zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

Mediátorka Kateřina Bělková: Covid konflikty mezi lidmi umocnil, jsem hodně vyčerpaná

Kateřina Bělková
Autor: se svolením Kateřiny Bělkové Kateřina Bělková
Anna Kopečková , Vydáno: 11.06.2021
Mediace je obor, který je u nás zatím v plenkách, ale stále víc je o něm slyšet. A to i díky Kateřině Bělkové, mediátorce, koučce a lektorce Školy mediace. O tom, co to vlastně mediace je, o jejích začátcích v Česku i o tom, jaké vlastnosti by měl dobrý mediátor mít, se rozpovídala v projektu Žena v zenu věnovaném ženám, které se nebály vystoupit z davu.

reklama

Ačkoli pochází z právnické rodiny, právničina ji nikdy neoslovila. Chtěla dělat něco osobnějšího a lidštějšího. Když se pak na stáži v Belgii setkala s mediací, hned jí došlo, že je to TEN obor, kterému se chce dál věnovat. „Mediace je o psychologii, profesionálním vyjednávání i právní administrativě. Je to takový smírotvůrce, pracuje s lidskými emocemi, vášněmi, postoji. Jako mediátor máte obrovskou sílu, dokážete zahýbat lidskými osudy a jste tvůrcem toho, kam se lidi posunou,” popisuje Kateřina, co ji na profesi oslovilo. 

  • Mediace je u nás celkem nový a málo známý obor. Jak jste se k ní dostala?

Po škole jsem dlouho pracovala ve farmaceutickém průmyslu, který mě zavedl do Belgie. Právě tam jsem se dozvěděla, že existuje něco jako mediace, a ta mě nadchla. Hned jsem věděla, že to je to, co chci dělat. Mediaci jsem odjela studovat i do Velké Británie, která je kolébkou tohoto oboru a mediace je tam nesmírně rozvinutá a specializovaná. Jsou tam mediátoři ve zdravotnictví, školství i v rodinných vztazích. Ani rozvody v Británii nebývají jako filmové války. Přistupuje se tam velmi ohleduplně k dětem, partneři jsou k sobě velkorysí. Zároveň tam nejsou tak silná existenční ohrožení, která se v Česku s rozvodem pojí a kterých se partneři obávají.

PROČ SE ČEŠTÍ MUŽI NEJČASTĚJI ROZVÁDĚJÍ? ŘEKLI NÁM 5 DŮVODŮ

  • Jaké byly vaše začátky v Česku? 

Začátky byly směšné. Pronajala jsem si kancelář v Praze na nádraží v Holešovicích, kde byl hrozný rachot vlaků, a jezdila jsem autobusem z Teplic. Nikdo mě neznal a za první dva měsíce ke mně nepřišla ani noha, protože o mediátorovi v Česku asi nikdy nikdo neslyšel. Neustále mi lidé volali, jestli učím meditovat, jestli píšu recepty, tedy medikaci, nebo jestli umím něco s medializací a dostanu je do novin. Bylo to vtipné. Já každopádně věřila tomu, že se mi jednou podaří se prosadit a nakonec se to opravdu stalo. Přišel první klient, první rozvod. Vše jsem jim vyjednala a sepsala a oni dali pozitivní referenci soudci. A soudce mi zavolal a začal mě dál doporučovat. Takže takhle pomaličku, krůček za krůčkem, jsem si tu profesi a jméno vybudovala.  

  • A jak se vám daří v současné době?

Nyní už mám dokonce otevřenou i vlastní školu mediátorů. V dnešní době, kdy o práci mnoho lidí přichází, je o to velký zájem. Mediátory totiž v Česku potřebujeme, mají tu velké uplatnění. Mimochodem, v západním světě už je to velmi rozšířená rekvalifikace, protože v ní lze uplatnit všechny lidské, manažerské i osobnostní dovednosti, které člověk do té doby získal, a pak je jen povýší o nástroje a techniky mediace.

 

 

  • Stalo se vám někdy, že jste byla ze své práce opravdu vyčerpaná?

Přiznávám, že mediace je nesmírně vyčerpávající práce, ale také mě velmi nabíjí. Musí říct, že extrémně vyčerpaná jsem teď. Nikdy toho nebylo víc než teď v souvislosti s covidem. Lidé velmi padají do konfliktů, jsou pod ohromným tlakem. Způsobuje to těsný osobní kontakt, starost o děti a domácnost, finanční nejistota, obavy o zdraví blízkých. Vznikají tedy opravdu velmi speciální konflikty, které by, nebýt tohoto stavu, nikdy nevznikly.

  • Jaké osobnostní předpoklady by měl člověk jako mediátor mít? A může se mediaci naučit každý, třeba i narcis či cholerik?

Ano, mediaci se může naučit opravdu každý, včetně všech poruch osobnosti, protože mediace má naprosto jasně daná pravidla a fáze. Když se té „kuchařky“ držíte, tak to do určité míry zvládnete. Mediátora ale hlavně povyšuje jeho osobnost, protože do vyjednávání vnáší velkou část sebe sama, svou energii, dikci, pozitivitu, víru, klid, gestikulaci, modulaci hlasu, víru, že to ti lidé zvládnou... Velmi důležitá je jeho nestrannost, neutralita. Člověk musí být sám v sobě dobře ukotven a stát jako maják, ať se děje cokoli, a věřte mi, že tam se dějou naprosto neuvěřitelné věci. Také pracuje s tím, že pravda každého je velmi subjektivní, takže ho vlastně žádná fakta nezajímají. Důležité je, aby se lidé dokázali k celé situaci nově postavit, aby v sobě zvedli tu vůli, ochotu a úsilí to vše zvládnout, a to právě mediátor umí zařídit.

  • Jak jste se do toho svého středu dostala vy?

Mně nejvíc pomohla cesta do Indie, kam jsem vyrazila zcela na blind. V Tescu jsem si koupila spacák, odjela do Himálaje a tam jsem strávila měsíc v komůrce v ášramu, kde jsem měla jen džbán vody a urvané zrcátko z auta. Za tu dobu jsem se věnovala jen sama sobě – meditovala jsem, cvičila jógu, učila se tam také ájurvéda, akupresura. Bylo strašně krásné sledovat spojení tamních mnichů s jejich Vyšším Já a i mě pobyt tam velmi stabilizoval. Dnes už se kolem mě může dít cokoli a vždy se za sebe dokážu plně postavit. Vím, že jsem tvůrce svého života, a to jsem se naučila právě tam. Dnes tedy lidem říkám, ať se opravdu naučí ovládat svou mysl, protože pokud se jim to nepodaří, život pro ně bude náročný.

  • Jakými způsoby, tedy kromě meditace, se podle vás dá mysl ovládat?

Velkou vnitřní prací na sobě sama. A to je možné mnoha způsoby – s terapeuty, kouči, podle knih… Zkrátka je třeba urovnat v sobě všechna místa, kde došlo k nějakým pokřivením, pracovat se svou sebeúctou, sebeláskou, sebehodnotou i se svou asertivitou. Ta se dá mimochodem skvěle naučit právě i jako součást mediace. A další věcí, kterou každý člověk potřebuje, je mít kolem sebe pár lidí, kteří vás skutečně mají rádi. I se všemi vašimi chybami. Což vyžaduje i zbavení se vazeb a sociálních vztahů bez potřebné kvality. Je to těžký, ale nutný proces. Udělala jsem to po návratu z Indie. Nejdřív mě obvinili, že jsem pyšná a jiná a divná a naše vztahy zmizely. Jiní lidé naopak přišli a jsou to ti úžasní lidé, s kterými mají mé vztahy potřebnou hloubku. 

Podívejte se na celý rozhovor: 

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Žena v zenu - Kateřina Bělková

Připraveno ve spolupráci s projektem Žena v zenu, který představuje české ženy z různých sfér, jejich příběhy o překážkách, odmítání nebo nepřejícnosti. A především to, jak se s takovými jevy, které mají často u žen dost specifickou formu, vyrovnávají. 

 

Nina Špitálníková

Samoživitelka Nina Špitálníková miluje tetování a japonskou bondáž: Chodí mi stovky hejtů

 

Herečka a moderátorka Eva Decastelo: Bojím se, jak jednou děti budou reagovat na mé erotické fotky

Eva Decastelo: Bojím se, jak jednou děti budou reagovat na mé erotické fotky

reklama

Související témata: kritika , Žena v zenu , mediace , Kateřina Bělková

reklama

Přečtěte si také

reklama