Vyvracíme mýty o zdraví: Proč láska neprochází žaludkem a po jídle na noc se netloustne?

Mýtus č. 1 – velký žaludek způsobuje obezitu

To je asi nejčastější tvrzení, co neodpovídá pravdě. Tělesná hmotnost totiž s velikostí žaludku vůbec nesouvisí. Lidé, kteří bojují celý život s nadváhou, ho mohou mít klidně i o mnoho menší než ti, co jsou hubení. Neexistuje ani žádný významný rozdíl mezi kapacitou žaludku obézních a štíhlých lidí.

Při jednom výzkumu se u obou skupin měřila jak velikost prázdného žaludku, tak velikost poté, co došlo k nasycení, a nebyly zjištěny žádné abnormality. Stejně tak na něj nemá vliv výška, tělesná konstituce, ani zmenšení velikosti porcí při různých dietách. Ty sice (dočasně) podpoří hubnutí, ale samotná velikost žaludku se tím nijak nezmění. Je totiž vrozená. Může ji podle některých výzkumů ale zvětšovat nárazovité přejídání.

Mýtus č. 2 – operace žaludku pomůže zhubnout

Existuje sice tzv. gastrická bandáž, přiškrcení žaludku, provádí se ale jen u natolik obézních jedinců, kteří se nemohou nadváhy zbavit jinou cestou. Po ní získá žaludek tvar přesýpacích hodin, kdy se horní část výrazně zmenší, asi na velikost pingpongového míčku. Jde o jakousi manžetu, tenký, úzký a několik centimetrů dlouhý proužek silikonu. Vytváří tlak na nervová zakončení, signalizující mozkovým centrům pocit plnosti, takže si člověk připadá sytý už po několika soustech, přičemž se neomezí chuťové vnímání, což je důležité třeba pro gurmány. Může v těle zůstat celý život.

Tempo hubnutí bývá vyšší, nicméně optimální výsledek se dostaví po dvou až třech letech – za předpokladu, že pacient dodrží doporučený režim, tedy jíst asi 100gramové porce pětkrát denně, dát si pozor na cukry, tuky, alkohol, sladké limonády. Bandáž se totiž dá snadno „přejíst“ a tím pádem pak nevede k žádanému výsledku. Přesně v duchu starého známého přísloví: „Komu není rady, tomu není pomoci.“

Mýtus č. 3 – pálivá jídla způsobují žaludeční vředy

Ne. Hlavní příčina vředů je patogenní bakterie Helicobacter pylori vyvolávající zánět sliznice žaludku. Vznik pověry pravděpodobně souvisí s tím, že konzumaci kořeněných jídel vnímají ti, kteří vředy mají, bolestivě. Díky tomu se ale dají často odhalit. Jinak je reakce na pálivé pokrmy individuální, někdo škytá po jedné feferonce, jiný jich sní bez problémů talíř.

Na druhou stranu je dokázáno, že u normálního člověka chilli papričky či kajenský pepř podpoří hubnutí, zlepší krevní oběh, urychlí metabolismus, podílí se na rychlejším zpracování tuků. Mohou i snižovat hladinu škodlivého cholesterolu. Vysoce prospěšný je navíc zázvor, ten má také palčivou chuť.

Každý dokáže na sobě vypozorovat podle následné reakce, jaké jídlo mu prospívá a jaké ne a podle toho se zařídit.

Mýtus č. 4 – cigarety tlumí pálení žáhy

Naopak. Podle výzkumu, kterého se zúčastnilo víc než tisíc respondentů, se zjistilo, že bývalí kuřáci mají přibližně 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že budou trpět pálením žáhy. U současných kuřáků je tento nepříjemný symptom ještě mnohem častější. Kouření totiž stimuluje produkci žaludeční kyseliny a naopak snižuje produkci slin, které mají ochrannou funkci.

Pálení žáhy se jinak projevuje nepříjemným pocitem na hrudi po nevhodném jídle (hlavně mastném, tučném, kyselém, smaženém) či nápoji (káva, alkohol, džus, sycená limonáda apod.). Vliv má i stres, pálení žáhy se může objevit i během spánku. Nepříjemný je s tím související návrat nestráveného obsahu do jícnu, kdy kyselá žaludeční šťáva dráždí sliznici.

Žáha obvykle ve zvýšené míře pálí ženy v těhotenství. Je to důsledek hormonálních výkyvů i fyzických změn v těle, po porodu ustane. Nepomáhá, naopak uškodí jakákoli změna polohy, žaludek to ještě víc rozbouří.

Mýtus č. 5 – jsme překyselení

Z medicínského hlediska nesmysl. Kyselé prostředí je pro žaludek normální. Mívá až pH 1, což odpovídá koncentrované kyselině. Naštěstí je pokrytý vrstvou jakéhosi slizu, který sliznici chrání. Spíš dochází ke snížení této ochranné bariéry (příčinou může být stres i různé léky, hlavně na bolest).

V poslední době se objevují propagátoři „alkalických" diet s nejrůznějším vysvětlením, jak různé kyselinotvorné potraviny škodí zdraví, a nabízejí zaručené přípravky, které pomohou. Je to ve většině případů vyhazování peněz. Lidský organismus je složitý, neustále v něm probíhá spousta chemických reakcí a pro jeho správné fungování nutně potřebuje stabilitu vnitřního prostředí včetně správné kyselosti. Kdo necítí poblémy, udělá nejlépe, když do jeho procesů nebude vůbec zasahovat.

Mýtus č. 6 – spánek po obědě je zdravý

Dát si po jídle šlofíka je oblíbený rituál. Nicméně může být nebezpečný. Podle dlouhodobého výzkumu ti, co si šli ihned po obědě lehnout, postihl infarkt myokardu dvakrát častěji než ostatní. Ani poloha vleže není pro žaludek optimální. Jeho šťávy nemohou vykonávat správně svoji funkci a jídlo nemusí být důkladně strávené.

Někteří lékaři tvrdí, že krátké zdřímnutí (do půlhodiny, ne víc) neškodí, ale škodí spíš to, že člověk ulehne ihned po najedení. Má se počkat tak 15 minut a přitom dělat nenáročnou práci.

Nejhorší zlozvyk je dát si po jídle cigaretu. Nikotin se váže na kyslík, který je nutný k tomu, aby bez problémů probíhal proces trávení. Tělo tak absorbuje daleko větší množství škodlivin. Nevhodný je i černý čaj. Obsahuje totiž taniny, které brání tělu absorbovat železo.

Mýtus č. 7 – alkohol před i po jídle je zdravý

Jak kdy. Dát si aperitiv je u některých národů skoro rituál, povzbudí chuťové buňky a připraví zažívací soustavu. Jenže kvůli tomu sníme daleko víc, než kdybychom si ho nedali. Navíc alkohol (a hořkosladké nápoje zvlášť) jsou vysoce kalorické. Takže i když samy nevadí, mají sekundární neblahé následky v podobě tvorby nadváhy.

Pokud jde o digestiv po jídle, tam už se názory odborníků různí. Nicméně se shodnou, že bylinné likéry (Becherovka, Jägermeister, žaludeční medicinální víno aj.) jsou schopny při vypití menšího množství podpořit trávicí enzymy i vylučování žaludečních šťáv. Podávat by se měly vždy na samý závěr, až po kávě, která může společně s případným těžkým, například šlehačkovým zákuskem, žaludek spíš podráždit.

Mýtus č. 8 – po jídle na noc se tloustne

Poslední studie nezjistily vztah mezi jídlem na noc a přibýváním na váze. Důležitější podle nich je, co lidé jedí než kdy. Pokud bude příjem energie vyšší než výdej, budeme zkrátka „kynout" pokaždé, ať potraviny sníme ráno, uprostřed dne nebo pozdě večer. Pokud si na noc dáme zeleninový salát či jakékoli lehce stravitelné jídlo, nemusíme mít žádné obavy z toho, že přibereme.

Nejhorší je jíst v tuto dobu tvaroh, což je oblíbené u tzv. bodybuilderů, kteří spoléhají na to, že tím do těla dostanou vysokou dávku bílkovin, po kterých rostou svaly. Mají sice částečně pravdu, ale kasein, který tento výrobek obsahuje, se hodně dlouho tráví, takže po jeho konzumaci trpí nadýmáním, střevními problémy, zejména nadměnou plynatostí. A tím ženu v posteli asi neohromí…

Jan Janula