Společnost

26. března 2024 22:15

Tomáš Durčák

Změna času původně pomáhala s válčením. Dnes mate energetiky i naši psychiku

Jak nás ovlivňuje změna času?

Z řešení, kterým naši předci před více než sto lety za první světové války chtěli šetřit na palivech, se dnes stal spíš bolehlav, o jehož benefitech pochybují i odborníci. Změna času, která u nás nastává na jaře a na podzim, je kontroverzní téma. Zatímco některým je posun hodinové ručičky jedno, jiným způsobuje psychické potíže nebo jim nepříjemně zhoršuje kvalitu spánku. Evropská komise chtěla sezónní změny času zrušit, ale na jednotném čase se neshodly unijní státy.

Za „objevitele“ myšlenky posunout v létě celý čas o hodinu zpět, aby lidé do práce vstávali dříve a více využili brzkého ranního světla k produktivitě, je považován jeden ze zakladatelů USA Benjamin Franklin. Ten však svou ideu z dopisu napsaného roku 1784 považoval spíš za ironii a nadsázku. Netušil zřejmě, že o více než 130 let později se stane realitou a 200 let po jeho smrti budou dle jeho ironického vtípku tikat hodiny v celkem 70 zemích světa.

V noci na neděli 31. března opět začne platit letní čas. Hodiny si posuneme z 2:00 na 3:00. Letní čas potrvá do 27. října.

Letní čas poprvé ve světových válkách

Jako první zavedli změnu času do praxe v roce 1916 evropské mocnosti soupeřící v první světové válce. Šlo však pouze o několikaměsíční pokus, jenž postupně testovali v Německu, Británii, Rakousku-Uhersku (a tedy i dnešní České republice) a Švédsku. Záměrem politiků a generálů bylo ušetřit pohonné hmoty. Výsledky však zřejmě byly rozporuplné, jelikož v dalších válečných letech už se k posunu času žádná strana znovu neodhodlala. Po válce zkusily letní čas zavést Spojené státy, ale po roce jej musely kvůli obrovské nevoli obyvatel zase zrušit.

Pokus s posunem času se znovu opakoval ve druhé světové válce, kdy v protektorátu Čechy a Morava platil letní čas dva roky dokonce celoročně. Krátce po konci války se však opět vše vrátilo do starých kolejí. Současnou podobu letního času u nás, v Evropě i USA způsobila až na konci 70. let velká ropná krize, která tehdy vyhnala ceny pohonných hmot do astronomických výšin.

V Československu letní čas trvale platí od roku 1979, přičemž začínal poslední březnový a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 byl posunut až do posledního říjnového víkendu, což funguje dodnes nejen u nás, ale dle společné dohody i v celé Evropské unii.

Čtěte také: První ekologická katastrofa v Evropě donutila Brity k absurdnímu řešení. Vše ještě zhoršili

Byť letní čas dle velmi podobného mustru funguje i ve většině zemí Severní Ameriky a částech Jižní Ameriky, drtivá většina Asie (včetně Číny, Japonska a Indie), ale třeba ani celá Afrika letní čas vůbec nedodržuje. Hodinovou ručičku si tam a zpět neposouvají ani na Islandu, v Rusku, Bělorusku, některých částech Grónska či na norských Špicberkách.

Benefity změny času odborníci nevidí

Každý z nás má v hlavě zakořeněný argument, že letní čas existuje kvůli energetickým úsporám. Máme večer déle světlo, takže nemusíme svítit, a všichni tak ušetříme na energiích. Tento argument je však už řadu let vyvrácený samotnými odborníky na energetiku. Jak totiž ukázaly studie v praxi, případné energetické úspory se pohybují ve zlomcích procent. A třeba v USA letní čas dokonce způsobil zvýšení energetických nákladů, jelikož co lidé ušetřili na svícení, to vzápětí spolkly klimatizace.

Mohlo by vás zajímat: Klimatizace jako pomocník i nepřítel. Jak ovlivňuje vaše tělo a zdraví?

V neposlední řadě existují studie a názory odborníků, dle kterých jsou negativní dopady letního času na naše zdraví oproti mizivým energetickým úsporám nesrovnatelně větší. Neplatí sice plošně, ale pro část populace změna času znamená horší fyzickou i psychickou výkonnost, několik dní až týdnů zhoršenou kvalitu spánku, pocity únavy i nevolnosti. Může za to „nucené“ přenastavení vnitřních biologických hodin, kterým přizpůsobení se těm fyzickým může nějakou dobu trvat. Nelze se proto divit, že se o zrušení letního času snažila již nejedna iniciativa.

Případné zrušení nejdříve za pár let

Evropská komise na popud poslanců Evropského parlamentu dokonce před pár lety prozkoumala výhody i nevýhody letního času s tím, že komise navrhla do roku 2018 střídání letního času se standardním zcela zrušit. V plánu bylo, že poslední posun času nastane v roce 2021. Do toho však přišla pandemie nemoci COVID-19, která způsobila odložení problematiky o dalších pět let.

Přečtěte si: 9 nejnebezpečnějších nemocí světa. Jejich dopady jsou strašné, na některé neexistuje obrana

Nejbližšího možného zrušení letního času se tak dočkáme až v roce 2026. Už nyní je však jasné, že nalezení jednoho celoročního času pro Evropu bude problematické – při jednáních v roce 2018 například Portugalsko, Polsko a Kypr chtěly mít celoročně letní čas, zatímco Finsko, Dánsko a Nizozemsko prosazovaly spíš zimní. A aby toho nebylo málo, Řecko zase podporovalo střídání letního a zimního času.

Změna času může mít nepříjemné následky. Podívejte se na reportáž z října 2023:


Přečtěte si také

Horoskopy dle zvěrokruhu

Beran 14. 4. 2024

Nepatříte k těm, kteří by příliš věřili významu snů, ale možná se vám nedávno zdál sen, jehož předpověď byla tak přesná, že vás téměř děsila. Určitě to bylo podivné. Zapište si vše, co si o něm pamatujete, a pak si o představách promluvte s přítelem. Nebojte se, Berani, váš přítel se vám nebude smát. Je více než pravděpodobné, že se vám dostane výmluvných postřehů.

Celý horoskop pro dnešní den

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost ⑱

Partnerský horoskop
Partnerský horoskop

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.