Jaké jsou české děti? Čím dál méně šťastné a dospívají rychleji než dřív
Jen 58 procent českých dětí se cítí šťastných, ukázal průzkum Mladé hlasy 2027, který uspořádal UNICEF. Dětství už se podle výzkumníků mnohem méně pojí s radostí, naivitou a důvěřivostí.
Šťastnější jsou podle průzkumu děti ve věku 9 - 13 let (63,4 %). Ze starších dětí (14 - 17 let) odpovědělo na otázku kladně jen 50 procent dotázaných. O něco šťastnější jsou také dívky (62 %) oproti chlapcům (53 %). Největší vliv na pocit štěstí mají vztahy s rodinou, kamarády a také dobré výsledky ve škole. Naopak smutné jsou děti z problémů ve škole nebo z nadávek, kterými je častují vrstevníci.
Oproti roku 2008, kdy stejný průzkum proběhl naposledy, šťastných dětí o 2 procenta ubylo. Jana Proboštová z agentury STEM/MARK to vysvětluje tím, že děti mají díky internetu a sociálním sítím snazší přístup k informacím o tom, co se děje v jejich okolí a ve světě.
S Facebookem začínají brzo
K internetu má přístup 7 z 10 dětí, nejčastěji používají sociální síť Facebook. Účet tu má i třetina 9letých dětí, čtvrtina 10letých a třetina 11letých, přestože má tato síť oficiálně věkové omezení (13 let). Většina rodičů ví, že jejich děti sociální sítě používají, a asi čtvrtina je také kontroluje (nebo o tom v těchto případech děti vědí…). Rodiče také s dětmi o internetu mluví a často podle historie navštíví stránky, které si dítě prohlíželo.
Internet má podle Proboštové ještě jeden efekt: děti dospívají rychleji než dřív. Dnešní třináctileté děti jsou podobnější těm čtrnáctiletým než jedenácti- a dvanáctiletým. „Tento trend přitom bude pokračovat, děti budou vyspělejší mnohem dřív,“ popisuje Proboštová s tím, že důvěřivost, otevřenost a radost, kterou všeobecně pojíme s dětstvím, se postupně vytrácí a tyto pocity nahrazuje rezervovanost.
Foto: iStock
Nejvíc se věří maminkám
Důvěry v dospělé mezi dětmi obecně ubývá. Největší výsadu mají v tomhle ohledu maminky, kterým věří 93 procent dětí (ovšem v roce 2008 to bylo 97 %) a tatínkové s 83 procenty (87 % před 9 lety). Třeba učitelům věří jen 69 procent dětí, podobně jako policistům (64 %). Celkově se ukazuje, že jsou děti méně otevřené a hůře mluví o svých problémech.
S mámou mají také děti obecně lepší vztah - za dobrý ho označilo 90 procent dětí. Nejčastěji děti v souvislosti se svou maminkou uvedly, že je mají rády, starají se o ně a naslouchají jim. S tátou má dobrý vztah 73 procent dětí, děti na svých tatíncích kritizují náladovost či rozdílné názory. Důležité ale je, že děti by na svých rodinách většinou nic neměnily. Když už, chtěly by, aby se rodiče méně hádali a aby rodina trávila více času doma pohromadě.
Hádá se polovina rodičů
Ve dvou třetinách rodin se jejich členové hádají (v polovině případů jde o hádky mezi rodiči, ve třetině pak mezi sourozenci), ve 14 procentech rodin se objevuje i bití. „Hádky děti vnímají, i když se může zdát, že ne. Vnímavější jsou přitom dívky. Hádky jsou podle dětí často zbytečné a dají se vyřešit tím, že se bude o problémech více mluvit,“ zmínila Proboštová.
V rodině se ale předávají důležité principy, na tom se nic nemění. Mezi ty nejvýznamnější patří zodpovědnost, mluvit pravdu a pomáhat ostatním. 9 z 10 dětí si myslí, že pomáhat ostatním je důležité, a polovina z nich se to také snaží dělat.
Půlka dětí chce za hranice
V porovnání s minulostí je současná situace v Česku lepší jen podle třetiny dětí. Co je ale až alarmující, je to, kolik dětí chce po studiích Česko opustit. Ze starších dětí je to téměř polovina, v roce 2008 přitom chtělo v ČR zůstat 72 procent dětí. Reálně proto podle Proboštové hrozí odliv mozků do ciziny.
Kompletní výsledky průzkumu najdete ZDE.
-ad-
Mohlo by vás taky zajímat: