Gigantičtí smrtící šneci z Afriky se šíří na sever. V ohrožení může být i Česko
Obří šneci mohou znamenat velké nebezpečí pro přírodu. Zdroj: Profimedia.cz
Obří šneci patří mezi oblíbené domácí mazlíčky. Zdroj: Profimedia.cz
Oblovka žravá (Achatina fulica) Zdroj: Topi Pigula
Florida má problém s obřími šneky. Zdroj: Getty Images
Oblovka žravá na ruce Zdroj: iStock
Invazivní oblovky na Floridě Zdroj: iStock
Oblovka žravá Zdroj: Profimedia.cz
Oblovka žravá v detailu Zdroj: iStock
Oblovka žravá Zdroj: iStock
Obří šneci mohou znamenat velké nebezpečí pro přírodu. Zdroj: Profimedia.cz
Obří šneci patří mezi oblíbené domácí mazlíčky. Zdroj: Profimedia.cz
Oblovka žravá (Achatina fulica) Zdroj: Topi Pigula
Florida má problém s obřími šneky. Zdroj: Getty Images
Oblovka žravá na ruce Zdroj: iStock
Invazivní oblovky na Floridě Zdroj: iStock
Oblovka žravá Zdroj: Profimedia.cz
Oblovka žravá v detailu Zdroj: iStock
Oblovka žravá Zdroj: iStock
Byť původem pocházejí z Afriky, čile se s nimi obchoduje po celém světě a také v České republice roste počet chovatelů, kteří se pyšní gigantickými krasavci. Dokud je šnek v teráriu, problém nepředstavuje. Někteří nezodpovědní chovatelé ale dopustili, aby se šneci dostali do volné přírody. V tu chvíli se z mazlíčka stává invazní druh, který může v přírodě napáchat obrovské škody. A nebezpečný může být i člověku.
Mezi nejpopulárnější gigantické šneky patří oblovka žravá (Achatina fulica), oblovka síťkovaná (Achatina reticulata) a oblovka velká (Achatina achatina). Posledně jmenovaný druh je zároveň největším suchozemským plžem planety.
Ulita těchto šneků může být velká až 20 centimetrů, dožívají se i sedmi let, ve volné přírodě lze ovšem najít také starší jedince. Kromě velké žravosti jsou oblovky známé tím, že se dokážou skvěle adaptovat na různé životní podmínky. A to do té míry, že se dokonce řadí mezi 100 nejagresivnějších a nejodolnějších invazivních druhů na celém světě.
Byť jsou původní domovinou těchto velkých šneků tropické lesy Afriky, nemají problém přizpůsobit se i jiným klimatům. Velmi známé je třeba jejich rozšíření na Floridě, kde se stali velkým ekologickým problémem. Ve zmíněném americkém státě je zakázáno je chovat, k zamoření tamější přírody ale zřejmě přispěli chovatelé, kteří nerespektovali zákony.
Velmi dobře se oblovkám daří v mírném podnebí, kam spadá i Česká republika. V zimě nebo suchu se totiž tito šneci jednoduše zahrabou pod zem, kde dokážou bez problémů přečkat a na jaře se opět vydat „na lov“. Odborníci tvrdí, že šnek dokáže přezimovat i dva metry pod zemí.
Boj s vetřelcem je nekonečný
Zoufalí obyvatelé Floridy se šneků snaží zbavit pomocí prudkých jedů, na likvidaci invazního druhu byly vynaloženy miliony dolarů, konec války s africkým vetřelcem je ale stále v nedohlednu. Dovoz oblovek do USA je přitom ilegální, stejně jako jejich chov.
„Podle amerického ministerstva zemědělství představuje oblovka žravá hrozbu jak pro zemědělství, tak pro všeobecné zdraví lidí, takže je jejich chov nejen nelegální, ale také nezodpovědný a potenciálně nebezpečný,“ cituje web The Spruce Pets postoj ke šnekům, jejichž chov v Česku zatím žádným způsobem regulován není.
„Jedna oblovka dokáže naklást až sto vajíček za jedinou noc. Vajíčka připravená ke kladení lze vidět i přes dýchací otvor, pokud si šneky dobře prohlédneme,“ uvedla pro web ireceptář.cz chovatelka oblovek Rút Žambochová. Upozornila na to, aby si chovatelé nechávali jen tolik vajíček, o kolik se budou umět postarat. Zbytek je potřeba ideálně řádně spálit, vyhodit vajíčka či čerstvě vylíhnuté šneky někam na zahradu je opravdu nebezpečný nápad. Z afrických šneků se pak může stát podobný postrach, jaký pro české zahrádkáře a zemědělce momentálně představuje například plzák španělský (Arion vulgaris).
Jak se co nejúčinněji zbavit slimáků?
Postrach zemědělců i vašeho zdraví
Aby uživili své enormní tělo i ulitu, potřebují tito miláčkové, kteří mohou vážit až 30 deka, pořádně jíst. S oblibou si pochutnávají zejména na rostlinách a veškerém ovoci či zelenině. Že jsou tedy noční můrou pro zemědělce, je zcela jasné. Jde však jen o začátek potíží, které dokážou člověku způsobit.
Oblovky totiž zároveň potřebují obrovské množství vápníku, aby si zachovaly svou výstavní ulitu. V nouzi se proto nemají problém zakousnout třeba ani do běžné či štukové omítky na domech. A aby toho nebylo málo, tito šnečí giganti jsou zároveň zcela ideálním domovem pro celou řadu parazitů a patogenů, kteří škodí nejen zemědělství, ale mohou být nebezpeční i pro člověka.
Parazité ze šneků a slimáků nesou smrt
Nejrizikovější jsou pro člověka výkaly oblovek, které šneci zanechají na listové zelenině či jiných rostlinách. Prostřednictvím jejich konzumace se pak mohou zmínění parazité dostat do těla člověka a vyvolat u něj až meningitidu neboli zánět mozkových blan.
Známý je příběh australského mladíka Sama Ballarda, který se nechal kamarády vyhecovat, že sní slimáka. Vybraný kousek měl ale v sobě bohužel tzv. plicního červa. Sam dostal meningoencefalitidu a boj o život po osmi letech od osudové hostiny prohrál. Bylo mu 28 let. O tragickém případu mimo jiné informoval britský Daily Mirror.
Představují gigantičtí šneci hrozbu i pro Česko?
Oblovky patří mezi oblíbené živočichy mezi českými chovateli a někteří nezodpovědní jedinci přemnožené chovy redukují tak, že mláďata odnesou do lesa a ponechají svému osudu. Je velkou otázkou, zda oblovka dokáže přečkat českou zimu. V roce 2009 afrického šneka našli ve volné přírodě na Slovensku. Nezjistilo se ale, jak se tam dostal.
„Vzhledem k tomu, že ani v našich krajích nemají přirozeného nepřítele, můžeme se jejich přemnožení celkem obávat. Časem bychom se mohli na zahrádkách dočkat minimálně stejné paseky jako u plzáka španělského, kdysi k nám zavlečeného ze západní Evropy,“ napsal web iDNES.cz na základě rozhovoru s chovatelem Janem Kratochvílem.
„Nevyskytují se pouze v Africe, byly zavlečeny i do dalších tropických oblastí, jako je například Jižní Amerika – konkrétně Brazílie. Do nových lokalit se dostávají nejčastěji dovozem potravin a přírodnin. Dokážou se ovšem přenést i na nohách ptáků, kdy se uchytí za jejich končetiny, nebo na kmenech stromů,“ popsala Jaroslava Baďurová v diplomové práci Chov bezobratlých živočichů. K africkým šnekům zároveň uvedla, že se o nich stále více uvažuje jako o zdroji výživného masa.
Problémem však je již zmíněné zamoření parazity. „Negativním aspektem měkkýšů může být přenos parazitů, konkrétně motolic. Na tento problém je nutné dávat pozor při jejich sběru pro krmné účely,“ zmínila ve svém textu Baďurová. Pokud vám tedy kamarád či kolega z práce donese africké šneky, ať je zkusíte chovat, je vhodné si uvědomit, že kromě zábavy se vám domů stěhuje i velká odpovědnost. Zprvu rozkošný mazlík může při neopatrném zacházení představovat ekologickou rozbušku.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
