Tajemství herečky Jarmily Krulišové. Manžel byl agentem, který povinně sváděl ženy
Herečka Jarmila Krulišová by loni oslavila jubilejních sto let. Zemřela však už v lednu roku 2006. Nutno říct, že její osud byl skutečně zajímavý. Její velkou láskou a manželem byl totiž známý herec a režisér Vítězslav Vejražka, který žil dvojím životem.
Jarmila Krulišová bývala hvězdou Národního divadla, kde působila 41 let. Před kamerou ve filmech a seriálech ztvárnila desítky rolí. Hrála rovněž v televizních inscenacích, vystupovala v rozhlase a vyučovala na DAMU.
Na DAMU působil také Boris Rösner. Nejen o jeho pletkách se studentkami si přečtěte ZDE.
Její životní láskou byl herec a režisér Národního divadla Vítězslav Vejražka (†58), který od roku 1949 dobrovolně pracoval jako agent StB s úkolem svádět určené ženy a následně je kompromitovat. Hned první úkol, který dostal, byl velmi pikantní. Měl navázat intimní poměr se svojí o šest let starší tetou, jež pracovala na vízovém oddělení italského velvyslanectví v Praze. Netrvalo ani měsíc a jejich příbuzenský vztah se změnil v milenecký.
Těžko zvladatelná dětská jednotka
Doma přitom fungoval jako milující, vzorný manžel a starostlivý otec. Jarmila byla jeho třetí ženou a měli spolu tři děti – syna Davida, který pokračuje v rodinné tradici a stal se uznávaným hercem, a dvojčata Víta a Vendulu.
„Maminčini rodiče bydleli s námi, naši rodiče byli dost zaměstnaní a děda s babičkou se o nás starali. Byli jsme tři děti, moji sourozenci, dvojčata, přišli na svět šestnáct měsíců po mně, takže jsme – jak říká latinské přísloví tres faciunt collegium, tři tvoří spolek – byli taková výbušná a někdy asi těžko zvladatelná dětská jednotka,“ přiblížil své dospívání ve slavné herecké rodině David Vejražka webu michovohraditsko.cz.
Doma byla generálkou babička
Otec Jarmily Krulišové byl významný voják. Za první světové války působil jako legionář a do té druhé se zapojil jako odbojář. „Znal jsem ho od útlého dětství z každodenního kontaktu velmi důvěrně. Babička, která v páru byla pravý generál, o něm říkala, že byl voják tělem i duší, atletické postavy, vznosného držení těla, zvučného hlasu a bystrého rozhodování. Z výslechů na gestapu si odnesl těžkou nedoslýchavost, a když byl vězněný v Terezíně, naočkovali mu tam, jak babička říkala, skvrnitý tyfus, zhubl na kost a nikdy už se nedostal do své někdejší kondice,“ prozradil David Vejražka.
„Možná následkem toho, možná tím, že vojenští páni se k němu po válce nezachovali právě čestně, se podle maminčina vyprávění hodně změnil a uzavřel do sebe. Nepamatuju se, že by o své minulosti někdy mluvil. Já jsem ho poznal jako nekonečně laskavého člověka, který jako nedoslýchavý sice mluvil hodně nahlas, přesto na mě působil takovým úžasně tichým, klidným dojmem,“ dodal.