První dáma Číny je bývalou slavnou zpěvačkou. Prezident ji rád využívá pro propagandu
U celé řady, ne-li naprosté většiny, absolutních vládců či diktátorů je tak trochu zvykem, že zatímco oni sami jsou na očích svých obyvatel neustále, jejich manželky zůstávají v pozadí. Dnes již prakticky neomezený vůdce Číny Si Ťin-pching však svou druhou manželku naopak dává na odiv veřejnosti co nejvíce. Jde totiž o bývalou populární zpěvačku, jejíž tvář je ideální pro jeho propagační účely.
Vladimír Putin, Kim Čong-un, Fidel Castro nebo Muammar Kaddáfí. Dříve v historii ale také Benito Mussolini nebo Adolf Hitler. Co mají společného? Nejen že jde o všem velmi dobře známé absolutní vládce a diktátory. Jde také o muže, kteří se veřejně velmi rádi prezentovali bez svých partnerek, manželek či milenek. Svůj kult osobnosti si budovali striktně na sobě i přesto, že mnoho z nich bylo celé dekády ženatých.
Hvězda vlasteneckých galavečerů
Současný čínský prezident Si Ťin-pching, který už si své vládnutí a neomezenou moc pojistil doživotně, na to ovšem jde jinak. Svou druhou manželku Pcheng Li-jüan (60) s sebou často bere na zahraniční státní návštěvy, kde na sebe charismatická žena poutá minimálně stejně pozornosti jako doma. Její zevnějšek však klame. Pcheng totiž už jako osmnáctiletá vstoupila do armády, kde působí dodnes, přičemž má aktuálně v hodnosti generálmajora na starost taneční a pěvecký vojenský sbor.
V 80. letech však kromě armádní kariéry souběžně rozjela i velmi úspěšnou pěveckou dráhu. Díky svému charismatu i talentu se dostala až do galavečerů státní televize, velmi často také koncertovala pro posílení morálky vojáků a nejvíc ji jakožto sopranistku proslavily lidové či operní písně. Půvab však nebyl vším, co jí postačilo ke sňatku s rozvedeným synem čínského komunistického funkcionáře a dnešním prezidentem Si Ťin-pchingem.
Užitečná ikona propagandy
Zřejmě i armádní průprava zapříčinila, že je Pcheng Li-jüan zapřisáhlou čínskou vlastenkou a svou loajalitu vůči státu se nebojí dávat výrazně najevo. Možná i proto ji Si vnímal jako ideální doplněk pro své velké politické ambice. Roku 1987 se za něj provdala a mají spolu dceru Si Ming-ce (30), která pod falešným jménem studovala umění na americké Harvardově univerzitě. Poté se pravděpodobně vrátila do Pekingu, avšak její další osud je přísně střeženým tajemstvím.
Velmi známá, populární manželka Si Ťin-pchingovi od roku 2013, kdy se stal prezidentem Číny, s propagací jeho režimu výrazně pomohla. Její vkusný smysl pro módu budí pozornost i v zahraničí, a ještě se nestalo, aby svého muže na mezinárodním poli důstojně nereprezentovala. Jak už to ale v podobných režimech bývá, prezidentský pár sice navenek působí jako prototyp ideálního socialistického manželství, ale vzácné informace o jejich soukromí hovoří trošku jinak.
Oddělený, čistě pragmatický manželský vztah
Zahraniční média opakovaně spekulovala nad tím, že prezidentský pár, který už spolu žije přes 35 let, ve skutečnosti většinu času žije zcela separovaně. Čínská první dáma má rovněž ze své vojenské minulosti ve skříni minimálně jednoho velkého kostlivce. V roce 1989 po masakru na Náměstí nebeského klidu, který je dnes v Číně absolutním tabu, zde totiž vystoupila pro vojáky a byla rovněž vyfocena. Její snímek se sice čínská vláda urputně snaží odevšad mazat, avšak i přesto si před lety našel cestu na internet.
O hlavním účelu manželky čínského prezidenta dále svědčí i její repertoár. „Devadesát procent její tvorby opěvuje komunistickou stranu a ten zbytek naše báječné životy,“ okomentoval písně první dámy čínský hudební kritik Čchi Jou-i pro britskou BBC. Stát i armádu oslavující vlastenecké skladby si vzhledem k jejímu postavění rovněž v Číně nikdo nedovolí již léta ani náznakem kritizovat. Nutno však podotknout, že postupem času první dáma u mikrofonu vystupovala stále méně a dnes už roli pějící propagátorky tolik neplní.
Jaké byly první dámy v české historii?
Čínské ženy hrají ve společnosti stále druhé housle
Místo toho se aktivně věnuje především charitě. Jejími oblíbenými tématy je boj proti viru HIV a onemocnění AIDS či tuberkulóze. Angažovala se rovněž v kampaních proti kouření a lhostejné ji nejsou ani přírodní katastrofy, přičemž se již několikrát osobně objevila například v místech silných zemětřesení, kde pomáhala obětem. Pozvednout roli čínských žen ve společnosti se jí však spíš nepovedlo. Jak ukazují data, ženy dnes v Číně tvoří jen tři procenta provinčních lídrů, méně než deset procent v Národním lidovém shromáždění a méně než 25 % všech členů Komunistické strany Číny.
Když se populární žena v roce 2013 stala první dámou Číny, mnozí doufali, že by se mohla stát podobně vlivnou, jako svého času Michelle Obama. Po deseti letech však lze konstatovat spíš opak. Pcheng Li-jüan je i dnes nepochybně v celé Číně populární, avšak její činnost se v poslední dekádě soustředila primárně na propagaci a dobrou reprezentaci manželova režimu. Obyčejné čínské ženy jí však nemají příliš za co poděkovat.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
