zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.

reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Vyvracíme mýty o zdraví: Chrápání není znakem dobrého spánku a zívání se spánkem nesouvisí

Vyvracíme mýty o zdraví: Chrápání není znakem dobrého spánku a zívání se spánkem nesouvisí
Autor: iStock Vyvracíme mýty o zdraví: Chrápání není znakem dobrého spánku a zívání se spánkem nesouvisí
Poruchy spánku jsou v dnešní době velmi časté. Bývají krátkodobé (souvisí obvykle s přepracovaností, stresem, starostmi) a dlouhodobé, kdy je únava přes den tak vysoká, že znemožní práci. Liší se neschopností usnout, střídáním spánku s bděním, či předčasným probouzením za kuropění. A každý z těchto stavů vyžaduje jiný terapeutický přístup.

reklama

Mýtus č. 1 – spánek musí trvat osm hodin

To je už překonané, délka spánku je individuální. Omyl vznikl asi dělením životního rytmu na třetiny podle osmihodinové pracovní doby. Vliv mělo, že se před vynálezem elektřiny po setmění – hlavně v zimě – moc věcí dělat nedalo. Spánek má trvat tak dlouho, aby se po probuzení cítil člověk odpočatý, nutit se i poté do dalšího spánku je nesmysl. Každý to má ale nastavené jinak. Byly osobnosti, které praktikovaly tzv. polyfázický režim. Spali krátce, podřimovaly přes den. Tvrdí, se, že Leonardo da Vinci byl schopný bdít denně 22 hodin, pak si každé čtyři hodiny dal dvacetiminutového šlofíka. Dobře se ví, že Napoleon spal od půlnoci do dvou, pak zase od pěti a vstal v sedm. Nikola Tesla i Edison uváděli, že spí méně než pět hodin, stejně tak Winston Churchill. Ani jeden neměl žádné zdravotní problémy. Naopak se dožili na svou dobu vysokého věku. Hodně nespavců je mezi umělci, mnozí se bohužel hypnotiky neúmyslně předávkovali (M. Monroe, M. Jackson, H. Ledger a další). Jiní, třeba Madonna, s tímto problémem bojují.

Mýtus č. 2 – čím je člověk starší, tím méně spánku potřebuje. 

Ne. Jde o častý a bohužel vžitý mýtus. „Lidé kolem pětasedmdesáti potřebují stejnou dobu jako v pětatřiceti,“ varoval profesor Drummond z University of California na základě výzkumu. Důležitá je pro ně hlavně tvrdá fáze spánku, kdy o sobě skoro neví, během ní se regenerují buňky a zahání únavu z těla. Mladým stačí mělká, REM, kdy se zdají sny, které zajistí psychickou pohodu, pokud nejsou děsivé. Pokud jsou depresivní, to je na návštěvu psychologa či psychoanalytika. Starší tělo je rychleji unavené, potřebuje víc regenerace. A spánek je nejspolehlivější metoda. Zjistilo se, že po odchodu do penze, kdy se lidé věnují koníčkům a nemají starosti, se spánek prodlužuje, podvědomí cítí, že má víc času. Bylo naopak vyvráceno, že kdo žije bez rodiny, spí hůř, a obecně i to, že si tím zkracuje život. Pokud má sklony k samotářství a zájmy, kterým se věnuje nebo domácí zvíře, může si ho naopak prodloužit! Je ušetřen konfliktů mezi partnery, které se objevují i v každém věku, vedou k rozčilení, mnohdy i infarktu.

Mýtus č. 3 – není rozdíl mezi spánkem mužů a žen

Je. U obou platí jen to, že nejvíce spíme, když jsme mladí. U žen je vidět postupné zkracování od doby, co se stanou matkami. To může souviset s kojením, vstáváním k plačícímu miminku, ale nemusí. Rozhodně dochází ke změnám spánku během přechodu, nebo poté, co děti začnou žít samostatně. U mužů se spánek nepatrně zkracuje od čtyřicítky. Je to možná dané ctižádostí, snahou dohnat, co nestihli kvůli tomu, že museli živit rodinu, chytá je druhá míza, rozvádí se a žení se s o mnoho let mladšími ženami které jim přidají sebevědomí. Nicméně, ať je důvod jakýkoli, starší ženy cítí potřebu déle spát. Na druhou stranu neznají poobědní rituál mužů, dát si šlofíka (musí mýt nádobí a uklízet po jídle). Ten by neměl nikdy trvat déle než půlhodinu, navíc by neměl následovat bezprostředně po jídle. Poloha vleže není pro trávení moc vhodná a mohou se dostavit žaludeční obtíže.

Mýtus č. 4 – na usínání pomáhá alkohol, byliny, teplé mléko s lžičkou medu

Alkohol ano, ale bohužel krátce, jen než z těla vyprchá. Pak je spánek přerušovaný, něco mezi sněním a bděním. Ráno se člověk cítí unavený, při silné opilosti trpí kocovinou. Účinky heřmánku, meduňky nebo jiných bylin i rostlin, teplého mléka s lžičkou medu či muškátového oříšku neprokázala ani jedna klinická studie. A že jich bylo. Mléko obsahuje látku tryptofan s uklidňujícími účinky, ale ve stopovém množství. Aby působila, bylo by třeba vypít naráz tak deset litrů mléka! Lékaři se kloní k názoru, že jde o placebo efekt, stejně jako proslulé počítání oveček a další lidová doporučení. Ta navíc platí u krátkodobé nespavosti, na kterou nejsou potřeba, stačí zvolnit pracovní tempo, častěji odpočívat, být víc na čerstvém vzduchu, nejíst na noc, dvě hodiny před ulehnutím jít od počítače. To stačí, organismus si poradí sám. Naopak dlouhodobá nespavost je komplexní problém, jeho vyřešení může trvat desetiletí nebo celý život.

Mýtus č. 5 – při televizi a poslechu hudby se dobře spí

Absolutní hloupost. Pro tvorbu hormonu melatoninu, který je pro spánek určující, je nezbytné ticho, klid a co možná největší tma. Modré světlo zářící z obrazovek televizí i monitorů počítačů naopak jeho produkci zpomalí, způsobí další, zejména neurologické potíže, jako je bolest hlavy. To platí i u hudby ve sluchátkách. Ano, je relaxační, třeba se zvuky moře, přírody. Poslech ale slouží k uklidnění, navození atmosféry na spánek, tak půlhodiny před ním, ne během něj. Pokud hraje do uší v době, kdy člověk spí, velmi si tím škodí. Nesmyslné se ukázaly teorie, že se ve spánku student nejlépe naučí látku do školy nebo cizí jazyky. Izraelským vědcům pod vedením Naoma Sobela z Weizmannova institutu se podařilo zjistit jediné – člověk i ve spánku rozezná vůně a pachy! Nebezpečným šarlatánstvím jsou zařízení typu psychowalkman. Kdo o sobě ví, že u televize klimbá – a při úrovni některých pořadů není divu – měl by si na ovladači nastavit automatické vypínání. Není nic horšího, než když je televize v provozu celou noc, včetně zrnění.

Mýtus č. 6 – chrápání je znakem dobrého spánku a zívání jeho příznakem

Nebezpečný nesmysl. Chrápání v drtivé většině případů souvisí se syndromem spánkové apnoe, což je stav, při němž dochází k zástavám dechu na několik vteřin, i déle. Tyto příznaky se často opakují v nepravidelných intervalech celou noc a nesmírně zatěžují kardiovaskulární systém a nahrávají rozvoji srdečních chorob. Je nezbytná návštěva lékaře. Problém se dá řešit mnoha způsoby, včetně nenáročného chirurgického výkonu k otevření dýchacích cest. Pokud jde o zívání, i přes mraky odborných výzkumů se nepodařilo zatím zjistit, co za nutkáním otevřít ústa vlastně stojí. Někteří lékaři se domnívají, že je to přirozené ochlazování přehřátého mozku. Jiní v tom vidí okysličování krve či „protažení“ hrdla,  jež pomáhá při polykání. V každém případě se spánkem vůbec nesouvisí. Vědci se zatím shodli jen v tom, že bývá nakažlivé. Jak někdo v místnosti plné lidí začne zívat, spustí dominový efekt.

Mýtus č. 7 – před spánkem je dobré unavit tělo

O tom je přesvědčeno mnoho lidí. Bohužel mylně. Ano, je fakt, že námaha je jedním z faktorů, které zlepší spánek, ale nikdy ne bezprostředně. Je nutný několikahodinový odstup. Po jakémkoli nadstandardním tělesném i duševním výkonu je naopak člověk nabuzen, plný energie. I proto herec po vyčerpávajících hodinách na jevišti nemíří hned do postele, ale do baru, dát si uklidňujícího panáka. Má potřebu o vystoupení mluvit s ostatními, je v euforii, která doznívá i pár hodin. Podobně to prožívají sportovci, dokola přehrávají průběh zápasu. Pokud udělají chybu, často kvůli ní neusnou celou noc. Zbytečně, čas nevrátí a sobě ublíží. Podobné pocity mohou mít lidé po návratu z dovolené, v hlavě mají vzpomínky a zážitky na to, co prožili, a vybavují si je.

Mýtus č. 8 – hodina spánku před půlnocí je víc než dvě po ní

S tímto názorem se často setkáváme i u lékařů. Ne, že by spánek před půlnocí nebyl zdravý, ale záleží na vnitřních biologických hodinách a ty máme nastavené každý jinak. Čas bdění a spánku vychází z otáčení Země kolem osy. Kdo je typ sova, chodí spát k ránu a dlouho spí, takže když ho zaženete brzy do postele, stejně neusne, bude jen naštvaný. Naopak skřivan usíná často už po večerních zprávách a vstává za kuropění. Donedávna se mělo za to, že se lidé dělí jen na tyto dva druhy, ale podle „doktora spánku," psychologa Michael Breuse jsou další somatotypy, odpozoroval je od chování zvířat v přírodě. Nově k nim přidal delfína, medvěda, vlka, lva. O této teorii se ale hodně diskutuje. Jinak je dokázané, že i sovám škodí dlouholetá práce v noci, i když si na ni lépe zvyknou. Pro biorytmus je úplně nejhorší třísměnný provoz.

Dlouhodobé poruchy spánku vždy vyžadují léčbu, příčiny pomůže odhalit spánková laboratoř, kam se lze objednat. Velké riziko je užívání léků, ať už hypnotik nebo tzv. benzodiazepinů bez předpisu. Ty musí být šité na míru podle problémů. Navíc na nich vzniká brzy silná závislost, dochází ke zvyšování dávek. Bohužel, internet je těchto nabídek plný…

Jan Janula

reklama

Související témata: nespavost , poruchy spánku , problémy se spánkem , výklad snů , jak lépe usnout

reklama

Přečtěte si také

reklama