Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Vyvracíme mýty o zdraví: Vředy nemusí být jen v žaludku!

Vředová onemocnění zažívacího traktu jsou tak trochu sezonní záležitostí, na jaře a na podzim se totiž jejich výskyt zvyšuje. Možná v souvislosti s jarní únavou nebo naopak tím, že sychravé počasí působí na lidi depresivně…
Vydáno: 13.08.2019
Vyvracíme mýty o zdraví: Vředy nemusí být jen v žaludku!
Autor: iStock Vyvracíme mýty o zdraví: Vředy nemusí být jen v žaludku!
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mýtus č. 1 – vředy existují jen v žaludku

Omyl. Stejně tak se nacházejí i ve dvanáctníku. Je v tomto směru zajímavé, že tam postihují hlavně muže mezi dvaceti až čtyřiceti lety, u žaludečních vředů je „skóre“ se ženami vyrovnané. Příčiny vzniku vředů jsou různé, dost často za ně může infekce bakterií Helicobacter pylori. Zajímavé je odlišné působení vředů, pokud jde o denní režim. Ve dvanáctníku trápí lidi hlavně na lačno – i v noci –  a jídlo bolest trochu uklidní. Když jsou v žaludku, bývá to naopak. Důvodem vzniku mohou být i některé léky, např. analgetika, antidepresiva, nadměrné pití alkoholu (zejména destilátů) a nejvíc kouření.

Mýtus č. 2 – vředová onemocnění se nedědí

Přímo ne, ale genetika hraje určitou roli, ať už jde o vznik vředů samotných, či tendenci k nezdravému způsobu života zděděnému po předcích. Obecně je špatná životospráva jednou z hlavních příčin této nemoci. Škodí hlavně ostré, pálivé, i příliš horké pokrmy. Dalšími příčinami jsou nadměrná tvorba určitých hormonů a stres, hlavně  dlouhodobý. Vysoce neblahý vliv má nadužívání benzodiazepinů a jiných léků na uklidnění. V USA vzhledem k jejich masovému zneužívání umírá na komplikace léčby těmito preparáty více lidí než na AIDS!

Mýtus č. 3 – vředy jsou obtěžující, ale ne nebezpečné

Velký omyl! Vřed nejčastěji vzniká tím, že ochranný hlen sliznice už nevydrží agresivní působení kyselých žaludečních šťáv určených k trávení a ty naleptají její povrch. Obtíže mohou být často i nenápadné – neurčité pobolívání v horní části břicha, nechutenství, pocity sytosti po pár soustech, překyselení, nadýmání, ubývání na váze, tendence ke zvracení. Jestliže se objeví stopy krve, ať už při zvracení, či jako součást černé, dehtovité stolice, jde o kritický signál. Někdy mu předchází slabost až mdloba, sílící bolest břicha při průniku vředu žaludeční stěnou. V tomto případě je již nutný okamžitý převoz na chirurgii, hrozí akutní nebezpečí. Stejně tak, jako když vřed praskne, poškodí tepnu či cévu a nastane krvácení do žaludku. Další komplikací může být zánět.

Mýtus č. 4 – vředy nezpůsobují rakovinu

Naopak. Vždy zvyšují riziko vzniku rakoviny žaludku. Ta není příliš častá, zato patří k těm nejzávažnějším. Za její vznik jsou odpovědné dvě již výše zmíněné vlivy – nezdravá životospráva a bakterie Helicobacter pylori. Ta dokáže přetrvat v kyselém prostředí žaludku a je velmi odolná. Napadne ale jen někoho, většina (podle odhadů ji má v sobě polovina obyvatel!) žádný problém nemá. Nemoc se v počátku projevuje jako neurčitá bolest v nadbřišku, pocit na zvracení, „těžko“ od žaludku. Pro úspěšnou léčbu je nezbytně nutné, aby byla odhalena co nejdříve. Nejvíce jsou karcinomem ohroženi lidé nad padesát let, obvykle s chronickým vředovým onemocněním či opakovanými záněty zažívacího traktu. I když je rakovina žaludku velmi vážná, lze ji za určitých podmínek zcela vyléčit.

Mýtus č. 5 – pálení žáhy s vředy nesouvisí

Souvisí, i když ne vždy. Tzv. gastroezofageální reflux je způsoben nedokonalým těsněním svěračů mezi žaludkem a jícnem a tím dochází k odtoku stráveného obsahu do dvanáctníku, ale i zpátky do jícnu. Jelikož je značně kyselý, dráždí sliznici, tím dochází k podráždění senzitivních zakončení a k bolesti za hrudní kostí. Může se vrátit až do krku, v ústech je pak cítit hořkokyselá chuť jako po zvracení. Pokud žaludeční kyseliny působí na sliznici jícnu delší dobu, dochází k poškození stěny jícnu. Pokud se tento stav neléčí, nebo ještě hůř, bagatelizuje, může mít vliv i na tvorbu vředu.

Mýtus č. 6 – vředy vždy způsobuje stres

Jistě má na jejich vzniku podíl, každá silná emoce se projeví v žaludku, dokonce i pozitivní. Právě z toho vzniklo přísloví, že láska v něm pochází, tedy vzniká (ne prochází, jak se velmi často, ovšem mylně píše). Nicméně samotný stres není tím jediným původcem. Dalšími jsou špatné stravovací návyky. Negativní roli hrají nejen dráždivá, moc kořeněná jídla, ale i hltání velkých soust najednou, přemíra citrusového ovoce a džusů z nich. Stejně se nedoporučuje nadměrná konzumace kávy, kolových nápojů, alkoholu (neškodí ale jedna Plzeň). Stresu se dá  bránit nejen léky, které škodí, ale různými meditačními technikami, velmi účinná je – pokud existuje přímý spouštěč, což ve většině případů platí – hypnóza.

Mýtus č.7 – vředy se snadno a rychle léčí

Jak kdy. Rychle ale určitě ne, navíc se často po nějaké době vracejí, recidivují. Z léků se používají zejména hodně účinné inhibitory protonové pumpy (IPP), které na buněčné úrovni potlačí tvorbu žaludeční kyseliny. Působí velmi rychle, úlevu přinášejí po několika dávkách, často již za den. Doporučuje se užívat je nalačno, cca 30 až 60 minut před jídlem, obvykle 1–2x denně. I když jsou volně prodejné, konzultace s lékařem je namístě, není totiž vhodné kombinovat je s antacidy, ty neutralizují již vyrobenou žaludeční kyselinu. Při výskytu Helicobacter pylori lze podávat dva druhy silných antibiotik, obvykle po dobu jednoho týdne. Jejich nasazení je čistě na zvážení gastroenterologa, existují totiž kmeny, které si vůči nim vypěstují odolnost, takže jsou neúčinná.

Mýtus č. 8 – dieta vše vyřeší

Samotná ne, naopak silný pocit hladu zvýší hladinu škodlivého stresu. Musí se aplikovat všestranná režimová opatření, která nezahrnují jen úpravu jídelníčku, ale i navození fyzické i duševní pohody. Důležité je vyvarování se konfliktních situací, po nich se vředy mohou naopak vrátit. Neexistuje zaručená dieta, která by urychlovala jejich hojení. Všechny pokrmy stimulují tvorbu žaludečních šťáv, nejvíce káva, čaj, Coca-Cola, alkohol, tučná, smažená a kořeněná jídla. Každý má ale žaludek jinak „nastaven", nelze to brát jako mantru. Mnoha lidem nic z vyjmenovaného nevadí, je to čistě individuální záležitost. Rozhodně ale škodí kouření, a to i pasivní.

Jan Janula

Článek je zařazen v: mýty o zdraví, žaludeční vředy, antibiotika, pálení žáhy, stres
Reklama