Rakovina děložního čípku: 3 velké omyly, které vás mohou stát život

Omyl č.1 – Měla jsem celý život jednoho partnera, proto nemůžu mít HPV

HPV (zkr. angl. human papillomavirus – lidský papilomavirus) je běžný, sexuálně přenášený virus. Častěji se vyskytuje u mladých, sexuálně aktivních lidí, přičemž většina lidí se s ním setkává mezi 16. a 25. rokem života. V běžné populaci se 80 % jedinců s HPV setká alespoň jednou během svého života. Přítomnost HPV není důkazem promiskuity nebo partnerské nevěry, protože HPV infekci je možno získat dokonce již během prvního sexuálního kontaktu. Ať už je to mazlení, při němž dochází ke kontaktům s genitáliemi, vlastní pohlavní styk, orální sex, anální styk nebo sdílení sexuálních pomůcek. Riziko získání HPV se sice zvyšuje s počtem sexuálních partnerů, narůstá však i při kontaktu s jediným partnerem, který měl v minulosti vyšší počet partnerek. Pak je totiž pravděpodobné, že některá z nich již byla HPV nakažena.

„Bohužel již samotný pozitivní nález HPV na děložním hrdle je ve společnosti ještě stále spojován s promiskuitou,“ říká Iva Schimiková, ředitelka pacientské organizace Veronica, která sdružuje pacientky s rakovinou děložního čípku. „V tomto směru jsme již vlastně začali podnikat důležité kroky, a to edukační kampaně pro širokou veřejnost. Protože je to jednoznačně osvěta, která může zakořeněné mýty o zhoubném onemocnění děložního čípku z lidských myslí postupně odstranit,“ doplňuje Schimiková. Webové stránky organizace Veronica www.pacientska-organizace.cz fungují jako informační portál založený na nejnovějších poznatcích medicíny. Informace si tak ženy mohou poslechnout z úst špičkových onkogynekologů a udělat si tak lépe na tuto problematiku svůj názor. Dalším zdrojem informací včetně poradny, ve které odpovídají odborníci, jsou stránky www.hpv-college.cz

Omyl č.2 – Nejsem sexuálně aktivní už mnoho let, proto už nemohu mít HPV

Naopak, je to možné. Ve většině případů se imunitní systém dokáže HPV infekce zbavit během dvou let, ale může se stát, že HPV v těle dlouhodobě přetrvává v neaktivní podobě. Pak může způsobit rozvoj změn až po řadě let. Právě proto je důležité, aby ženy docházely na pravidelné gynekologické prohlídky alespoň jednou ročně i poté, co ukončí sexuální život a již neplánují děti, aby případné předrakovinové změny byly zachyceny včas.

Bohužel s narůstajícím věkem účast žen velmi výrazně klesá, současně s tím však značně narůstá riziko rozvoje rakoviny děložního čípku – průměrný věk pacientky s pokročilou rakovinou děložního čípku převyšuje 53 let. K populaci žen nad 50 let proto směřuje jasný apel, aby pravidelně navštěvovaly gynekology, neboť jedině tak lze zásadním způsobem ovlivnit nepříznivou prognózu pozdě zjištěné rakoviny. Vyšetření probíhá formou stěru z děložního čípku (tzv. cytologie), který se poté vyšetřuje pod mikroskopem v akreditované laboratoři za účelem odhalení předrakovinových změn. Ženy si mohou u gynekologa říct také o test HPV DNA, který stanoví přítomnost rizikových kmenů viru HPV způsobujících rakovinu. Pozitivní výsledek testu poukazuje na zvýšené riziko vzniku nádoru ještě před rozvojem změn zjistitelných cytologií. Díky tomu je možné, aby byla žena podrobněji sledována a rozvoji zhoubného bujení se vyhnula. „Výsledek testu HPV DNA určuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku mimořádně přesným způsobem. Negativní výsledek testu HPV DNA představuje informaci o velmi nízkém riziku rozvoje rakoviny a mohl by umožnit prodloužení intervalu kontrol na 3 až 5 let. V důsledku by mohl vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit,“ vysvětluje přední onkogynekolog prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.

Omyl č.3 – Už jsem prošla menopauzou, proto se nemohu nakazit HPV

HPV infekci může žena získat i v období během nebo po menopauze. HPV se předává prostřednictvím kontaktu kůže na kůži v oblasti genitálií a období menopauzy v tom nehraje zásadní roli. Pokud žena někdy byla sexuálně aktivní, může mít HPV, který v současnosti žádné problémy nezpůsobuje, ale v budoucnu může být příčinou předrakovinových změn, případně rakoviny děložního čípku. Proto je i po menopauze důležité pravidelně docházet na preventivní prohlídky.

„Onemocní mne potkalo v 59 letech a já jsem pár let předtím nebyla na gynekologické kontrole, protože tehdy zemřel můj gynekolog. Nemoc jsem zjistila, až když jsem začala krvácet. Člověk si říká, že už je starý a nezáleží na něm, ale není to pravda. V nemocnici, kam jsem docházela na ozařování, byla paní přes 80 také s rakovinou děložního čípku. Teď si říkám, kde bych třeba byla dnes, kdyby se nemoc zachytila na začátku, ale už je pozdě. Lituju toho, že jsem ty roky vynechala a nešla na kontrolu. Vždy jsem byla zdravá jako řípa, plná síly, hodně jsem sportovala. Nemoc mi vzala životní energii. Ostatním ženám bych jasně vzkázala, aby chodily na kontroly, aspoň jednou ročně. To nikomu neublíží a mohou se vyhnout problémům, jaké mám já,“ uzavírá paní Hana Ešnerová z pacientské organizace Veronica.

-ak-