Žárlivost bejvalky přinutila Vladimíra ke skoku z okna. Jak takovým situacím čelit?
První večeře - Šílená bejvalka Vladimíra. Proč mu hrozila sebevraždou?
Jak může chorobná žárlivost člověku znepříjemnit život? O tom ví své pan Vladimír z Krnova, který se nebál popsat, co s bývalou partnerkou zažíval.
Když pan Vladimír (34) popisuje, co s partnerkou zažíval kvůli její žárlivosti, můžou jeho zážitky působit až úsměvně. Ve skutečnosti zažíval psychicky velmi náročné období, o němž se rozpovídal v zákulisí natáčení seznamovací show První večeře.
Patologická žárlivost je porucha
S problémy se žárlivostí se v menší či ve větší míře setkal v životě takřka každý. „Je však nutné rozlišovat běžnou žárlivost, která může být v menší míře i lichotivá, od patologické žárlivosti, kterou lze považovat za poruchu. Člověk nemá právo zásadně omezovat jiného člověka. Život se žárlivcem a despotou dříve či později přináší do vztahu lež, přetvářku, hádky, ztrátu důvěry, výčitky, pláč, vydírání atd., které nakonec vztah rozvrátí a zničí,“ uvádí renomovaná psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková.
Tady je jeden případ za všechny. Dnes již bývalá přítelkyně si Vladimíra postupně zcela přivlastnila. Bez jejího svolení se nesměl hnout ani na krok. Neváhala ho vydírat, že když půjde, že si ublíží. Její žárlivost se stupňovala a milenky viděla doslova za každým krokem. Vladimír se při tom dušuje, že žádné nebyly.
Únik z domácího vězení
Žárlivost mění svou podobu se stoupající intenzitou. Na jedné straně stojí žárlivost nevinná, která k běžným lidským vztahům jednoduše patří. Na druhé straně stojí žárlivost jako patologický jev, který zásadně komplikuje životy i zdraví zúčastněných. Mnohdy nemá daleko k domácímu násilí. „Chtěl jsem jít k rodičům, ona mi řekla, že jdu za milenkou. Já jsem jí řekl, že buď pojede se mnou, nebo pojedu bez ní. Ona mi vzala peněženku, klíče od auta a zamkla dveře,“ popisuje Vladimír chování chorobně žárlivé expartnerky, které vyvrcholilo útěkem – skokem z okna. Naštěstí bydleli v přízemí. „Sousedi ze mě měli pěknou srandu,“ doplňuje k zážitku Vladimír, připomínajícího italské komedie či akční únikovku.
V každém vztahu platí, že vzájemná důvěra je jedním z pilířů šťastného partnerství. Je třeba rozlišovat a být ve střehu, když začne docházet k omezování osobní svobody. Přesně k tomu došlo v případě pana Vladimíra, kde již vysvětlování a rozumné argumenty nepomohly. V takových případech je na místě odborná pomoc psychologa či psychiatra, s jejímž vyhledáním by se rozhodně nemělo váhat!