. Těšila jsem se na ni i na tuto zemi. Celé dětství ve Vietnamu bylo propojeno s tím, co tady má maminka dělala (studovala malbu na AVU), co jedla za jídlo – například červená jablka, která jsme ve Vietnamu znali pouze z pohádek, a vůbec netušili, že v Čechách jich je tolik. Ani sníh jsme neznali. Byla jsem z Čech úplně okouzlená.
Čeština je pro mě velmi složitá. Občas si říkám, že je kvůli ní můj život mnohem komplikovanější. Kvůli češtině také nerada mluvím o tom, co dělám, své výtvory tedy raději ukazuji a velmi stručně popisuji jejich záměr.
Co se týče předsudků, obklopuji se jimi samozřejmě více než ve vlastní zemi. To je ale přirozené. Já mám Čechy moc ráda, můj muž je Čech. Češi jsou dle mého názoru milí, hodní a nekonfliktní lidé.
- Kdy jste dostala k módě a rozhodla se, že budete návrhářkou? Kdo je Váš vzor?
Řekla bych, že k módě jsem se dostala už v dětství. Vyrostla jsem v tátově ateliéru (tatínek byl malíř). Chodili za ním malíři, spisovatelé i herci. Nejen odsud jsem čerpala velké množství inspirace, často jsem si ani neuvědomovala, kolik toho vstřebávám.
Vždy jsem tyto umělce obdivovala, protože vypadali na první pohled jinak než ostatní lidé na ulici. Často a ráda jsem také hrabala tátovi v šatníku. Oblékala jsem si jeho košile (měl vždy velmi zajímavé vzory), k tomu jsem už jako malá přidávala různé šňůrky do pasu atd. Pak přišel můj první ušitý kus oblečení. Bylo to růžové pyžamo, ke kterému mě přivedla babička. Jinak jsem jako malá holka neustále vyšívala, moc mě to bavilo a uklidňovalo.
Chodila jsem na různé kurzy šití, kde jsem zlepšovala své schopnosti střihu i kreslení. Vzorů mám mnoho a neustále se objevují nové. Mezi mé nejoblíbenější patří Larph Lauren, který se stal legendou módního průmyslu, a přitom neuměl ani kreslit ani šít. Dále pak například Kenzo Takada, který přijel do Paříže s prázdným kufrem. Ze současné scény obdivuji Jacquemus anebo Rafa Simonse, ten jejich “drive” je neuvěřitelný.
- Velmi se mi líbí udržitelnost Vaší módy. V čem to vlastně v praxi spočívá, kde hledáte materiály? Jak moc náročné je sehnat je? Pracuje se s těmito materiály náročněji?
Hledání materiálů je základ všeho. Je to důležitější než vymýšlení střihů a modelů. Materiál u mě rozhoduje z 90 %, co se týče procesu tvoření. Mám pár prověřených zdrojů v nákupu materiálů, bohužel se však jejich množství neustále zmenšuje. I mé dosud prověřené materiály nyní často ztrácejí na kvalitě. Občas musím čekat až půl roku na dodavatele a jejich dodání. Pak zjišťuji, že jejich kvalita je úplně jiná než vzorek, který jsem očekávala. Pak bohužel musím začít se vším od začátku.
Ráda sbírám látky, po Praze, Německu, Itálii i Rakousku. Z Vietnamu dovážím hedvábí a len, když mám „neomezený“ rozpočet, koukám se i na jiné látky z Japonska nebo na španělské krajky. Nemám žádný majetek, látky jsou mým majetkem. Proto hodně šetříme, když stříháme. Schválně najdeme takový způsob šití, abychom měli co nejméně zbytků. V případě, že nějaké zbytky opravdu zůstanou, vytvoříme z nich například límec, pásek, koláž z výšivek, nebo i obrázek. Proces tvorby je velmi náročný, ale opravdu zábavný. Můj dress maker team už je na tuto časovou náročnost zvyklý, vždy se těší, s čím novým přijdu. Je to můj životní styl – snažit se šetřit a produkovat co nejméně odpadu – žádný odpad je nejlepší odpad.
Uvítala bych, kdyby o tom co nejvíce lidí hovořilo a přemýšlelo nad tím, jestli to, co chtějí, doopravdy potřebují. A zda je pro ně vážně nutné kupovat nový kabát každou zimní sezonu.
- Proč by lidé měli kupovat udržitelnou módu a zajímat se o to, co nosí? Myslíte si, že je o tomto tématu dostatečná informovanost? Dnes začínají s udržitelnou módou i řetězce jako H&M nebo Mango, jak vnímáte tuto změnu?
Jsem moc ráda, že už i velké společnosti začínají myslet na udržitelnost a prodávají eco oblečení. Sice je toho pořád málo a věcí je stále obrovský nadbytek, ale protože začínají nabízet i udržitelnější varianty, musí je také pečlivěji vyrábět a sortiment převracejí v kvalitnější a lepší. Lidé by se také měli zajímat o to, kdo jim oblečení, které nakupují, vyrábí. Stejně tak, jakým způsobem třeba nakupují jídlo.
Mimi Lan Nguyen
Mimi Lan Nguyen
- Jak se žije návrhářce v době pandemie koronaviru? Co to pro Vás znamená? Jak jste vyrovnala se zavřením kamenného obchodu La femme?
Není to lehké. Ale oproti například hercům nebo zpěvákům to ještě nemáme tak hrozné. Lidé nakupují méně. Ale vždyť o to se tu vlastně snažíme, aby lidé nakupovali s rozmyslem a své modely recyklovali. Proto již několik let šijeme dvojité velikosti SM / ML, aby je člověk mohl nosit co nejdéle, bez ohledu na to, jak se v průběhu let jeho tělo promění. Také doporučujeme, aby si lidé oblečení navzájem půjčovali. Sama to dělám se svými kamarádkami a je to skvělé.
Zpět k situaci – mít zavřený obchod je pro mě utrpení. Je to jediný způsob, jak mohu potkat své klientky, zkoumat cílovou skupinu, zjišťovat, co by chtěly nosit, jak jim co sluší atd. Bez toho nedokážu tvořit. Před Vánocemi jsem vytvořila pár modelů k nové kolekci Lounge wear, jako například zavinovací šaty ve stylu Bruce Lee, bílé šaty s černým páskem i šedivé s červeným páskem. Zavinovací šaty vřele doporučuji, obzvláště na vánoční svátky. Vejde se do nich spousta cukroví!
Životní styl
Móda a krása
Móda a krása
Autor článku
beccy@seznam.cz
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
