Mladý pár lékařů zachránil topící se dítě. Odborníci varují i před dalšími letními riziky

Koupání si každoročně vybírá hrozivě mnoho obětí

Letní dovolená je pro mnohé z nás odpočinkovým vrcholem roku. Konečně můžeme zcela vypnout, někam se jen natáhnout a na nic nemyslet. Ignorování možných rizik či nepozornost jsou však v důsledku hlavní příčinou drtivé většiny tragických událostí, kvůli nimž se každý rok několik dospělých a dětí už z prázdnin nevrátí. Vodní radovánky přitom tvoří jen jednu z letních nástrah, u níž není vhodné brát věci na lehkou váhu a nebýt informován o prevenci či první pomoci.

Případ Jany a Petra Kouřilových, dvou lékařů znojemské nemocnice, kteří včasnou resuscitací zachránili život malému chlapci, není letos ani v rámci Česka zdaleka jediným. Záchranář Marek Dvořák na svém Instagramu zrovna před pár dny informoval o smutné statistice letošního léta. Při popisu případu, kde se otec při záchraně tonoucího syna sám utopil, poznamenal několik dalších případů: „Kyjov minulý týden – dva utonulí, Brněnsko, střední Čechy, náš rybář před třemi týdny na Královéhradecku, další a další. A to není ani polovina léta.“

„Tonutí je tichá záležitost“ připomíná záchranář

Jako jeden z problémů přitom uvádí fakt, že mnoho lidí ignoruje nebo netuší o dvou základních poučkách, jež mohou u vody stát život. „Tonutí je tichá záležitost! Člověk v reálu nemáchá rukama a nevolá o pomoc jako ve filmech. Jen zmizí pod hladinou. Potichu, nepozorovaně, najednou. A v tu chvíli mu běží nejdůležitější čas v životě – čím déle bude pod vodou, tím je menší šance, že přežije. Pokud hlídáte někoho u vody, nespouštějte z něj oči – ani na vteřinu,“ varuje Dvořák a dodává: „A druhá věc – alkohol. Čím víc máte pod kůží, tím je riziko průseru vyšší. Nejen u vody…“

První pomoc u tonoucího člověka, který nereaguje ani nedýchá, je přitom podle něj přímočará – resuscitace, okamžitě zavolat 155 a případně si nechat poradit. „Výhodou tady je, pokud umíte i umělé vdechy. Začněte pěti, pak už je poměr 30:2,“ uzavírá téma tonutí známý záchranář.

Neignorujte bodnutí či štípnutí hmyzem

Léto je kromě dovolených, výletů, grilování a relaxu neodmyslitelně spjato také s hmyzem. Kousání, štípání, svědění, to všechno nejen večer, ale i přes den k letním radovánkám neodmyslitelně patří. Zatímco některé štípance se ozvou a pak už o nich prakticky nevíme, jiné nás mohou začít zlobit víc. Zvlášť pokud místo štípnutí či kousnutí začne svědit, rudnout, pálit nebo natékat. Pro tyto případy je vhodné s sebou mít přípravek na zklidnění rány. Naše babičky na štípance od komárů používaly vodu a mýdlo, cibuli nebo ocet. Lepší ale bude, když zajdete do lékárny a vyberete si s radou odborníků.

Specifické je píchnutí od včely (pamatujte, že ta po sobě jako jediná vždy zanechá žihadlo), vosy či sršně. Zde je alfou a omegou povědomí o tom, zda je bodnutý alergický, či nikoli. Příznaky alergické reakce na píchnutí včelou/vosou zahrnují nevolnost, zvracení, zhoršené dýchání, mdloby a poruchy vědomí. Při podezření na ně ihned volejte 155. Mimo alergii většinou nejde o bodnutí nebezpečné, nicméně žihadlo rozhodně musí ven a vhodné je rovněž místo chladit. Samostatnou kategorií jsou klíšťata, u nichž je potřeba věnovat zvýšenou pozornost riziku encefalitidy.

Otrava lesními plody a houbami

Vyrazit s dětmi v létě do lesa je jeden z nejlepších výletů, které můžete vymyslet. Nejenže je v tropických vedrech v lesích mnohem chladněji a příjemněji. Ale zároveň zde dorůstá a dozrává celá řada plodů, na nichž si všichni mohou pochutnat a nabrat během túry trochu energie. Avšak pozor, některé oblíbené lesní stálice mají v přírodě také své dvojníky, kteří jsou na rozdíl od nich nebezpeční až prudce jedovatí.

K nejčastěji zaměňovaným houbám patří muchomůrka růžovka (masák) a muchomůrka tygrovaná, jež patří ke smrtelně jedovatým. Proto je důležité vědět, jak tyto dvě velmi podobné houby rozeznat. Něco podobného platí o chutném hřibu kováři a jemu podobném hřibu satanovi. Potenciálně nebezpečných dvojníků populárních hub je však víc. Milovníci borůvek by zase měli velmi dobře znát nebezpečí, jež představuje rulík zlomocný nebo vraní oko. A pozor, své dvojníky mají třeba i lesní jahody. Máte-li podezření, že jste vy nebo vaše dítě snědli něco jedovatého, opět je na místě okamžitě volat 155 a situaci nebrat na lehkou váhu.

Nebezpečný teplotní šok z klimatizace

Venkovní tropy velmi často lákají ke zchlazení v klimatizovaných prostorách obchodů. Má to ale háček – teplotní šok, který rozpálené tělo dostane, když náhle vejdete do klimatizovaného, chladného interiéru, může být pro některé z nás dokonce nebezpečný. „V letních měsících poskytujeme první pomoc zákazníkům mnohem častěji. Oproti ostatním měsícům je nárůst až o padesát procent,“ potvrzuje dopady teplotních šoků ředitel divize obchodních center M2C Tomáš Exler. „Běžně se kvůli letním teplotám setkáváme s kolapsy převážně starších osob,“ dodává. „Přechod z horka do chladného prostředí může způsobit např. respirační infekt,“ komentuje mluvčí záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.

Buďte na tyto situace připraveni a mějte s sebou vhodné oblečení k vrstvení. Obzvlášť náchylní na prudké změny teplot jsou starší lidé, děti a lidé s oslabenou imunitou.

Zamčené auto na slunci je nebezpečná past

Opakování je matka moudrosti. Přestože jsme téma dětí či zvířat v uzavřených autech na slunci velmi podrobně nedávno rozebrali, je na místě pro letní měsíce toto riziko opět zdůraznit. Neuplyne totiž rok, kdy nějaký rodič omylem své dítě zapomene v zamčeném autě na delší chvíli, načež může dojít až k tragickému úmrtí.

Nejjednodušší a nejúčinnější prevencí je dodržovat zásadu, že dítě ani zvíře zkrátka nikdy v uzamčeném autě se zavřenými okny ani na moment nenecháte. A v horkých dnech raději ani s pootevřenými okny. Protože jak ukazuje praxe, zejména malým dětem může stačit i relativně nízká teplota a pouhých pár minut, aby jim přehřáté, uzavřené auto začalo vážně ubližovat na zdraví.

Plíživá dehydratace

Pitný režim se ve spojení s horkem skloňuje neustále, ale dostatečný příjem tekutin je něčím, na co je v každodenním shonu velmi snadné zapomenout. Obzvláště zranitelné jsou v tomto případě děti, které si zpravidla samy neřeknou, že by měly dostat napít. I dospělí však mohou pití dostatku tekutin zanedbávat jednoduše proto, že člověk mnohdy nijak velkou žízeň ani necítí. Dehydratace může vést k bolestem hlavy, únavě, malátnosti i vyššímu riziku úrazů či nehod. Proto je velmi důležité brát v horkých dnech příjem tekutin spíš jako povinnost než jako možnost napít se, až budu mít chuť. Nejsou-li vaše děti fandy obyčejné vody, můžete jim nabízet i vodnaté ovoce či zeleninu, které jim nabídnou zajímavější chutě.

Nepodceňujte pokrývky hlavy a ochranné krémy

Parné letní dny nejsou jen zátěží pro organismus, ale silné sluneční paprsky mohou připravit mnoho nepříjemností i naší nechráněné pokožce. Opalovací krém by proto měl patřit k samozřejmým výbavám každého člověka, zejména pak rodiče. Důležité rovněž je nemazat se krémem až venku (například až u vody), ale ideálně ještě doma, zhruba čtvrt až půl hodinku před odchodem ven.

Samotný krém však nestačí – zejména pokud teplota sahá ke 30 stupňům nebo výše, měli bychom automaticky při východu na slunce mít i pokrývku hlavy (kšiltovku, klobouček…). Zabráníme tím možnosti úpalu nebo spálení pokožky hlavy, která je mnohem citlivější než pokožka zbytku těla. Samozřejmostí by rovněž měly být kvalitní brýle chránící před UV zářením – opět, zejména u dětí jde v létě o zásadní venkovní výbavu.