zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

Otužování jako fenomén letošní zimy: Proč je tak populární a jak můžete začít i vy?

Anna Kopečková , Vydáno: 03.02.2021
Letošní zima patří otužilcům. Zvykat tělo na chlad má totiž spoustu blahodárných účinků. Zocelí tělo proti virům a bakteriím a už v začátcích navozuje psychickou pohodu. Jenže nemůžete jen tak přijít k ledové řece nebo rybníku a ponořit se do vody. Chce to přípravu, důležité je začít pozvolna a otužovat se vždy jen po krátký čas, zato pravidelně.

reklama

Přestože se můžeme považovat za zemi otužilců, během letošní zimy se otužování stalo opravdovým fenoménem. Bezpochyby k tomu přispěla i pandemie a zavřené posilovny, bazény a další sportoviště. Silným motivem jsou také zdravotní benefity otužování. „Hlavním přínosem otužování je vybudování silné obranyschopnosti organismu. Otužilcům se vyhýbají virová onemocnění, optimalizuje se krevní tlak, zlepšuje se stav alergií, působí pozitivně na kardiovaskulární i lymfatický systém a dokonce může fungovat i na hubnutí, ovšem to už jde o trénované jedince, kteří se pravidelně otužují minimálně dva roky. Otužilci pak nebývají tolik náchylní ani na změny počasí, které dělají běžným lidem často těžkosti,“ vyjmenovává pozitiva otužování Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Otužování je přínosné nejenom po stránce zdravotní, ale také duševní. „Otužilci bývají vyrovnaní lidé, málokdy reagují cholericky. Zlepšení psychické pohody navíc přichází hned po pár dnech otužování a je skvělým motivátorem pro začátečníky,“ dodává fyzioterapeutka.

Slovenská herečka Zuzana Kronerová

Zažívala jsem pocity euforie, říká o otužování herečka Zuzana Kronerová

Jak tělo reaguje na chlad?

Člověk je tvor se stálou tělesnou teplotou kolem 36,5 stupně Celsia. Na velký chlad (ale i horko) reaguje stavem pohotovosti. Právě v zimě se nejvíce daří různým respiračním infekcím, které nás ze všech stran ohrožují. Není to proto, že by nás v průběhu jiných ročních období viry a bakterie nechaly na pokoji. Zima, respektive nižší teplota, totiž působí na náš organismus jako stresor. V první chvíli máme husí kůži, což je odkaz našich chlupatějších předků, které v zimě vztyčené chlupy hřály jako izolační vrstva, dále se člověku rozbuší srdce, zrychlí dech a zvýší svalové napětí. Tělo se snaží výkyv kompenzovat snížením tepelných ztrát, takže stáhne cévy na periferním oběhovém systému – zbledneme v obličeji, na nohách, máme studené ruce, což má za cíl chránit a lépe prokrvovat vnitřní orgány. Zvýšení produkce tepla organismus zajistí prostřednictvím kontrakcí kosterního svalstva, které známe jako mimovolné záchvěvy, třas a drkotání zuby.

Obraťte chlad ve svůj prospěch

Pravidelné otužování učí tělo zvykat si na krátkodobý stres, adaptovat se a postupně snižovat produkci škodlivého stresového hormonu kortizolu, který způsobuje větší náchylnost k onemocněním. Pokud je stres krátkodobý a v menší dávce, tělo se naučí lépe jej zvládat, což má vliv na celkové zocelení organismu. Pravidelné otužování tak vede k posílení imunity a odolnosti. I mnozí sportovci používají ledové koupele po tréninku nebo po zápase, aby tím pomohli urychlit regeneraci, zmírnit zánět a minimalizovat bolest svalů.

„Výhodné zúžení cév v reakci na chlad je však časově omezené, při delším pobytu v chladu se cévy opět roztáhnou a naopak zvýší pravděpodobnost nachlazení,“ upozorňuje Iva Bílková. Nic by se proto nemělo přehánět, s ochlazováním je třeba začít postupně a nejlépe tak, aby to člověku bylo příjemné.

„Přibližně po 15 dnech se tělo na působení chladu adaptuje, parametry buněčné imunity se normalizují a časem dochází k jejich zvýšení nad původní úroveň. Důležitá je ale pravidelnost a přiměřenost. Jestliže to přeženeme, stane se opak toho, čeho chceme docílit, a chlad na nás bude působit negativně a stresově se všemi svými důsledky,“ varuje fyzioterapeutka.

Otužování se nedoporučuje jen lidem se zánětlivými onemocněními svalů nebo křečových žil. V takových případech je už otužování pro organismus velká zátěž a zánět by se mohl zhoršit. Pro lidi s problematickým tlakem je naopak otužování velmi přínosné, podporuje vazovou dynamiku roztažení a stažení cév, srdce si zvyká, že musí pracovat chvíli méně, chvíli více a krevní tlak se přirozeně optimalizuje.

Tradice otužování v Čechách

Jako první otužování v našich krajích zpopularizoval pražský podnikatel a zlatník Alfred Nikodém. Tehdy ještě Vltava v zimě zamrzala, lidé na ní bruslili a Nikodém jako člen záchranářského týmu dohlížel na to, aby se nikomu nic nestalo. Když se tedy pod někým probořil led, vytáhl ho. Nakonec se rozhodl, že bude v ledové vodě plavat i ve volném čase, založil klub otužilců a od roku 1923 se ve Vltavě začalo v zimě plavat pravidelně. Později z této tradice vznikl Memoriál Alfreda Nikodéma, který se každý rok koná 26. prosince u Národního divadla. 

Herečky Tereza Ramba, Sandra Pogodová a Nela Boudová propadly otužování.

Otužování frčí. Tereza Ramba soupeří s mužem, Boudová a Pogodová ve Vltavě s nutriemi

Jak začít?

Přestože není pochyb o tom, že otužování tělu prospívá, rozhodně se nevrhejte do ledové vody bez jakékoli přípravy. I odborníci varují, aby lidé nekopírovali celebrity na Instagramu, které se s oblibou zvěčňují uprostřed ledové řeky. Pokud  s otužováním nemáte žádné předchozí zkušenosti, je potřeba začínat pozvolna a dodržovat určitá pravidla:

  • Za ideální dobu, kdy začít s otužováním, se považuje léto. Nicméně začít můžete i v zimě. Dřív než ale skočíte do zamrzlého rybníka, byste měli začít s ochlazováním vzduchem – méně se oblékat, venku se zahřívat pohybem, doma nenosit ponožky, nezavírat nohy do bot a podobně.
  • Vykoupat se v přírodě je sice hezký zážitek, ale doma je lepší začít sprchou než se hned zanořit do vany. Sprchovat se nejprve vlažnou vodou mohou už dvouleté až tříleté děti. „Starším lidem s horším krevním oběhem poslouží otírání studeným ručníkem. Začínáme od nártů přes lýtka, kolena, stehna a pomalu až k ramenům, hlavu si namáčet nemusíme. Večer je třeba se otužovat dvakrát déle než ráno. V zimě se doporučuje sprchovat 1–3 minuty, v létě 3–5 minut,“ radí fyzioterapeutka. Pomáhá ale i 10 sekund každý den po obvyklé teplé sprše, i tak krátká doba stačí na vyplavení potřebných hormonů a posilování zdraví.
  • Po studené sprše je třeba tělo osušit ručníkem a nejlépe prohřát zevnitř díky svalové aktivitě pár poskoky nebo dřepy. Nikdy se nezahřívejte horkou koupelí nebo sprchou.
  • Ideální denní doba na studenou sprchu je ráno na lačno. Pokud bychom se nasnídali, organismus by při otužování směřoval vyšší množství krve do žaludku a do střev a mohla by chybět v jiných svalech – to může mít za následek u lidí s nižším krevním tlakem pocity na omdlení.

Ledovou lázeň a pravidelné otužování si oblíbila řada českých i zahraničních celebrit. Podívejte se, jak jim to v ledové vodě sluší: 

 

Mráz vyhubí všechny bacily!

V kryokomoře: Nechali jsme se zmrazit na vlastní husí kůži!

reklama

Související témata: otužování , jak se otužovat , otužování účinky na zdraví , jak začít s otužováním , účinky otužování

reklama

Přečtěte si také

reklama