Vyvracíme mýty o zdraví: Migréna není (jen) bolest hlavy

Bolest hlavy je velmi častá příčina zdravotních obtíží. Obvykle sice nebývá závažná, ale při dlouhodobém trvání nebo naopak rychlém vzniku i zhoršování může být příznakem jiného závažného onemocnění, včetně karcinomu. Mezi nejobávanější problémy patří migréna.

Mýtus č. 1 – za migrénu může stres

Ne. I když je jedním z nejčastějších spouštěčů, není ani náhodou jediný. Velmi častou příčinou bývá souběžně se vyskytující zánět, při němž se může vyskytnout i zvýšená teplota, dále přetížení krční páteře, blokády krčních obratlů, zhoršení zraku, zvýšený krevní tlak, neuroinfekce, například zánět mozkových blan. Migrénu ovšem nelze zaměňovat za obyčejné bolesti hlavy, které občas trápí většinu z nás, a už vůbec ne za ty, které jsou následkem kocoviny, ale také přepracovanosti, nedostatku spánku, odpočinku, starostí v práci či v soukromém životě. Ty bývají obvykle jen přechodné, ne tak úporné. Často na ně pomáhají maličkosti – studená sprcha, procházka v přírodě, odpočinek na lůžku spojený s hlubokým dýcháním z břicha.

Mýtus č. 2 – sex u žen způsobuje migrénu

Nic není tak daleko pravdě. I když je fakt, že spousta žen se právě na bolest hlavy vymlouvá, když nemají náladu na milostné hrátky. Muži, kteří po nich naopak touží, mohou vcelku úspěšně použít argument, že jestli je nějaký spolehlivý způsob, jak ji utišit, je to právě sex. A čím delší, tím lepší! Při něm se totiž uvolňuje dopamin, neuropřenašeč, který umožňuje mozku přenos impulzů a kterému se také – a ne neoprávněně – říká hormon štěstí. Samotný orgasmus, který pak v těle i mozku spustí celou kaskádu dějů, se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je provázen rychlými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými křečemi v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. V průběhu orgasmu je patrný pocit euforie, po něm přichází emoční a fyzická úleva, touha po odpočinku.

Mýtus č. 3 – migrénou trpí jen ženy

Netrpí. I když je pravda, že žen se týká třikrát až čtyřikrát víc. To je způsobeno i skutečností, že jedním ze spouštěčů mohou být (a jsou) hormonální výkyvy, k nimž dochází při menstruačním cyklu a těhotenství, což u mužů pochopitelně neplatí. Na druhou stranu není pravda, že by se jim úplně vyhýbala (podle Světové zdravotnické organizace WHO trápí migréna 6 až 8 % mužů). Nesmyslné je tvrzení, že migréna postihuje mnohem víc určité typy lidí, například melancholiky, pesimisty, přehnaně senzitivní, bojácné jedince, ty, co bojují s depresí. Nic podobného výzkumy neprokázaly, naopak je zcela zřejmé, že osobnost a povaha člověka je této nemoci úplně lhostejná.

Mýtus č. 4 – jde o civilizační nemoc

Nejde, i když současný styl života jí rozhodně nesvědčí. Provází lidstvo od nepaměti. Různé kultury si vysvětlovaly vznik migrén „zlými duchy“, snažili se je vymítat s pomocí šamanů, ale i léčit. Na některých starověkých lebkách se nalezly uměle vyvrtané otvory, které měly od bolesti ulevit. Migrénu znali už staří Egypťané a všechny dávné civilizace. První, kdo vytvořil klasifikaci bolestí hlavy, byl asi řecký lékař Aretaeus z Capadoci ve druhém století našeho letopočtu. O sto let později popsal jeho kolega Celsus poměrně přesně nejčastější spouštěče nemoci. Přesto dodnes nebyly příčiny migrény dosud objasněny. Je pravděpodobné, že k výskytu přispívají dědičné faktory, zvlášť „přenos" z matky na dceru. Vyskytuje se i v dětství, i když naštěstí ne tak často. Paradoxně nejvíc u chlapců. Naštěstí příznaky v pubertě vymizí a už se nevrátí. Pomáhají léky tlumící bolest a zvracení, nejlépe ve formě čípků. V určitých případech se užívají i betablokátory a antagonisté kalcia, dále antidepresiva, léky na léčbu epilepsie nebo přípravky s hořčíkem

Mýtus č. 5 – život ve městě migréně nevadí

Naopak. Migrény vznikají kromě mnoha jiných zatím neznámých faktorů i kvůli podstatně zvýšené citlivosti nervového systému a dráždění smyslů působením hluku, prudce blikajícího světla – třeba i u sanitky, hasičů – i výrazného zápachu. Bolest mívá různou intenzitu, ta ovšem nemá souvislost se závažností onemocnění. Často bývá ovšem velice silná až krutá, provází ji nevolnost, zvracení, přecitlivělost na světlo (fotofobie), zvuk (fonofobie). Její předzvěsti, medicínsky prodromy, se dostavují několik hodin až den před záchvatem a projevují se podrážděností, úzkostí, nechutenstvím. U necelých 20 % pacientů vzniká tzv. aura. Její symptomy trvají obvykle 10–60 minut a poté, co dojde k rozvoji bolesti hlavy, odezní. Během ní se člověku jiskří před očima, má mžitky, vidí skvrny, rozmazané obrazy. Vzácněji se objevují pocity tuhnutí, jednostranná porucha hybnosti, závratě, poruchy citlivosti, rovnováhy, porucha řeči, kdy člověk nedokáže vyslovit jednotlivá slova, formulovat věty.

Mýtus č. 6 – s migrénou se dá chodit do práce

Nedá. Obvykle v polovině hlavy, střídavě vlevo i vpravo, nejčastěji pak za okem vytrvale buší tisíce malých kovaříčků. Bolest má tepavý, pulsující charakter a trvá od 4 až do 72 (!) hodin. Bolesti znemožňují nejen pracovní, ale jakoukoli činnost, včetně vykonávání běžných denních aktivit, jako je třeba vaření. Člověk není schopen takřka ani minimální fyzické zátěže. Vše se odvíjí od intenzity a frekvence záchvatů, někdo je totiž má jednou za měsíc, jiný i několikrát týdně. Obvykle se v této fázi nevyhneme medikamentům. V lehčích případech stačí volně dostupná analgetika. Ta ovšem neodstraňují příčinu migrény, mají jen tišící účinek. Při těžších formách je nezbytné sáhnout po silnější zbrani v podobě léků, které pacientovi předepíše lékař. Jde o specifické přípravky ze skupiny triptanů. Ty nejen tlumí bolest, ale zabraňují rozvoji záchvatů, omezují pocit nevolnosti, zvracení a další doprovodné příznaky.

Mýtus č. 7 – na migrénu pomohou jen léky

Překvapivě ne. Nic nezkazí menší úprava jídelníčku a omezení těžkých jídel, která zatěžují zažívací soustavu a střeva, dostatek odpočinku, použití metod, jako je fyzikální terapie, relaxační techniky, rehabilitace, jóga. Velmi zajímavé účinky má čokoláda, někdy může působit jako spouštěč, jindy naopak může hned v počátku záchvat zastavit! Studie dokázaly, že kopretina řimbaba může zabránit záchvatům migrény. Někomu pomáhá akupunktura. Úlevu může přinést akupresura na citlivé body během záchvatu. Pomohou také masáže ke snížení napětí ve svalech. Některým lidem prospívá masáž kombinovaná s použitím aromatických olejů. Z doplňků stravy lze dále jako součást léčby i jako prevenci doporučit hořčík a vápník, koenzym Q10 (zvyšuje přívod krve do mozku a podporuje krevní oběh), omega-3 mastné kyseliny (potřebné pro mozkové buňky), dále pupalkový olej, vitamíny ze skupiny B, vitamin C, rutin či lecitin.

Mýtus č. 8 – migréna nesouvisí s věkem

Naopak. Nejvíc migreniků se vyskytuje v období od 25 do 45 let, po padesátce je naopak vypuknutí choroby výjimkou. Svou roli může hrát rovněž kolísající hladina hormonů. Dlouhodobá prognóza u osob trpících migrénou je proměnlivá, ale nepředstavuje zvýšená rizika souběžného propuknutí ještě mnohem vážnějších chorob, karcinomu mozku, úmrtí. Dá se s ní žít, i když je při záchvatech boj s ní velmi vyčerpávající pro tělo i duši. Existují čtyři převládající vzorce průběhu onemocnění – symptomy buď zcela vymizí, nebo pokračují, ale s časem se jejich závažnost a frekvence snižují, dále mohou pokračovat stejným způsobem, nebo se záchvaty mohou zhoršovat a přicházet častěji.

Jan Janula