Alergie či jedovaté toxiny. 5 největších rizik spojených s konzumací hmyzu
Odpor proti hmyzu v Evropě
Konzumace hmyzu se v Evropě v poslední době stává velkým tématem. Jedni jej vnímají jako superpotravinu plnou bílkovin a stravu budoucnosti, pro druhé jde jen o módní výstřelek, který se nám opět někdo snaží vnutit. Mimo to, že pro některé z nás je představa pochutnávání si na cvrčkovi, kobylce nebo švábovi nechutná, existují i reálná rizika spojená s jejich pojídáním.
1. Další nebezpečný alergen
Byť je hmyz v některých částech světa konzumován už stovky let, o jeho reálných dopadech na lidský organismus toho stále víme velmi málo. Což ve chvíli, kdy se alergeny ve stravě stávají stále větším problémem, znamená další potenciální riziko. Zvlášť proto, že již existuje i vědecká studie, která ukázala, že hmyz dokáže u člověka vyvolat stejnou alergickou reakci jako korýši (např. krevety či humři). Dává to smysl, jelikož hmyz i korýši patří mezi členovce. Mají tzv. exoskelet a členěná těla, která se skládají z podobných složek. Minimálně lidé alergičtí na korýše by se tak již nyní měli mít na pozoru. Zvlášť proto, že díky nové „hmyzí vyhlášce“ EU by hmyz mohl být zanedlouho součástí řady potravinářských výrobků.
2. Riziko nových bakterií a plísní ve stravě
Fakt, že se všeobecně spíš snažíme držet brouky či hmyz všeobecně dál od našich talířů místo jejich konzumace, má svůj dobrý důvod. Celá řada druhů hmyzu se totiž živí rozkládající se hmotou (hnijící potraviny, mrtvá těla zvířat, lidské i jiné zvířecí výkaly…), která je plná bakterií. Což zejména z divoce žijícího hmyzu dělá v případě konzumace poměrně nebezpečné riziko. Stejné riziko musí vnímat také provozovatelé hmyzích farem, kde navzdory hygienickým předpisům rovněž hrozí zavlečení mikrobů či bakterií se sporami přímo do „chovu“.
Na tuto skutečnost je třeba brát ohled zejména u hmyzu z farem v Asii, kde jsou bohužel vysoké hygienické standardy stále spíše výjimkou. Existují navíc studie, které ukazují, že hmyz v sobě může nést parazity, kteří jsou škodliví až smrtící pro zvířata i člověka. Stejně jako u ostatních typů potravy i u hmyzu je tedy původ už nyní důležitým faktorem jeho nezávadnosti.
3. Hmyz obsahuje antinutriční látky
Jak už bylo zmíněno výše, vždy přítomnou součástí těla hmyzu je exoskelet, jež je zpravidla tvořen chitinem. To znamená další možný problém, jelikož chitin patří mezi takzvané „antinutriční látky“. Jak už název napovídá, jde o látky, jež negativním způsobem ovlivňují schopnost lidského těla vstřebávat a využívat přijaté bílkoviny. Mohou tudíž omezit nutriční hodnotu celé řady potravin, což platí zejména pro ty rostlinného původu (jako rýže či mouka).
Dosavadní studie na toto téma naštěstí zjistily, že obsah chitinu v hmyzu není natolik vysoký, aby z něj činil nutričně neefektivní stravu. Dle jiných studií má navíc konzumace chitinu i své světlé stránky, jako zlepšení imunity či lepší schopnost těla bojovat proti zánětům a rakovinám. Abychom roli chitinu zcela pochopili, bude však potřeba dalších výzkumů.
4. Broučci s pesticidy
Kde naopak zatím neexistuje téměř žádný výzkum, je oblast používání pesticidů při chování hmyzu. Jedna z mála studií na toto téma nalezla v uměle chovaném hmyzu malý obsah některých škodlivých chemikálií. Nešlo nicméně o vyšší hodnoty, než s kterými se můžete setkat u většiny ostatních živočišných potravin.
Faktem nicméně zůstává, že používání pesticidů při produkci poživatelného hmyzu je zatím z velké části neregulované, což hmyzu na našem talíři přidává další malou míru potenciálního rizika. Toto riziko však rapidně roste u hmyzu, jež žije v běžné přírodě. Důkazem budiž lokální epidemie zdravotních komplikací způsobených hmyzem kontaminovaným pesticidy v Thajsku a Kuvajtu.
Na co si dát při konzumaci hmyzu pozor?
- Dbejte na to, aby měl hmyz bezpečný, doložitelný původ.
- Nikdy nekonzumujte hmyz syrový bez jakékoli úpravy.
- Nejezte jakýkoli druh hmyzu, existují i takové, které jsou pro člověka smrtící.
- Jste-li alergičtí na korýše či jinou živočišnou potravinu, je potřeba být při konzumaci hmyzu velmi obezřetný.
5. Hmyz skýtá stejná smrtící rizika jako houby
Poznáte v lese bez obav, kterou houbu můžete bez obav sníst a která vás naopak dokáže usmrtit? Taková vědomost může znamenat rozdíl mezi chutným pokrmem a otravou. V Evropě není běžné, že bychom hmyz sbírali ve volné přírodě a pojídali, jako je tomu u hub, a v potravinářském průmyslu se samozřejmě nebezpečné druhy nevyužívají. Je ale dobré zmínit, že existují rozdíly mezi neškodným broučkem a broučkem, jehož konzumace vás dokáže zabít.
V našich končinách žijí například včely nebo určité druhy mravenců, jež mají v těle toxiny určené k odrazení predátorů. Tyto stejné toxiny mohou být nebezpečné i pro člověka. Vědci už ovšem také zjistili, že některé druhy brouků mají v těle metabolický steroid, jenž dokáže u člověka při pravidelné konzumaci způsobit zpomalení růstu, neplodnost či maskulinizaci žen. Jinými slovy, konzumaci neověřeného hmyzu vám nedoporučujeme.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
