Ludvík XVI. doplatil na naivitu. Pod gilotinu dostal sebe i manželku Marii Antoinettu
Jakožto v pořadí 15. dítě slavné rakouské panovnice Marie Terezie to Marie Antoinetta měla v životě poměrně jasně dané. I přes svůj údajně nižší intelekt a možná až příliš bezhlavý zájem o módu a účesy ona ani její manžel král Ludvík XVI. nebyli špatní lidé, kteří by si zasloužili trest smrti. Proud historických změn je však k jejich smůle tak nějak smetl s sebou.
Marie Antoinetta se narodila v roce 1755 a už odmalička nebyla příliš zdatnou studentkou. Ještě v 10 letech měla problém s psanou němčinou a o její inteligenci se často na dvoře šuškalo. Již ve 14 letech byla po intenzivní úpravě svého zevnějšku (včetně použití primitivních rovnátek) i šatníku provdána za o rok mladšího budoucího krále Ludvíka XVI. a převezena do Francie. Podobně jako císařovna Sissi se i ona snažila vybojovat si daleko od domova ve Versailles aspoň špetku vlastního soukromí.
Marie Ludvíka nemilovala
Veřejné povinnosti budoucí královny, armáda sluhů a pomocnic i striktní řád královského dvora jí však jakékoli choutky na čas jen pro sebe zakazovaly. Navíc příliš neuměla francouzsky, a tak jí nezbylo než se podřídit a dělat vše, co se od ní očekávalo. V 19 letech se Marie Antoinetta po boku manžela stala královnou Francie. Již od začátku ovšem bylo jasné, že tento pár spolu příliš mnoho chemie nenajde.
O Marii Antoinettě vznikl v roce 2006 film s Kirsten Dunst v hlavní roli:
Zatímco Ludvík XVI. byl introvert, který se rád zabýval praktickými záležitostmi, Marie byla velmi společenská. Takže zatímco král si šel lehnout brzy, ona se do noci bavila s dalšími členy královského dvora. Z jejich ne příliš šťastného spojení zřejmě plyne i fakt, že královský pár nedokázal prvních sedm let svého manželství počít ani jednoho potomka. Nakonec však spolu měli čtyři děti, dcery Marii Terezii a Žofii a syny Ludvíka Josefa a Ludvíka Karla Burbonského.
Stejně jako řadě jiných panovnických párů, kteří k sobě necítili žádnou přitažlivost, jim ostatně nic jiného nezbylo. I proto dodnes existují spekulace, že Marie Antoinetta měla aférku se švédským vévodou Axelem Von Fersenem, který byl skutečným otcem minimálně jednoho z královských dětí.
Útěchu hledala v drahé módě a účesech
Nezajímavé manželství s věčně zahloubaným králem nakonec Marii donutilo najít potěšení a radost ze života jinde. Měla ostatně k dispozici více než plnou královskou pokladnici, a tak se velmi intenzivně začala zajímat o luxusní módu z celé Evropy. Brzy začala sama diktovat módní trendy, avšak zřejmě nejvíce ji proslavily její inovativní, někdy až neuvěřitelně vypadající účesy.
Na počest jednoho z vítězství francouzského námořnictva si Marie Antoinetta kupříkladu nechala za pomoci příčesků na hlavě vytvořit vysokou platformu z vlasů a do ní umístit opravdový model francouzské bitevní lodě. Nesmírné útraty za oděvy a účesy však neunikly ani veřejnosti, která se začala jejím absurdně vypadajícím účesům posmívat. Stále hlasitěji se však ozývali také kritici takového utrácení, zvlášť v době, kdy se Francie propadala do stále větších dluhů.
Marie se rovněž věnovala architektuře i navrhování zahrad okolo Malého Trianonu, zámku na pozemku Versailles, přičemž některé její výtvory zůstávají v zahradách Versailles populárním cílem turistů dodnes. Veřejnost však její utrácení nevnímala se stejným nadšením a před bezmyšlenkovitým rozhazováním ji dokonce varovala i její matka Marie Terezie, avšak marně. Plusové body jí nepřidával ani fakt, že část jejích aktivit bylo věnováno i chudým lidem či dětem. Nebylo to však dost na to, aby ji veřejnost začala vnímat jinak než jako rozmazlenou královnu žijící na vysoké noze.
Velká francouzská revoluce a neúspěšný útěk
Když v roce 1789 král Ludvík XVI. svolal generální stavy s cílem reformovat nefunkční daňový systém, nechtěně tím odstartoval Velkou francouzskou revoluci. Lidé ve známém prvním aktu vzpoury dobyli vězení Bastila a rod Bourbonů, který ve Francii panoval od roku 1589, začal rychle ztrácet moc. Nerozhodný král zpočátku věřil, že venkovský lid je mu stále oddaný a revoluční tlaky půjde zastavit. Toto přesvědčení se mu však stalo osudným. Nakonec až v roce 1791 dal na poradce a rozhodl se pro útěk od stále rozzuřenějších Francouzů do zahraničí.
Na cestě k nizozemským hranicím ho však na jedné z posledních zastávek ve vesnici Varennes poznal dle podobizny na minci pošťák. Král i s rodinou a dětmi byli zatčeni a převezeni zpět do Paříže. Zde Ludvíka prohlásili za vlastizrádce, odebrali mu královský titul a po soudním procesu jej 21. ledna 1793 čekala gilotina na pařížském náměstí Revoluce.
Ještě téhož roku, 16. října 1793, ho následovala také Marie Antoinetta. Ani jeden z dvojice si za své chování smrt vyloženě nezasloužil, avšak revoluční nadšení i zlý obraz královského páru na veřejnosti udělaly své a lid zkrátka potřeboval najít viníka svého utrpení.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
