Napoleonova manželka zažívala teror. Vojevůdce ji trýznil kvůli neplodnosti
Francouzský císař Napoleon Bonaparte se dokázal v období Velké francouzské revoluce propracovat od původu v obyčejné úřednické rodině až na samotný vrchol moci. Tehdy ovládal většinu západní Evropy a právem se mohl považovat za mistra tehdejšího válečnictví. Zatímco sbíral historická vítězství, jeho soukromý život s císařovnou Josefínou kvůli bezdětnosti strádal a přerůstal pro ni ve stále větší peklo.
Císařovna Josefína, známá také jako Joséphine de Beauharnais, pocházela na rozdíl od svého druhého manžela Napoleona z urozené a zámožné rodiny. I přesto jí chyběla noblesa a způsoby evropských šlechtických dvorů – vyrůstala totiž v Karibiku na ostrově Martinik, kde se roku 1763 narodila a kde její rodiče vlastnili třtinové plantáže. Již jako 16letá se provdala za francouzského důstojníka Alexandra de Beauharnaise, pro nějž byla až druhou volbou po její sestře, která však ještě před svatbou zemřela.
Manželé spolu měli dvě děti, syna Evžena a dceru Hortenzii, avšak sňatek nebyl šťastný. Alexander Josefíně dával jasně najevo, že pokud by to šlo, rozhodně by jeho manželkou nebyla. A byť rovněž pocházel z Martiniku, vadily mu provinční a z jeho pohledu místy nedůstojné mravy jeho choti. Nakonec se proto rozvedli. Jako matka samoživitelka se dvěma potomky se Josefína uchýlila do kláštera pro samotné urozené matky. Zde žijící dámy ji nejenže naučily potřebným mravům i etice, ale zároveň i šarmu.
Únik zpod gilotiny a setkání s Napoleonem
Nakonec se opět smířili, ale to až když se Josefína i s Alexandrem v rámci Velké francouzské revoluce ocitla ve vězení. Zatímco on skončil v pouhých 34 letech na popravišti pod gilotinou, ona dokázala díky kontaktům získaným skrz známosti v klášteře popravě uniknout. Po propuštění však skončila de facto na ulici a bez peněz. Velmi dobře si však osvojila životní styl, kdy se nechávala vydržovat majetnými muži, byť jí tato vypočítavá povolnost v některých kruzích uškodila na pověsti.
Čtěte také: Císařovna Sisi byla nezkrotná a posedlá dietami
A právě v tomto období, poté co prožila děs z hrozící popravy při revoluci, načež opět našla životní stabilitu díky svádění těch správných pánů, se poprvé seznámila s Napoleonem Bonapartem. Ten tehdy shodou okolností hledal vhodnou manželku s vlivem i penězi, která by mu pomohla s dalším růstem jeho ambiciózní kariéry vojevůdce. Bláznivě se do šarmantní ženy zamiloval a v roce 1796, tedy pouhé dva roky po popravě jejího prvního muže, si Josefína Napoleona vzala.
Bezdětné manželství se pro Josefínu proměnilo v peklo
I z dnešního pohledu bychom sňatek těchto dvou mohli označit za oboustranně zničující. Jako první se v šoku ocitla rodina Napoleona. Josefíně totiž ani druhá svatba nezabránila v tom, aby si dál budovala vliv a potřebné známosti i skrz mimomanželské románky a zálety. Zatímco rodina na něj naléhala, aby se s touto již jednou rozvedenou ženou lehkých mravů okamžitě rozvedl, Napoleon Josefínu až příliš miloval. Rozhodl se proto zajistit si její věrnost po svém – de facto domácím vězením, při němž byla zcela izolovaná od okolního světa.
Mohlo by vás zajímat: Výlet do svůdné historie. Jaké byly milenky panovníků?
Když byl tedy Napoleon roku 1804 korunován francouzským císařem, bylo už jejich osmileté manželství prakticky v troskách. Josefína se sice dokázala z mužovy izolace vymanit a stát se ve společnosti díky svému šarmu opět velmi oblíbenou, v soukromí však jejich vztah tvořily prakticky jen velmi bouřlivé hádky připomínající pravou italskou domácnost. A jak později vzpomínala sama Josefína, císař nešel daleko ani pro facku. Mohl za to fakt, že ani po téměř deseti letech manželství se jim nenarodilo žádné dítě a Napoleon přirozeně z absence svého dědice vinil Josefínu.
Za vlády Napoleona se mimo jiné začala stavět slavná pevnost Boyard:
Druhý rozvod, smrt a zadostiučinění
Dlouhodobě jí proto vyhrožoval rozvodem, vůbec před ní netajil vlastní zálety s mladými dívkami a jasně dával najevo, že pokud mu urychleně neposkytne nástupce trůnu, bude to její konec. I v tomto případě se však ukázalo, že Josefínu opravdu miluje, a tak s ní jako císař žil ještě pět let, než mu roku 1809 definitivně došla trpělivost a i z politických důvodů byl nucen nechat se rozvést. Již o rok později se znovu oženil s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou, která krátce poté porodila Napoleona II.
Čtěte také: Která vlastnost je podle horoskopu vaší korunou a jaký jste typ panovnice?
Josefína jen tři roky po svém odchodu (nebo spíš vyhnání) z císařského dvora a po druhém rozvodu pouhý měsíc před 51. narozeninami podlehla infekci horních cest dýchacích. Velkým historickým paradoxem je, že Napoleonovým dědicem se nakonec nestal jeho vlastní potomek. Dcera Josefíny Hortenzie si totiž vzala Napoleonova bratra Ludvíka Bonaparta, jejichž syn se posléze stal císařem Napoleonem III. „Josefína je jedinou ženou, kterou jsem kdy miloval. Stále vládne mému srdci a stýská se mi po ní,“ napsal Napoleon krátce před smrtí na ostrově Svatá Helena, kde byl po své porážce a svržení ve vyhnanství.