Kde najdete poklad i za koho se provdáte? To prozradí magická svatojánská noc
Zlaté kapradí má kouzelnou moc. Jeho šťastný nálezce nejen objeví poklad, ale stává se i neviditelným. Rozumí řeči zvířat, bylin i stromů a štěstí jej ani na okamžik neopustí Zdroj: iStock
Noc před svátkem svatého Jana Křtitele, tedy z 23. na 24. června, je fascinující, plná tajemství a možná i trošku strašidelná. Pojďme se teď společně vydat – do pohádky.
Devatero bylin
Ve svatojánskou noc buďte dlouho vzhůru, bývá tajemná, plná vůně květin a stromů a romantická. Chcete-li tento krásný lidový svátek oslavit po vzoru našich předků, pak je třeba zapálit někde na kopci či vyvýšeném místě svatojánský oheň jako pozdrav slunci, jehož síla v době letního slunovratu vrcholí.
Co raději nedělejte – i když naši předkové to dělali – je skákání přes oheň, zapalování košťat či pouštění hořících sudů z kopce, to by byla opravdu zábava na hranici katastrofy. Co však naopak doporučujeme: prozatím svobodná děvčata se v tuto kouzelnou noc dozvědí, za koho se provdají. Ale pozor, nebude to tak docela bez práce. Dívka musí podstoupit svatojánské čarování. Z devatera bylin natrhaných v noci na louce tajně uvije věneček, který si položí pod polštář. Důležité ovšem je, že při trhání bylin, o němž nesmí vědět nikdo další, nesmíte promluvit ani se ohlédnout.
Kromě toho je třeba samozřejmě vědět, o jaké byliny se jedná. My vám to teď prozradíme, abyste mohla o svatojánské noci bez obtíží čarovat. Musíte najít a natrhat: kopretinu, růži, smolničku, chrpu, rozchodníček, čičmudíček (nebo tučmužíček, což je nejspíš v lidovém názvosloví netřesk), mateřídoušku, fialku, zvonek. V kouzelnou noc, kdy vám pod polštářem voní věneček z devatera kvítí, se vám zjeví ten, po jehož boku budete kráčet životem.
Jak o svatojánské noci čarovat i najít poklad?
Nicméně ve svatojánskou noc se dějí i jinačí věci, o kterých neradno žertovat. Proto na sebe dávejte dobrý pozor, ať už budete trhat kvítí, pozorovat broučky s lucerničkami, kteří se právě během této noci zjevují (ano, ti, které znáte z knížky Jana Karafiáta), či se jen tak kochat romantickou atmosférou.
Podle pověstí se stejně jako o Velkém pátku rozestupuje země a vydává poklady. Nebylo by rozhodně špatné vylepšit si tímto způsobem finanční situaci, ale bez zázračného zlatého kapradí žádný poklad nenajdete. Kapradí rozkvétá o půlnoci, vydává zlatou záři. Pokud se vám podaří objevit květ kapradí a následně poklad, zlata a drahých kamenů si naberte jen tolik, kolik unesete. S nákladním autem se pak už nevracejte – temné síly by vás vlákaly do bažin.
Krásné divé ženy
Zlaté kapradí má ovšem dalekosáhlejší magickou moc: jeho šťastný nálezce se, kdykoli potřebuje, stává neviditelným, rozumí řeči zvířat, bylin i stromů a Štěstěna jej ani na okamžik neopustí. Naopak k záporným jevům svatojánských nocí patří v prvé řadě nebezpečí požárů a také to, že kdekdo může propadnout peklu – zejména je-li při nálezu pokladu ve skále, která se před ním otevře, nenasytný. S tím úzce souvisí výskyt bludiček, které jsou o svatojánské noci vysloveně přemnožené a lákají poutníky do močálů. Kdo má ovšem dobré srdce, bát se nemusí, bloudivá světýlka mají na tohle nos: dobráka si naštěstí ani nevšimnou. A co víc, někdy jej i dovedou k pokladu.
No a mládenci by se měli mít na pozoru před divými ženami. Jsou velmi krásné, jezdí na jelenech, mají zelené oči, zelené šaty, černé vlasy a kruté povahy. Kdo se jimi nechá zlákat, toho utancují k smrti.