Společnost

13. května 2023 05:30

Tomáš Durčák

V budoucnu nás čekají nižší důchody. Spočítali jsme, jaké spoření se vám nejvíc vyplatí

Důchodová reforma se blíží do finiše

Představitelé vlády připravují důchodovou reformu, v rámci níž chtějí měnit věk odchodu do důchodu, parametry předčasného důchodu a také zpomalit růst nových důchodů. Pokud jste tedy až doposud své finanční zajištění na penzi neřešili, je právě dnes ideální okamžik se do toho pustit. Jaké jsou možnosti?

„Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by si člověk měl zajistit ze spoření, na které přispívá stát,“ řekl během představení důchodové reformy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jinými slovy, zejména mladší lidé by dnes měli zpozornět a uvědomit si, že jim už stát ve stáří nenabídne tak štědrou penzi jako dnes.

Jak ale ministr podotkl, existují způsoby, kterými si můžete na stáří spořit sami, přičemž na některé z nich přispívá i sám stát. Měl tím nepochybně na mysli takzvané důchodové spoření neboli penzijní připojištění. To je od roku 2013 zcela dobrovolné, a tak není žádnou výjimkou, že ho řada z nás vůbec nevyužívá.

Jde přitom o státem podporované spoření. Pokud si tedy penzijní připojištění založíte a posíláte tam minimálně 300 korun měsíčně, máte nárok na státní příspěvek. V tomto případě jde o 90 korun měsíčně, avšak se stoupajícím vkladem roste i tento příspěvek, jehož maximum je 230 korun měsíčně při vašem minimálním vkladu 1000 korun. Kromě toho na penzijní spoření často připívají i zaměstnavatelé.

To však není vše. Vláda nyní připravuje novelu zákona, která by lidi měla motivovat k vyšším vkladům do penzijního spoření, a to navýšením maximální výše státního příspěvku i minimálního příspěvku pro to, aby spořitel na příspěvek dosáhl. Nově by tak lidé, kteří měsíčně budou spořit aspoň 1700 korun, mohli od státu inkasovat příspěvek ve výši 340 korun. Limit nároku na minimální příspěvek pak stoupne z vkladu 300 až na 500 korun měsíčně.

Zní to hezky, ale jak peníze na penzijko ušetřit?

Pokud penzijní spoření zatím vůbec nemáte a výše uvedené podmínky i chystané změny jsou pro vás lákavé, možná nyní přemýšlíte, jak ze svého současného rozpočtu třeba oněch 1700 korun měsíčně navíc ušetřit, abyste si je mohli spořit na důchod. Shodou okolností bylo šetření v domácnostech velmi aktuálním tématem loni, a tak si některé tipy přímo od ekonoma můžete přečíst zde.

Stručně řečeno, snahu spořit si aspoň část pravidelných příjmů je dobré provozovat už od chvíle, kdy člověk začne poprvé vydělávat. Názory na to, kolik by to mělo být, se v různých kruzích různí, ale řekněme, že takovým dobrým začátkem je odkládat si stranou aspoň 10 % svého pravidelného příjmu. Přičemž čím později si člověk začne spořit, tím větší částku musí odkládat, aby teoretický časový náskok mladších dohnal.

Jak naložit s průměrnou mzdou?

Budeme-li vycházet z dat o průměrné mzdě v České republice, která loni ve 4. čtvrtletí dle ČSÚ dosáhla 40 353 korun, dělá 10 % přibližně 4000 korun. Z toho se přímo nabízí odložit dnes 1000 korun (od loňska pravděpodobně 1700 korun viz výše) na penzijní připojištění a využít maximální státní příspěvek (+ ideálně i příspěvek od zaměstnavatele).

Rozhodně zde nebudeme zabíhat do rizikového investování formou akcií, komodit a podobně. Nicméně i pokud byste zbylé 3000 korun nikam nechtěli přímo „investovat“, nemusí vám nutně ležet pod polštářem. A pokud penze nad oněch 1000-1700 Kč již nenaspoříte, nejde o konec světa. Avšak ušetřit minimálně na důchodové spoření rozhodně dává i nadále bude dávat smysl.

Růst úrokových sazeb totiž způsobil, že drtivá většina tuzemských bank dnes nabízí spořicí účty na neomezené částky s hodnocením přibližně 4 % ročně. Ano, inflaci tím neporazíte, ale v případě konzervativního spoření vám dnes o nic takového ani nejde. Na druhou stranu 100 000 korun uložených na takovém spořicím účtu znamená 4000 korun ročně, neboli 333 Kč měsíčně pasivního příjmu. Což i při 15% dani z tohoto úroku znamená, že budete technicky měsíčně inkasovat podobný příspěvek, jaký vám stát dává k penzijnímu připojištění.

Nevýhodou spořicích účtů však je, že úroková sazba na nich je kolísavá a je možné, že za pár let už to 4 % ročně opět zdaleka nebudou. V takovém případě se rozhodně penzijní připojištění vyplatí více, jelikož státní příspěvek je pevně daný a garantovaný. Zvažovat dříve populární stavební spoření dnes bohužel nemá smysl, jelikož stát zde plánuje zrušit svůj dosavadní příspěvek.