Trauma podobné zážitku z únosu. Psychologové varují před strašením dětí čertem

Tradici, která je neodmyslitelně spjatá s večerem 5. prosince, nemusíme dlouze připomínat. Zatímco Mikuláš a anděl během svého putování po českých domácnostech chválí děti za recitování básniček a odměňují je sladkostmi, čert má za úkol pořádně vystrašit všechny nezbedníky. I zde ovšem platí, že všeho moc škodí.

Ještě než na své malé zlobivce pošlete čerta, aby vám je „srovnal do latě“, je vhodné zamyslet se nad tím, jaké reálné důsledky takový zážitek na dítě může mít. Jak radí i odborníci z řad dětských psychologů, používat strašení čertem místo jiných výchovných prostředků může mít nedozírné negativní následky.

„Mikuláš, čert a anděl jsou symboly a záleží na každém dospělém, jak s nimi naloží ve vztahu ke svým dětem. Tento symbol je úzce provázaný s autoritativní výchovou a pohledem na děti v té perspektivě, že jejich chování se dá jednoduše ovlivnit odměnami a tresty. Máme již řadu výzkumů, které prokazují, co dělají s (nejen) dětským mozkem tresty a jak mozek ovlivňuje strach, stres, vztek nebo smutek,“ vysvětluje psycholožka a terapeutka Alena Vávrová.

Čert je pro děti jako pro dospělého únos či znásilnění

Tyto studie potvrzují například i logopedové, kteří varují před tím, že u dětí s vrozenými dispozicemi může stres z čerta či podobných bubáků vyvolat právě vadu řeči nebo i koktání. Zásadní problém s tímto způsobem strašení dětí pramení z toho, že ne zcela vyvinutý dětský mozek má stále v mnohém problém rozlišovat mezi realitou a nadpřirozenými věcmi.

Proto děti ochotně věří na čerty, bubáky či Ježíška a při hraní často utíkají do svých smyšlených světů. Takový pořádně rozjetý čert, který je už už strká do pytle a vyhrožuje jim peklem, pro ně tedy není žádným malým postrašením, ale může v nich vzbudit reálný strach o vlastní život. Pro představu to na ně může mít podobný dopad, jako by někdo z legrace řekl dospělému, že má rakovinu a brzy umře.

„Pokud se to čertům podaří znázornit opravdu věrně, děti zažijí to samé, jako by vás na ulici někdo narval do auta a odvezl pryč,“ přirovnává čertí strašení k zážitku dospělého s podobným efektem na psychiku odborník Jeroným Klimeš. „Nebo jako kdyby vás někdo znásilnil. Taky vám může říkat, že vás měl rád, že si to nemáte tak brát. Ale ženy to prožívají jako ohrožení na životě,“ dodává.

Návštěva čerta by měla být dohodnutá a kontrolovaná

„Všichni zúčastnění by měli dostat informace, jak byste chtěli, aby návštěva vypadala, jak by měla vypadat interakce mezi rodičem a Mikulášem, dítětem a Mikulášem,“ říká Olga Kučerová z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň doporučuje o návštěvě a jejím průběhu dostatečně informovat i dítě.

„Člověk si nikdy nemůže být jistý, co může velký stres vyvolat a co se potom projeví. Žijeme v době, která je plná stresu, úzkostí a strachu. Není nutné přidávat další,“ doplňuje psycholožka s tím, že každý rodič by měl sám nejlépe vědět, jak velkou míru strachu jeho dítě zvládne a co si vůči němu s čertem může dovolit.

Zároveň by si rodiče menších školáků měli dle odborníků ohlídat, jakým způsobem probíhá mikulášská nadílka ve škole, kde už ji tolik pod kontrolou mít nemohou. Například čerti z řad žáků starších ročníků jsou totiž často v prvních či druhých třídách doslova jako utržení ze řetězu.

Sdílejte článek