6 nejčastějších škod, které může zima napáchat na našem těle

1. Pokožka

Naše tělo zažívá v zimě spoustu šoků – kromě přechodů z mrazu do vytopených místností je to i ledový vítr, nebo dokonce ostré slunce v horských oblastech. Naší pokožce to pak způsobuje poškození ochranného hydrolipidového filmu, který tak ztrácí přirozenou obranyschopnost a je pak daleko citlivější a náchylnější k podráždění. „Pro větší odolnost pleti a schopnost udržet si vlhkost po celý den je potřeba jí poskytnout kvalitní základ, který vybuduje ochranný štít proti větru a chladu," říká kosmetička Kateřina Kralertová z Kliniky krásy PHYRIS. Ideálním doplňkem pro pleť je podle ní trojitý retinol v nejvyšší možné koncentraci.

Jakmile se teploty octnou pod nulou, myjte si obličej nejpozději hodinu předtím, než vyjdete ven. Pokud spěcháte, raději mytí vynechte a použijte na očištění pleti pouze pleťové mléko, neodebírá pokožce vláhu. Pořiďte si hutný výživný krém s vitaminy a lipidy, který na pleti vytvoří ochranný film a díky svému složení bude fungovat jako blokátor nepříznivých vlivů a zároveň i termoregulátor.

V zimě však netrpí pouze pleť obličeje, ale namáhaná je i pokožka rukou. Chraňte je proto rukavicemi a používejte výživný krém nebo medicinální vazelínu. Tu můžete použít i na rty, které mohou v zimě také častěji popraskat. Jelení lůj či jiné balzámy noste neustále při sobě a pravidelně používejte v průběhu celého dne. Babská rada na konec – rty můžete potřít proti popraskání medem a nechat ho chvíli působit.

2. Vlasy

Ani vlasy neuniknou zimním vlivům. Více se třepí a lámou, mnohým také ve větší míře vypadávají. Proto je důležité používat kvalitní šampony pro ochranu a hydrataci vlasů po celé jejich délce. Alespoň jednou týdně použijte na vlasy regenerující masky či zábaly, zkusit můžete i bezoplachové kondicionéry. Zkuste předejít tepelným úpravám, které vlasy samy velice poškozují. Celkově je pak vhodnější nemýt si vlasy tak často.

3. Oči

Naše oči v zimě trpí zejména na horách – nejnebezpečnější lidskému oku je ultrafialové záření, tedy elektromagnetické záření o malých vlnových délkách. Každý pohled do ostrého světla způsobuje krátkodobé oslepnutí, při delším dívání do slunce pak nastávají v oku nevratné změny. Za příčinu může mít tzv. „sněžnou slepotu“, ale i rozvoj šedého zákalu. Podstatné je proto používat brýle s UV filtrem. „Při oslnění sluncem, zejména pak ve vyšší rychlosti na lyžích, se rapidně zvyšují rizika spojená s pobytem v přírodě – čili úrazy v podobě vniknutí cizího tělíska do oka, zejména švihnutí větvičkou stromku či keře,“ varuje MUDr. Eva Jerhotová, lékařka oční kliniky DuoVize.

Chránit je potřeba i kůži v okolí očí, která je velice tenká a nenese žádnou tukovou vrstvu. Tu je jim pro ochranu v těchto podmínkách důležité dodat – užívejte na kůži kolem očí speciální gely nebo mastnější přípravky.

4. Zažívání

Jak ve zdraví přežít zimní chutě a přejídání? Určitě je třeba myslet na pohyb a pak lze občas zhřešit a dát si i nějaké jídlo navíc. Stále bychom ale měli myslet na denní rozložení jídla. „Pokud se najíme na noc, udržujeme v chodu trávicí trakt včetně jater, což se může negativně projevit na regeneraci. Usnout po jídle může být snazší, protože pokud zkonzumujeme větší množství sacharidů, vzroste hladina glukózy v krvi a organismus vyplaví inzulín. Ten tuto hladinu sníží obvykle na hodnotu nižší, než byla předtím, což se projeví pocitem únavy a usnadní usínání,“ říká Ing. Lukáš Vrána, školitel programu Cambridge WeightPlan. „Jíst před spaním však obecně nedoporučuji. Glukóza, která není energeticky využita, se přemění na tuk a ten se následně uloží. A to se samozřejmě projeví na přibírání na váze,“ dodává.

Přibírání na váze však není jediným problémem. Zátěžovým testem si v zimním období projde nejen žaludek a žlučník, ale i játra. Na zahřátí si dopřáváme například svařák nebo grog. Jenomže alkohol zvyšuje kyselost žaludku a ten je pak podrážděný a způsobuje nám nevolnost a bolest. Proto je dobré se před požitím alkoholu najíst a v průběhu večera doprovázet jeho konzumaci i vodou. Přijatelné je suché víno, naopak nejhorší variantou jsou míchané nápoje, které obsahují velké množství energetických surovin. Taková kombinace tuků a koncentrovaného alkoholu nás může dostat dokonce až do nemocnice.

5. Psychika

Zimní únava, pocity stresu a vyčerpání dostihnou v zimě většinu z nás. Náladě nepřidá ani to, že za tmy člověk vstává a zrovna tak se za ní i vrací z práce domů. Připočteme-li nedostatek vitaminů a stresující období Vánoc, máme problém, který je potřeba řešit. Mnozí z nás se v takových situacích vydají směrem k bezmyšlenkovitému přejídání se sladkostmi. Organismus však na zvýšenou hladinu jednoduchých cukrů reaguje opačně – a to snížením hladiny cukru v krvi, což se pak také promítá do celkové fyzické i psychické nepohody.

„Konec podzimu a zimní měsíce se vyznačují klesající teplotou, ale hlavně ubýváním denního světla. V důsledku toho se začne měnit i cirkadiánní rytmus – naše vnitřní hodiny sledující den a noc, pracující s energií a regulující spánkové cykly. Velmi přirozeně se dostaví vyšší potřeba spánku, rychlejší únavnost a zvýšená chuť k jídlu. V takovém stadiu se ještě není čeho obávat. V dnešní době dělá většina lidí velkou chybu v tom, že své vnitřní nastavení a přirozené změny během roku nerespektují. Působí to, jako bychom chtěli po celý rok bez ohledu na počasí nebo roční období odvádět stejné výkony a za každou cenu fungovat. Jdeme tak proti svojí vlastní přirozenosti a tělo se začíná bránit,” upozorňuje Mgr. Alžběta Protivanská, psycholožka, psychoterapeutka a lektorka, a dodává: „Dostaví se nepřiměřená spavost, váha vyletí nečekaně rychle a už po ránu se budíme s pocitem, že jsme celou noc dolovali uhlí. Tyto příznaky společně se sníženou chutí k sociálnímu kontaktu a sexu shrnuje poměrně nová diagnóza – sezonní afektivní porucha. Často je počátkem rozvoje středně těžké depresivní fáze. Celé situaci nepomáháme ani tím, že hned po ránu a dlouho do noci (kdy je mozek nejcitlivější na podněty) hledíme do svítících obrazovek. Dáváme tak mozku řadu protichůdných informací proti jeho přirozenému zimnímu módu. S přicházející zimou je proto podstatné začít být na sebe opravdu hodní. Dopřejme si více spánku a místo mobilu si do postele zalezme s knížkou. Neklaďme na sebe příliš vysoké pracovní nároky a třeba si poprvé v životě dovolme prožít zimu takovou, jako to dělaly celé generace našich předků – v teple, v klidu a s blízkými lidmi.”

6. Pohybové ústrojí

„Bude mrznout, cítím to v kostech.“ Možná jste i vy slyšeli tyto předpovědi počasí od lidí, kteří trpí artritidou. A možná vás překvapuje, že se často také vyplní. Ve skutečnosti to není nic neobvyklého. Tito lidé jsou totiž velmi citliví na změnu počasí, hlavně pokud se blíží ochlazení, déšť nebo sněhová vánice. Ve vyspělých státech trpí artritidou každý šestý člověk. Asi u poloviny z těchto lidí pak jde konkrétně o osteoartritidu. Ta zasahuje hlavně prsty, kolena a kyčle.

„Bolesti kloubů se velmi často ozývají i zhoršují právě v zimním období. Potýkají se s nimi jak zdraví jedinci, tak i nemocní (např. právě pacienti s revmatoidní artritidou). Ke zhoršení i vzniku bolestí může docházet kvůli citlivosti nervových vláken, která se v zimním období zvyšuje na základě výkyvů atmosférického tlaku. Kromě toho se lidem v zimě většinou nechce moc cvičit. A nedostatek pohybu vždy nevěstí nic dobrého. Nejenže zhoršuje stav pohybového ústrojí, ale také zvyšuje riziko úrazu. Vhodnou formou prevence pro tělo je dostatek pohybu a celoroční otužování, při kterém si postupně zvyknete na chlad a zimní období vás nepřekvapí. Pomoct tělu v tomto období můžete i doplňky stravy určené k výživě kloubů,“ říká pohybová terapeutka a osobní trenérka Nicolette Fialová.