Advent má fialovou barvu. Co dalšího o něm (ne)víte?
Advent je slovo odvozené z latinského adventus neboli příchod. Fialovou barvu má proto, že právě fialová symbolizuje ztišení, pokání a čekání. Naši předkové dbali na to, aby si advent vychutnávali co možná nejvíc poklidně.
Kvůli tomu se konávaly poslední taneční zábavy na svatou Kateřinu, tedy 25. listopadu, protože poté už bylo zpívat, tančit a hlučně se projevovat zakázáno. Lidé se tudíž snažili pořádně si kateřinskou tancovačku užít, zpívalo se a tančilo až do bílého rána. Zajímavé je, že ženy mívaly v tento den netradiční roli: platily muzikantům za hudbu a partnerům útratu. Samy si vybíraly, s kým budou tančit, výjimkou byla půlnoc, kdy se vyhlašovala pánská volenka.
Budete držet půst?
Délka adventního období je vymezena čtyřmi adventními nedělemi, tento počet se ustálil až v jedenáctém století našeho letopočtu. Advent začíná čtvrtou nedělí před Štědrým dnem, trvá dvacet dva až dvacet osm dní. Odjakživa býval relativně odpočinkovým obdobím také proto, že úroda byla pod střechou a na poli se již nepracovalo, a tak naši předkové vykonávali všelijaké domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní. Byl nařízen adventní půst, ne vždy se ovšem zodpovědně dodržoval.
První paprsek na obzoru
Kromě železné, bronzové, stříbrné a zlaté neděle přináší advent i další významné dny, v prvé řadě nesmíme zapomenout na svatou Barboru, kdy dívky dávaly do váziček třešňové větvičky a čekaly, zda a kdy vykvetou. Ale pozor, nelze uříznout jen tak nějakou větvičku v libovolný čas. Aby kouzlo fungovalo, musí být třešeň stará více než deset let a větvičku utrhnete přesně v okamžiku, kdy se na obzoru objeví první sluneční paprsek. Když větévka o Štědrém dni skutečně rozkvete, je to šťastná novina a děvče, které ji trhalo, může očekávat brzké vdavky.
Svatá Lucie
Dnes už to nespatříme, ale za dávných časů chodívaly v tento den po našich městech a vesničkách lucky, veliké a strašidelné, bíle oblečené ženy s noži. Dětem, které se během adventu nepostily, těmi noži hrozívaly – prý že jim za trest rozpárají bříška. Svatá Lucie ochraňovala ženy, a tak jim zakazovala v den svého svátku pracovat: nesměly prát ani příst. Pokud by zákaz porušily, věřilo se, že by se svatá Lucie rozzuřila a dotyčnou nešťastnici naopak nutila pracovat až do roztrhání těla.
Jména svíček
Nejtradičnějším symbolem tohoto svátečního období je adventní věnec nejčastěji se čtyřmi svícemi, z nichž tři bývají fialové, případně modré, a ta poslední růžová. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou, bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den po západu slunce. Svíčky se zapalují postupně, první o železnou neděli a tak dále. Mají i jména: nejprve se zapaluje svíčka Naděje, druhá je Mír, třetí Přátelství a poslední nese jméno Láska.
Eva Michorová