Manuál na šťastný život 37. díl: Jak pracovat se stresem

Pozitivní myšlení je tím, co pomáhá zvládat životní situace. V každém díle vás čeká něco málo teorie, ale především praktické postupy, techniky a cvičení. Některé rady vám mohou posloužit jako rychlá intervence při případných problémech. Po přečtení a ukončení návodu se můžete k určitým krokům vždy vrátit. Ničeho se neobávejte a pusťte se směle do své cesty za štěstím!

Stres jako součást života

Stres je nedílnou součástí našeho života. Mimo každodenní rutiny se musíme vyrovnávat i s nevyhnutelnými traumatickými incidenty a otřesy, které život čas od času přináší a které nás rozhazují. Tyto události přicházejí bez varování. Mnohé z nich mohou zcela změnit náš život a je těžké se s nimi vyrovnat. Navíc nás zaměstnává zajištění úspěchu téměř ve všech oblastech života. Čím víc usilujeme o dosažení pocitu klidu, relaxace a štěstí, tím víc jsme vystresovanější a tím víc trpíme nervozitou, stresem, depresemi a úzkostí. Zhodnotíme-li reálným pohledem, jak intenzivní tlak na sebe vyvíjíme, i všechny povinnosti, které bychom měli zvládat, vypadá to, že jsme bytosti s nadlidskými schopnostmi. Psychiatři a autoři teorie vlivu stresu a životních událostí na tělesná onemocnění tvrdí, že v podstatě každou životní změnu, která vyžaduje přizpůsobení, lze vnímat jako stresovou. Spadají sem ale i takové momenty jako dovolená nebo Vánoce.

Tři fáze reakce na stres

Když se na to podíváme z fyziologického hlediska, tak na stresovou situaci tělo reaguje ve třech fázích: poplachem, vzpourou a vyčerpáním. V poplašné fázi organismus mobilizuje, zvyšuje se krevní tlak, srdeční tep, zrychluje se dýchání, zvýší se vylučování potu, krev z oblasti trávicích orgánů se přesouvá do svalů. Ve fázi rezistence organismus bojuje proti stresorům a snaží se na ně adaptovat nebo je zdolat. Při fázi vyčerpání tělo stresu podléhá, což může vést k apatii, depresi, rezignaci a někdy dokonce smrti. Kromě hysterie, paniky, hněvu, pláče, podrážděnosti, nervozity, trémy či neschopnosti reagovat rozvážně, je stres zodpovědný i za oslabení imunitního systému.

Všeho moc škodí

Malá dávka stresu nás motivuje a stimuluje. Na druhou stranu příliš silný a dlouhodobý stres nám ničí život a zdraví. Je velmi důležité naučit se s ním pracovat a zvládat ho.Stresovou reakci máme, jako lidský druh, naprogramovanou z historie. Pomáhala nám přežít. Krev se nahrnula do kosterního svalstva, zvýšila se produkce stresových hormonů a tělo bylo připraveno na boj nebo útěk. Třeba před medvědem. Bojem nebo útěkem se stresové hormony spálily a vy jste byli zase v klidu.

Naučte se techniky, jak bojovat proti stresu:

• Zhluboka dýchejte, uvolněte tělo tím, že uvolníte obličej, zpomalte pohyb očí a řeči. Můžete si mnout ušní lalůčky.
• Protáhněte si ramena a tělo.
• Pokuste se uvolnit tělo třeba jógou, nebo autorelaxačním cvičením.
• Pomohou i protistresové masáže třeba chodidel, lýtek.
• Snažte se uvolnit a všemu se zasmát.
• Podívejte se na vše z jiného úhlu pohledu, nejlépe z nadhledu.
• Pokuste se vnímat tady a teď (mindfulness), soustřeďte se na něco jiného než na stres.
• Pusťte si relaxační hudbu.
• Promluvte si s někým, svěřte se někomu.

Stres je nejlepší předcházet, a to třeba sportem, jógou, choďte na procházky, meditujte, dostatečně spěte, dobře se stravujte a mějte pozitivní pohled na svět.

Cvičení 1:

Zavřete oči a soustřeďte se na svůj dech. Vnímejte pouze nádech a výdech. Uvolňujte svůj dech. Všímejte si jeho přirozených rytmů a tělesných pocitů, které s tím souvisejí. Jaké pocity vyvolává studený vzduch proudící do vašich nosních dírek. Věnujte pozornost zvedání břicha při nádechu a klesání břicha při výdechu. Sledujte každý nádech a výdech, až do konce. Pokuste se pozorovat pauzy, které děláte mezi výdechy a nádechy. Váš dech je středem vaší pozornosti.

Co vás odvádí od přirozeného života a nutí fungovat ve stresu? Položte si následující otázky:

Snídáte v poklusu, aniž byste věděli, co jíte? Přeskakujete stránky v knížce? Víte, kudy jdete nebo jedete do práce? Necháte se často strhnout vírem myšlenek, které vám běží v mysli? Všímáte si okolního světa? Vnímáte lidi, které míjíte, když jdete po městě? Pijete více kávy nebo alkoholu, kouříte hodně cigaret? Relaxujete u televize, nechodíte do společnosti? Nestýkáte se s přáteli, abyste se vyhnuli dalšímu stresu? Bojíte se selhání? Máte plnou hlavu stresujících myšlenek? Přehráváte si stále dokola v hlavě stejný scénář? Umíte si vychutnat třeba jen šálek kávy, aniž byste dělali něco jiného?

Cvičení 2:

Vychutnejte si šálek kávy. Udělejte si kávu a sedněte si. Vezměte šálek a prohlédněte si ho. Uvědomujte si, jak vás šálek hřeje do dlaní. Všímejte si váhy, teploty šálku. Váha a teplota šálku se stávají středem vaší pozornosti. Zvedněte šálek k nosu s přivoňte si ke kávě, nasávejte ji nosem a uvědomte si její vůni. Opět soustřeďte svoji pozornost na kávu a vnímejte ji všemi smysly. Pomalu přibližte šálek ke rtům, uvědomujte si svoje tělo. Pohyby rukou a rtů souvisejí s vámi a vaším pohybem. Usrkněte si kávy a vychutnejte ji. Přemýšlejte, zda je hořká, sladká, horká. Nyní nechte chvilku času, než si znovu usrknete doušek kávy. Uvědomte si, jak se vaše prožitky z pití kávy mění.

Cvičení 3:

Když pocítíte stres, zeptejte se sami sebe:

Jak se právě teď cítím? Jak právě teď stojím, sedím, jdu? Jak se právě teď cítí mé tělo? Co právě teď dělám? Na co právě teď myslím? Co v tuto chvíli opravdu potřebuji? Co je pro mne právě teď opravdu důležité? Jak bych se chtěl/a v tuto chvíli cítit? Jaké jsou moje myšlenky? Pokud mám negativní myšlenky, jsou pravdivé? Důvěřuji jim? Nakolik vědomě prožívám svůj život právě teď?

Cvičení 4:

Sedněte si a začněte si uvědomovat některé vaše nezdravé vzorce. Jaké emoce pociťujete? Jak se cítíte po fyzické stránce? Jak tyto myšlenky ovlivňují vaše chování? Jaký vliv mají na vaše vztahy? Jak zasahují do vašeho času? Jak vám pomáhají fungovat výkonněji? Jak vám pomáhají radovat se? Jak vám pomáhají vést uspokojivý život? Jak vám pomáhají posouvat se dále k vašim cílům, věnovat se tomu, co je pro vás důležité?

Šárka Vávrová